Německo zkrotilo vítr! Takový pocit jsem měl po minulé topné sezoně, která u našich sousedů za kopci přinesla až neuvěřitelně příznivé konstelace mezi počasím a poptávkou po elektřině. Sledoval jsem provozní data týden co týden (co taky jiného chcete dělat, když je venku hnusně?) a připadalo mi, že vítr fakt makal podle toho, co Němci zrovna v dané chvíli potřebovali: Přes pracovní dny dul, jako kdyby nebylo žádné zítra, a přes víkendy odpočíval. Což přesně odpovídá běžnému profilu zatížení!
Ale vy víte, jak to mám s těmi pocity: Zatímco do vztahů, hudby i fotbalu určitě patří, do energetiky bych je netahal. Tam vládnou data. I nelenil jsem a… zaúkoloval jsem umělého inteligenta, aby analyzoval výrobu z německých větrníků za něco přes 20 000 čtvrthodin mezi 1. zářím 2025 a 30. březnem 2026. Jak by řekl Jan Vodňanský, blahé paměti, výsledky nejsou nezajímavé.
Víkendy měly nižší průměrnou výrobu z větru než všední dny v 17 z 25 kompletních týdnů, tedy v 68 % případů.
Nejvýmluvnější situace nastala v týdnu od 3. listopadu 2025, kdy v Německu obstojně fičelo od pondělí do čtvrtka, zatímco od pátku do neděle se vzduch pohyboval přibližně jako obrana fotbalové Sparty (sorry, já musel). Poznámka pro rýpaly: Ano, i v energetice platí, že pátek je malá sobota.
A teď to zásadní. Všimli jste si v onom 45. týdnu těch extrémních cen vyjádřených tím červeným EKG? Já taky ne. Protože tam žádné nebyly. Maximum lehce přes nikterak závratných 200 eur/MWh a průměr na listopad příjemných 95 eur/MWh.
A takhle spolehlivě to fungovalo skoro celou topnou sezonu. Maxima v relativně neškodném rozmezí 300–400 eur/MWh (jedno pětikilo, ale to se fakt přežije) a měsíční průměry v až neskutečném pásmu 81–110 eur/MWh. Kam se poděly všechny ty šílené cenové infekce z roku 2024?
Jedno vysvětlení se nabízí samo: Němci měli mimořádné štěstí na vítr. A nejen na jeho timing, ale i intenzitu. Třeba v říjnu 2025 vyrobily německé větrníky historicky nejvíce elektřiny ze všech říjnů. Asi kvalitní breviáře!
Čtěte také:
Pravda o českém dluhu
·Debata o návrhu státního rozpočtu na rok 2027 se přirozeně soustředí především na číslo schodku. Zda je 389 miliard korun hodně, nebo málo. Zda je deficit skutečně 389 miliard, když část výdajů odchází mimo státní rozpočet. Zda vláda dodržuje domácí a evropská fiskální pravidla a jak rychle kvůli tomu poroste státní dluh.
Říkáte si, co zas ten Dušek otravuje s nějakým katechismem, když o tom psal nedávno? No jo, jenomže to bylo těsně předtím, než Hormuzský průliv navštívila černá labuť. Zlí jazykové tvrdí, že to byl spíš oranžový kačer, ale to je taxonomický detail. Každopádně dnes jsme v úplně jiné situaci a to mě nutí prověřit následující hypotézu: V nadcházející topné sezoně bude modlení za vítr ještě mnohem důležitější disciplínou než kdy předtím (s výjimkou roku 2022, který věřím, že už se nikdy nebude opakovat).
V pondělí 14. září 2026 přišlo první varování. Ve večerní špičce platila Evropa od Kodaně po Bukurešť na denním trhu za megawatthodinu trojciferné částky začínající šestkou, či dokonce sedmičkou. „Vítězem“ se stala dánská obchodní zóna DK1 s cenovkou 783 eur/MWh. Německo čelilo „lidovým“ 740 eurům/MWh, Česko 690 eurům/MWh. Denní průměry naprosté většiny zemí kolem 250 eur/MWh, poledne jen něco málo pod 200… Prostě něco jako návštěva aquaparku v Čestlicích s celou rodinou!
Co se dělo? Nic moc. A to je právě na tom to skličující. Jestli si dobře vzpomínám, tak nemrzlo, jaderky neměly úpal a slunce svítilo tak nějak normálně „zářijově“. Nad Evropou ovšem zavládlo totální, byť pouze krátkodobé (jednodenní) bezvětří. Prostě jeden den nefouká, tak naval sedm set éček a nebul! Čestně přiznávám, že to sice není úplně celá pravda, ale k tomu se dostanu.
Cenová infekce se pravděpodobně šířila hlavně z Německa, jehož čistý dovoz vystoupal až na 11 GW. Proto se teď chvíli budu věnovat jenom této zemi. Dal jsem si tu práci a… požádal jsem umělého inteligenta, aby mi ke 14. září 2026 našel energeticky nejpodobnější německý den z roku 2025. Nabídnuté pondělí 29. září 2025 má vskutku podobné zatížení, výrobní profil, reziduální výkon, meteorologické podmínky i přeshraniční toky.
Hele, že nekecám (teda ne já, umělý inteligent).
„Chuťově rozdíl nepatrnej, cenově značnej,“ jak by řekl Jiří Kodet alias Rudy Vyskočil ve filmu Vrchní, prchni! Zatímco 29. září 2025 zaznamenal denní trh průměrnou cenu jen 132 a maximum 407 eur/MWh, 14. září 2026 průměr 260 a maximum 740 eur/MWh!
