Modlení za dobré počasí: klíčová kompetence evropské energetiky

Bizarní zima na trhu s elektřinou

Nejsem žádný fanda do aut. Jsem schopen si poplést Ferrari s Maserati, případně Lamborghini přečíst jako „lambordžíny“ (což by teda byl podle mě zároveň super brand pro módní průmysl). Že nejznámější modelová řada Porsche nese číselné označení 911, to však vím i já. Mimochodem je k tomu moc hezká historka – odvyprávím vám ji ale až za odměnu na konci tohoto textu (neopovažujte se scrollovat!).

V úterý 17. února 2026 v 17:45 zasvítila na denním trhu v dánské obchodní zóně DK2 nejvyšší cena od roku 2010 a já jsem přesvědčen, že v tom měl prsty právě nějaký fanda do oblíbené německé značky sportovních automobilů. Jak jinak si vysvětlit, že po zaokrouhlení činila přesně 911 eur/MWh?

Bezprecedentní je na tom však něco jiného. V době, kdy přeshraniční toky a evropskou cenotvorbu ovládá algoritmus na základě principu všeobecného blaha, je skoro nemyslitelné, aby jedna obchodní zóna vygenerovala čtvrthodinovou „raketu“ a žádná ze sousedních se k této raketě ve stejné čtvrthodině ani nepřiblížila. Posuďte sami: švédská SE4 138 eur/MWh, německá DE-LU 121 eur/MWh, a dokonce „sesterská“ dánská DK1 120 eur/MWh. Lepší sousedy si DK2 nemohlo přát!

Co se stalo? Podle Montel Analytics se v day ahead výhledu sešly čtyři energetické jobovky:

1) Předpověď počasí avizovala, že zrovna jak na potvoru ve večerní špičce dojde vítr.

2) Model fyzikálních toků v síti poukázal na to, že transformátor Bjæverskov se souběžně dostane kapacitně na hranu. Tím vznikne úzké hrdlo na ostrově Sjælland (to je ten „kodaňský“), které v tu nejméně vhodnou dobu přiškrtí vnitrostátní i přeshraniční toky.

3) Jako by to nestačilo, už 11. února zdechnul podmořský kabel mezi Švédskem a Polskem. Pokud vám připadá, že to na první pohled s Dánskem nesouvisí, doporučuji projet se Humpolcem při úplné uzavírce přilehlého úseku dálnice D1…

4) A jako by ani to nestačilo, další podmořský kabel mezi Švédskem a Německem byl už nějaký pátek v plánované údržbě.

Čtěte také: Cena za zrušení koncesionářských poplatků

Výsledkem toho všeho byly tak podivné toky v celém regionu, že vyšponovaly DK2 až na již zmíněných 911 eur/MWh. Nikdo mi však nevymluví, že provozovatel dieselu či pozastavené továrny, který poslal na trh marginální nabídku, byl vášnivým milovníkem Porsche…

Namítnete-li, že ta jedna čtvrthodina nikoho nezruinovala a reprezentuje spíš statistickou zajímavost, nebudu se s vámi přít. Takový výrobce inzulínu Novo Nordisk v Kalundborgu s kontinuálním odběrem skoro 100 MW však mohl zaplatit za tu hitovou čtvrthodinu v přepočtu asi o půl milionu korun víc než obvykle. Tedy pokud byl komplet na spotu (diabetici doufají, že nebyl).

Dlouhodobější průměry nicméně prozrazují, že meteorologická zima nabídla z pohledu spotových cen a přeshraničních toků mnohem silnější příběhy. A právě jim bych se chtěl v tomto textu pověnovat.

Na úvod musím klausovsky zvednout obočí nad tím, jak se situace vyvíjela v čase. Prosinec jako by patřil do úplně jiné zimy! Skandinávie nejlevnější, Estonsko mírně pod úrovní Pyrenejského poloostrova, Balkán a Itálie nejdražší. Absolutní výše cen velmi nízko – celkový průměr 92,18 eur/MWh. Teploty mírné.

Naproti tomu leden a větší část února 2026 přinesly úplně jiný obrázek: Pyrenejský poloostrov suverénně nejlevnější, Skandinávie včetně severních zón neobvykle drahá (v čele s Finskem, které se ocitlo na úrovni Balkánu) a Pobaltí suverénně nejdražší. Absolutní výše cen velmi vysoko – 116,38 eur/MWh, tj. nárůst o více než čtvrtinu. Mrazy na několika místech atakovaly teplotu tuhnutí ruské vodky.

