Zelenskyj vsadil na Drapatého. Zvládne pohřbít sovětskou vojenskou kulturu?

Nový vrchní velitel ukrajinské armády musí Putinovi vzít víru, že Rusko získá celý Donbas dřív, než se Ukrajina zhroutí

Jmenování generálmajora Mychajla Drapatého vrchním velitelem ukrajinských ozbrojených sil je víc než personální výměna. Prezident Volodymyr Zelenskyj tím reagoval na krizi uvnitř armádního velení, na veřejné protesty i na stále zřetelnější potřebu změnit způsob vedení války. Bývalému ministrovi obrany Mychajlu Fedorovovi, kterého Zelenskyj odvolal v červenci 2026, nabídl návrat do vlády jako místopředsedovi pro vojenské inovace. Fedorov 23. července nabídku veřejně odmítl s tím, že přijme pouze pozici ministra obrany. Ministerstvo obrany nakonec převzal Jevhen Chmara, bývalý šéf jednotky Alfa Bezpečnostní služby Ukrajiny.

Hlavním úkolem Drapatého nebude pouze stabilizovat frontu. Musí vytvořit takové vojenské podmínky, které Vladimira Putina přesvědčí, že další pokračování války nepřinese Rusku obsazení celého Donbasu ani postupné vyčerpání a zhroucení Ukrajiny. Právě ztráta této naděje může Kreml přivést k vážnému jednání o příměří.

Drapatyj přitom přebírá armádu ve velmi obtížné chvíli. Ukrajinské jednotky jsou vyčerpané, mobilizace vyvolává stále větší odpor a Rusko se rychle přizpůsobuje ukrajinským technologickým řešením. Nový vrchní velitel proto musí současně chránit vlastní vojáky, zastavit ruský postup, obnovit schopnost místních protiútoků a propojit boj na frontě s údery proti ruskému týlu.

Velitel formovaný válkou

Třiačtyřicetiletý Mychajlo Drapatyj patří k nové generaci ukrajinských důstojníků, jejichž kariéra se nevytvářela v sovětské armádě, ale v ozbrojených silách nezávislé Ukrajiny. Po absolvování Charkovského institutu tankových vojsk zahájil službu v 72. samostatné mechanizované brigádě.

Do širšího povědomí vstoupil během bojů v Mariupolu v roce 2014, kdy jako major velel mechanizovanému praporu. Známým se stal záběr bojového vozidla pěchoty, které v čele jeho kolony prorazilo proruskou barikádu. Mnohem důležitější však byla jeho pozdější zkušenost z oblasti Izvaryne na rusko-ukrajinské hranici.

Drapatého jednotka se tam ocitla v obklíčení, čelila dlouhému ostřelování a měla nedostatek munice i podpory. Proruské síly nabídly ukrajinským vojákům takzvaný zelený koridor, Drapatyj však této nabídce nedůvěřoval a rozhodl se probít vlastními silami. Podařilo se mu vyvést z obklíčení více než 260 vojáků a přes třicet kusů techniky, kteří pod stálým ostřelováním překonali zhruba 160 kilometrů.

Čtěte také:

Tato zkušenost výrazně ovlivnila jeho pohled na Rusko i na budoucí mírové dohody. Drapatyj dobře ví, že ruský slib bezpečného průchodu nebo příměří nemá hodnotu, pokud není podložen vojenskou silou, kontrolními mechanismy a schopností okamžitě reagovat na jeho porušení.

Po začátku plnohodnotné invaze se podílel na obraně Kryvého Rohu a patřil mezi organizátory úspěšné chersonské protiofenzivy v roce 2022. Později velel ukrajinským silám v Charkovské oblasti, kde se v roce 2024 podařilo zastavit nový ruský postup. V listopadu 2024 se stal velitelem pozemních sil, po červnové rezignaci v roce 2025 ho Zelenskyj pověřil vedením Sjednocených sil. Od ledna 2026 velel operační skupině Dnipro, která nesla odpovědnost za nejtěžší úseky východní fronty včetně Kupjansku a Pokrovsku.

Jeho dráha tak zahrnuje velení od úrovně praporu až po operační uskupení. To je důležité, protože nový vrchní velitel zná válku nejen z map generálního štábu, ale také z pohledu jednotek, které jeho rozhodnutí skutečně provádějí.

Velitel, který přijímá odpovědnost

Za jednu z nejdůležitějších Drapatého vlastností považuji jeho schopnost přijmout osobní odpovědnost. Po ruském raketovém útoku na 239. výcvikový prostor u obce Čerkaske v Dněpropetrovské oblasti, při němž 1. června 2025 zahynulo dvanáct mladých branců z výcvikového praporu a přes šedesát dalších vojáků bylo zraněno, nabídl svou rezignaci na funkci velitele pozemních sil.

Neomezil se na obvinění podřízených ani na tvrzení, že tragédii nebylo možné předvídat. Přiznal, že nedokázal dostatečně změnit přístup systému k bezpečnosti vojáků. Takové jednání je v postsovětské vojenské kultuře neobvyklé.