Vzhledem k tomu, že v loňském případě se měsíční kontrakt na plyn pro Evropu pohyboval kolem 30 eur/MWh a teď je na 80 eurech/MWh, pro hypotézu o modlení za vítr jsme právě získali dost silné argumenty: Fakt bude letos o dost důležitější chodit do kostela, protože při bezvětří má drahý plyn potenciál vyhnat ceny elektřiny mnohem výš!
Tak a teď vám povím celou pravdu, čímž si tu hypotézu hned sám zdánlivě trochu nabourám, ale vůbec mi to nevadí, protože výměnou získám ještě mnohem pestřejší a poučnější příběh o evropské energetice.
Když oba zkoumané dny porovnáme z evropské perspektivy, a nejen z německé, zjistíme, že v letošním případě foukalo ještě o dost míň, byť to částečně kompenzovala o něco vyšší výroba z vody a solárů a nižší zatížení. Celkové nároky na systém však byly vyšší. Sloupeček úplně vpravo reprezentuje rozdíl v tzv. reziduálním zatížení, tedy zatížení bez neřiditelných zdrojů. Prostě jde o výkon, který je třeba „vzít do teplých“.
Mimochodem právě reziduální zatížení je naprosto zásadní a neprávem opomíjený ukazatel, který skutečně odráží systémový stres každé energetiky. Asi vás nepřekvapí, že v Německu připadla nejvyšší hodnota letošního léta právě na 14. září 2026.
Vraťme se ale ještě k předcházejícímu grafu a pohleďme pro změnu na sloupeček úplně vlevo. Oproti loňskému roku nám letos chybí 11,4 GW jaderného výkonu! Maďarský Paks už sice jede, ale rumunská Cernavodă pořád komplet stojí, Olkiluoto 3 jakbysmet a ve Francii zůstává v odstávkách dohromady 20 reaktorů z 57! Francouzi ovšem bez ohledu na to týden co týden vyváží všemi směry přes 10 GW, takže těžko jim lze něco vyčítat.
No dobře, jedna věc by se jim vyčíst dala: jejich chronická vášeň pro stávkování. Právě v týdnu od 14. září se zaměstnanci EDF rozhodli, že vyjádří svůj názor na avizované ořezání svých benefitů a v rozporu s plánem snížili výkon jaderných bloků dohromady o 6,5 GW. Pointa? S pondělním cenovým rodeem to nemělo co dělat! Protestní akce totiž začala až v noci na úterý.
Energetika je extrémně zašmodrchaný obor srovnatelný snad jen s mezilidskými vztahy či fotbalem. Pondělí 14. 9. 2026 bylo velmi pozoruhodné a dalo by se rozebírat ještě dlouhé hodiny. Analytici Montelu například přišli na to, že v Dánsku a dalších zemích vyhnala ceny ještě síťová omezení. Tradeři by zase mohli poukázat na to, že i příliš krátké (jednodenní) trvání onoho bezvětří mohlo paradoxně situaci zhoršit, protože leckdo nastartoval s vědomím, že bude hned další den zase odstavovat.
Při vší úctě jsou to ale všechno jen drobné přitěžující okolnosti. Základ zůstává stejný: Když na podzim či v zimě přestane foukat, jsme vydáni na milost a nemilost drahému plynu (a ponechám zcela na vašem uvážení, zda byste to do angličtiny přeložili jako expensive nebo dear). Čím víc plynových zdrojů bude zachraňovat reziduální zatížení, tím hůř pro naše peněženky. A až zamrzne a stoupne zatížení, můžeme to při trošku výživnějším bezvětří skutečně dopracovat i k ceně 1000 eur/MWh na denním trhu.
Čtěte také:
Pobaltí v rukou Rusů za tři dny? NATO zrychlilo, Česko ne
·Případný ruský útok na Pobaltí nemusí začít masivní invazí desítek divizí. Pro Moskvu může být mnohem výhodnější omezená operace několika tisíc vojáků, jejímž skutečným cílem nebude dobytí Tallinnu, ale test politické soudržnosti NATO a jeho schopnosti rychle rozhodnout.
Poslední návrat k nejbarevnějšímu grafu tohoto článku a dvěma případovým studiím (pak už slibuji, že dám pokoj): Všimněme si ještě pozoruhodného faktu, že jádro a plyn si z celoevropského hlediska v podstatě vyměnily pozice. Zatímco v situaci z roku 2025 dodávalo jádro ve večerní špičce 75 GW a plyn 65 GW, v té letošní to bylo skoro přesně naopak! To není jen statistická zajímavost, ale dost podstatný argument: Před plynovými infekcemi nás může v této topné sezoně ochránit jádro v dobré kondici. Případně uhlí, ale to už jsem psal minule. Nic jiného už nám nezbývá.
Teda vlastně ještě něco: To modlení za vítr. Znovu opakuji, že v předcházející topné sezoně nám to šlo docela dobře. A když ne, tak to tolik nevadilo, protože byl levný plyn. Teď to bude úplně o něčem jiném. Takže na úplný závěr si vás dovolím vyzvat: Poklekněte, sepněte ruce, zavřete oči a odříkávejte po mně:
Větře náš,
jenž vaneš kolem větrníků.
Posvěť se intermitence tvá!
Přijď rychlost tvá!
Buď výkon tvůj jako na moři, tak i na souši.
Megawatthodinu pod 100 eur dej nám.
A odpusť nám naše chybné prognózy,
jako i my odpouštíme nenadálým bezvětřím.
Neuveď nás v záporné ceny,
ale zbav nás drahých špiček.
Neboť tvé jsou tubusy, gondoly, turbíny i lopatky navěky.
Fůůůůůůůůůůůůůůůůůůů.
Newsletter vznikl díky podpoře mezinárodní poradenské společnosti RSM, vašeho partnera nejen pro daně, mzdy a technologická řešení.