Jediným společným fenoménem obou částí zimy bylo, že v Německu krásně foukalo a větrníky rotovaly jako ručičky na hodinách při konzultačních hodinách… Začneme tedy právě u našich západních sousedů.

Vzpomínáte na minulou topnou sezonu s dnes již legendární Dunkelflaute v 50. týdnu?

Tak oproti němu je ta aktuální doslova „eine Traumheizperiode“, a to navzdory extrémně nízkým teplotám. Až na krátkou a nepříliš významnou epizodu na začátku prosince foukalo v podstatě pořád, a to drželo ceny až nezvykle nízko.

Od začátku roku 2026 pak dokonce v Německu fičelo tak, země po dvou letech poznala, jaké je to být čistým exportérem elektřiny… Ceny pak navzdory nebývalým mrazům stouply jen velmi mírně.

Pokud už však rozmotáváte drátek na klimaticky neutrálním šampusu, zase ho v klidu utáhněte. Německo od listopadu spaluje na elektřinu rekordní množství plynu. Naprosto bezprecedentní byl v tomto ohledu leden, kdy německé plynovky vyrobily téměř 10 000 GWh. Únor zatím vychází čistou aproximací na bezmála 9 000 GWh.

Těžko se tomu věří, ale německý podíl fosilních zdrojů (uhlí + plyn) na pokrytí zatížení dosáhl v této zimě až dvou třetin! Dost tristní číslo po všech těch proinvestovaných stovkách miliard, že? Při této příležitosti si neodpustím jeden smutný energetický vtip: Víte, co je ještě dražší než výstavba jádra? Předčasný konec jádra.

A teď si narovinu přiznejme, jak moc promluvilo do německé zimní energetiky počasí: zcela zásadně a naštěstí z obou stran. Na jednu stranu občas zavládly až dvouciferné mrazy a třeba Berlín prožil nejstudenější leden za posledních 16 let. Na druhou stranu si vítr udržel skvělou kondici z podzimu. Kdyby se tak nestalo, německá infekce by byla na týdenním pořádku a spotové ceny by možná atakovaly i magickou hranici 1 000 eur.

Čtěte také: Krutá pravda o povolenkách

Obraťme však list.

Tu dosud nejpozoruhodnější událost aktuální zimy začnu u něčeho, co bylo na první pohled asi tak zásadní jako zpráva o tom, že na olympiádě v Miláně sportovcům už po třech dnech došly kondomy. Vloni v listopadu spustili Švédové a Finové nový interkonektor s kapacitou 900 MW ve směru z Finska do Švédska a 800 MW opačně.

Přínosy měly být oboustranné – více stability do Finska a více levné elektřiny z finských větrníků na sever Švédska, kde se chystá výroba zelené oceli a další energeticky náročný rozvoj. Nápad jistě dobrý. Výsledky zatím nejsou moc dobré.

V únoru kvůli Auroře zažila Skandinávie něco dosud nevídaného: suverénně nejvyšší ceny v celé Evropě. „Tři sta z místa“ okusily dokonce i severní zóny Švédska a Norska, kde spotřebitelé dosud vůbec netušili, že se za elektřinu platí, protože byla skoro zadarmo.

Rozčílená švédská ministryně energetiky Ebba Buschová už vytáčela číslo Friedricha Merze, když v tom si všimla, že cenová infekce tentokrát vůbec nepřichází z Německa (tam teď totiž opravdu skoro pořád fouká). Odkud tedy? Ano, právě ze země, s níž Švédové pár měsíců nazpátek slavně uvedli do provozu Auroru!

Až do této chvíle znal sever Evropy pouze baltskou cenovou infekci, kterou občas chytilo Finsko, ale dál už nikdo. Teď se ale dostala na hranu i finská energetika, a proto nabídly některé špičky na spotové mapě Evropy vskutku bizarní obrázek: všude dobře, ve Skandinávii nejhůř!

Co tak hrozného se ve Finsku stalo? Nic moc, prostě jenom mrzlo a finská energetika na to kupodivu nebyla tak docela připravená. Při nejtřeskutějších mrazech dokonce fyzicky zamrzly větrníky a v několika okamžicích dodávaly záporný výkon! Vlastní spotřeba na hydrauliku, pohyb gondoly či odmrazování sice bývá za normálních okolností zanedbatelná, když se však vrtule nemohou ani hnout, klidně může být výsledkem veškerého snažení větrné energetiky i minus 14 MW jako na konci ledna.