Právě tato vlastnost může být důležitá při obnovování důvěry uvnitř armády. Část ukrajinských vojáků i veřejnosti získala pocit, že vyšší velení někdy zachází s lidmi jako se snadno nahraditelným zdrojem. Ukrajina si však nemůže dovolit soupeřit s Ruskem v počtu obětí.

Drapatyj má pověst velitele, který je přísný, ale současně se snaží zachovávat personál a naslouchat nižším velitelům. Pokud tento přístup přenese na celou armádu, může snížit ztráty, posílit morálku a omezit počet vojáků, kteří své jednotky opouštějí bez povolení.

Tvrdý pohled na Rusko

Drapatyj zastává vůči Rusku mimořádně tvrdý postoj. V rozhovoru, který ukrajinská média zveřejnila až po jeho jmenování, označil Rusko za stát s vedením, které podle něj nemá právo na existenci. Hovořil také o nezměněném ruském imperialismu a přesvědčení Moskvy, že má právo rozhodovat o osudu okolních zemí.

Tento výrok je velmi ostrý a Rusko ho nepochybně využije ve své propagandě. Je však nutné přesně rozlišovat mezi kritikou ruského vedení a výzvou ke zničení ruského státu nebo jeho obyvatelstva. Drapatyj mluvil o politickém systému a imperiálním chování, nikoli o fyzickém odstranění Rusů.

Čtěte také:

Jeho slova především ukazují, že nevnímá současnou válku jako přechodný spor mezi dvěma sousedními zeměmi. Považuje ji za důsledek dlouhodobé ruské snahy kontrolovat Ukrajinu a zpochybňovat její právo na samostatnou existenci.

Takový postoj může být při vedení obranné války výhodou. Drapatyj nebude podléhat iluzím o ruských úmyslech ani přeceňovat hodnotu politických slibů Moskvy. Zároveň však bude muset svůj tvrdý pohled spojit s realistickým cílem. Tím nemůže být zničení Ruska, ale vytvoření takové vojenské rovnováhy, která znemožní další agresi.

Ochrana vojáků jako strategie

Ochrana ukrajinských vojáků bude jedním z hlavních měřítek Drapatého úspěchu. Rusko má větší populaci a může dlouhodobě získávat větší množství nového personálu. Ukrajina proto nemůže vést válku způsobem, který vede k podobným nebo vyšším ztrátám na obou stranách.

Nový vrchní velitel bude muset být připraven opustit některé nevýhodné pozice, pokud jejich další obrana vyžaduje nepřiměřené oběti. Ukrajinská společnost je velmi citlivá na každou územní ztrátu, ale někdy může taktické ustoupení zachránit zkušené jednotky, zkrátit frontu a vytvořit lepší podmínky pro další obranu.

To neznamená přechod k pasivitě. Naopak, smyslem zachování personálu musí být vytvoření rezerv a obnovení schopnosti přecházet do útoku tam, kde má Ukrajina skutečnou šanci dosáhnout výsledku.

Pokud se Drapatému podaří snížit ukrajinské ztráty a současně udržet vysoké ztráty na ruské straně, může tím narušit jednu z hlavních Putinových nadějí: že Rusko vydrží válčit déle než Ukrajina.

Drony jako součást kombinované války

Další Drapatého výhodou je otevřenost vůči moderním technologiím. Podporuje drony, digitální velení, automatizované systémy a větší iniciativu nižších jednotek. Zároveň však nepovažuje drony za náhradu klasické armády.

Bezpilotní prostředky mohou odhalovat ruské operátory dronů, dělostřelectvo, elektronický boj, sklady a velitelská stanoviště. Pokud jsou tyto cíle zasaženy v krátkém časovém úseku, může na omezenou dobu vzniknout prostor pro rychlý postup pěchoty a mechanizovaných jednotek.

Drapatyj se již dříve podílel na vytváření podobného konceptu, který ukrajinské velení označuje jako kill chain a který propojuje průzkum, drony, elektronický boj, dělostřelectvo a pozemní manévr do jedné operace. Jeho cílem není pouze ničit jednotlivé cíle, ale vytvořit funkční integrovaný palebný systém.

Právě tento model může Ukrajině umožnit obnovit útočné schopnosti. Nemůže soupeřit s Ruskem množstvím vojáků a techniky, ale může na konkrétním místě vytvořit krátkodobou informační a palebnou převahu.

Cesta k míru vede přes zastavení ruského postupu

Mír nepřinese pouze úspěšná obrana. Dokud bude Putin přesvědčen, že jeho armáda pomalu, ale nepřetržitě postupuje, bude pokračování války považovat za výhodnější než kompromis.

Nejdůležitějším úkolem Drapatého proto bude zastavit ruskou ofenzivu v Doněcké oblasti, především kolem Pokrovsku a Konstantynivky. Úplné obsazení Donbasu by Kreml mohl domácímu publiku prezentovat jako splnění hlavního cíle války a současně by tím oslabil pozici Ukrajiny při případných jednáních.