Pak už jenom stačilo, aby Balt tonul v typickém deficitu a Aurorou a staršími linkami proudilo ze Švédska do Finska kontinuálně kolem 3 000 MW, a dosud neznámá finská infekce byla na světě.

To samozřejmě nic nemění na tom, že suverénně nejvyšší spotové ceny v aktuální zimě vládnou na Baltu a že Skandinávie i nadále patří k těm levnějším zemím v Evropě. Už však rozhodně není nejlevnější, a to z toho důvodu, že ji nově ohrožují cenové infekce ze strany, z níž je fakt nečekala.

V nadcházejících letech se přitom má stavět ještě Aurora 2 (1 000 MW obousměrně) a k tomu ještě na jihu dosloužilý Fenno-Skan 1 (400 MW obousměrně) má nahradit ​​Fenno-Skan 3 (800 MW obousměrně), takže přeshraniční kapacita naroste až na cca 4 500 MW… Otázka však zní, zda se tyto projekty vůbec uskuteční, pokud si Finsko a Balt nebudou plnit své domácí úkoly.

Můžete samozřejmě namítnout, že Evropa má za sebou mimořádně studenou zimu a že se to na cenách muselo projevit. Může být. Na druhou stranu si dovolím namítnout: Jsi-li Finsko nebo Pobaltí, nedimenzuj si energetiku jako stát ve Středomoří…

Takhle by se samozřejmě dalo ještě dlouho pokračovat, ale za prvé si nejsem jist tím, do jaké míry sdílíte mé nadšení pro energetické statistiky, a za druhé mám podezření, že v týdnu trávíte čas i jinými činnostmi než čtením mých článků. Proto už vynechám popis dalších cenových infekcí či krátkodobých cenových epizod na Balkáně či v Polsku a přistoupím rovnou k formulaci závěrů.

Čtěte také: Stát výrazně přidá úředníkům, EU chce transparentní odměňování. Jak se zachovají firmy?

Pokud jste si dělali čárku po každé, když jsem v textu zmínil nějaký meteorologický aspekt, vypadá nyní váš papír na poznámky zhruba jako typické páteční skóre notorického pivaře. Jistě, energetika je všude na světě od počátku věků závislá na počasí. V moderních dějinách to však přinejmenším v Evropě dosud nebyl ten nejdůležitější aspekt. Teď ale přesně k tomu směřujeme. Tím nejpodstatnějším už nebude situace na trhu s plynem či stav zdrojové základny a vedení, nýbrž otázky, zda napršelo, nafoukalo či nasvítilo. Eventuálně zda a jak moc zamrzlo.

Vzpomeňme si při této příležitosti na to, že podstatná část Evropy mnoho let spoléhala na dodávky zemního plynu a ropy z Ruska a kam to vedlo. Ano, připouštím, že když závislost na Putinovi vyměníme za závislost na počasí, bude to nepochybně pokrok. Zatímco Putin nás podrazí zcela jistě, počasí jen za předpokladu, že si nevezmeme deštník. Kladu si však otázku, zda je rozumné vydat se právě touto cestou v geopoliticky čím dál složitější době. Fakt má být klíčovou kompetencí jednoho z nejdůležitějších oborů modlení za dobré počasí? Nešlo by energetiku přeci jenom rozvíjet i jinak? Diskutujme!

P.S.: Pokud jste dočetli až sem, mám pro vás slíbenou odměnu. Porsche 911 se narodilo v roce 1963 a původně se mělo jmenovat Porsche 901 podle interního číslování projektů. Jenomže proti tomu se postavil francouzský Peugeot s tím, že měl ochrannou známku na tříciferná označení s nulou uprostřed (například 205 atd.). Trochu prekérka, protože němečtí montéři už měli vyrobené kovové číslice 9, 0 a 1 na zadní kapotu. Co s tím? Tak holt nulu nahradili druhou jedničkou a bylo hotovo. Nouzové řešení tak založilo na legendu a jeden z nejsilnějších symbolů značky. A o 63 let později platili Dánové o 10 eur více za MWh ve večerní špičce. No není ten svět nádherný?

---

Newsletter vznikl díky podpoře mezinárodní poradenské společnosti RSM, vašeho partnera nejen pro daně, mzdy a technologická řešení.