Drapatyj musí nejen stabilizovat frontu, ale také obnovit schopnost provádět omezené a rychlé protiútoky. Nemusí jít o rozsáhlou protiofenzivu. I menší operace mohou donutit Rusko přesouvat zálohy, narušit jeho plánování a ukázat, že další postup není nevyhnutelný.

Čtěte také:

Drapatyj má přitom zkušenost i s neúspěchy. Při operacích kolem Kupjansku se ukrajinským jednotkám podařilo Rusy zatlačit, ale postup nebyl dostatečně rychlý ani hluboký. Ruská armáda se přeskupila a využila oslabení ukrajinské obrany na jiných úsecích.

Tato zkušenost ukazuje, že nový vrchní velitel nebude mít jednoduché řešení. Posílení jednoho směru téměř vždy znamená oslabení jiného. Nyní bude muset podobná rozhodnutí přijímat na úrovni celé fronty.

Údery proti ruskému týlu

Drapatyj bude zároveň pokračovat v ukrajinských útocích proti ruské logistice, vojenské infrastruktuře a ekonomicky citlivým cílům na okupovaných územích i uvnitř Ruska. Tyto údery však musí být pevně propojeny se situací na frontě.

Zničení rafinerie může zvýšit náklady války pro ruskou ekonomiku. Zásah logistického uzlu, skladu nebo velitelského stanoviště v ruském týlu však může okamžitě zpomalit konkrétní ruskou ofenzivu.

Nové velení proto musí vybírat cíle podle jejich skutečného vojenského významu, nikoli pouze podle mediálního efektu. Důležité je, zda konkrétní úder naruší zásobování, omezí ruské drony, donutí přesunout protivzdušnou obranu nebo vytvoří podmínky pro ukrajinský protiútok.

Propojení fronty a hlubokého týlu může postupně zvýšit cenu války natolik, že další pokračování přestane být pro Kreml výhodné. Sám Drapatyj krátce po jmenování uvedl, že prezident mu uložil zintenzivnit protiofenzivní akce a zahájit nové operace uvnitř Ruska.

Mobilizace jako nejtěžší zkouška

Největším problémem, který Drapatyj zdědil, však není nedostatek technologií, ale nedostatek lidí. Ukrajinská společnost je po letech války vyčerpaná a tvrdý postup územních center komplektování (TCK) výrazně poškodil důvěru veřejnosti.

Nový vrchní velitel musí prosazovat spravedlivější a předvídatelnější systém mobilizace. Lidé musí vědět, podle jakých pravidel budou povoláni, jaký výcvik dostanou, jak dlouho budou sloužit a za jakých podmínek budou vystřídáni.

Pokud se mu podaří zlepšit výcvik, omezit svévoli a zvýšit důvěru vojáků, může tím snížit dezertérství a neoprávněné odchody z jednotek. To by přímo oslabilo ruskou naději, že ukrajinská armáda nakonec zkolabuje kvůli nedostatku personálu.

Právě v této oblasti však bude Drapatyj závislý na politickém vedení. Mobilizace není pouze vojenským úkolem, ale také otázkou zákonů, sociálních záruk, komunikace státu a důvěry veřejnosti.

Nová šance, nikoli zázračné řešení

Drapatyj může Ukrajinu přiblížit k míru čtyřmi způsoby: snížením vlastních ztrát, zastavením ruského postupu, obnovením omezené útočné schopnosti a propojením bojů na frontě s tlakem na ruský týl.

Pokud se mu podaří tyto prvky spojit, může postupně změnit Putinovo hodnocení války. Ruský prezident musí vidět, že ukrajinská armáda se nerozpadá, že úplné obsazení Donbasu není dosažitelné, že ruské ztráty rostou a že Ukrajina si zachovává schopnost přebírat místní iniciativu.

Žádný generál však nemá zázračné řešení. Drapatyj nemůže sám odstranit nedostatek munice, protivzdušné obrany ani závislost Ukrajiny na zahraniční pomoci. Potřebuje jasnou podporu prezidenta, funkční spolupráci s ministerstvem obrany a dostatečnou pravomoc měnit systém velení.

Jeho jmenování může být důležitým krokem k míru, nikoli proto, že přinese rychlé vítězství, ale protože může Putinovi odebrat víru, že další pokračování války přinese Rusku větší územní a politické zisky.

Právě v okamžiku, kdy válka přestane Kremlu nabízet lepší budoucnost než jednání, může vzniknout skutečný prostor pro příměří. Drapatyj tak nepřináší jistotu míru, ale představuje možnost vytvořit armádu, která bude lépe chránit vlastní lidi, účinněji využívat omezené zdroje a současně zůstane schopná Rusku způsobovat vojensky i politicky nepřijatelné náklady.

---

Newsletter vznikl díky podpoře mezinárodní poradenské společnosti RSM, vašeho partnera nejen pro daně, mzdy a technologická řešení.