Michal Půr: Proč je Paukner jen začátek a proč s tím média nemohou téměř nic dělat

Nejde o identitu a informace. Vzniká nový standard politického boje

Anonymní účet, který publikuje některá odhalení o českém byznysu a politice, Thomas Paukner, už nějaký čas hýbe českou mediální scénou. To, co začalo jako zdánlivě nenápadný účet na portále Seznam Medium, se rozrostlo v určitých kruzích v nejoblíbenějšího investigativce, který údajně chystá projekt Paukner Media. To je mimochodem první chyba, jíž se chystá udělat. Ale popořadě.

Fenomén anonymních investigativců není nijak nový, ve světě existuje podobných účtů celá řada. Lze mezi něj počítat i Visegrad24, jeden z největších účtů na X. Víme o něm, že je polský, konzervativní, ale nevíme přesně, kdo jej spravuje. Podařilo se mu odhalit řadu věcí, některé byly citovány i dalšími médii a je třeba přiznat, že tu a tam tento účet šíří i dezinformace.

Pro anonymní účty je tohle ostatně typický modus operandi. Když nemáte právní odpovědnost, nemusíte se s přesností příliš stresovat. Umožňuje vám to zároveň používat novináře či bývalé novináře, kteří mohou mít natolik poškozené jméno, že by jejich investigativa pod vlastním jménem mohla být vnímána jako nedůvěryhodná.

Pro média je Paukner a jeho nástupci, kteří se nepochybně objeví, velmi špatnou zprávou. Tradiční investigativa ČRo, Deníku N, Seznam Zpráv a dalších doposud rozhodovala, co kauza bude a co nebude. Jaká kauza bude mít celospolečenský dopad a jaká nikoliv. Paukner tohle mění a notně mu k tomu pomáhají současné možnosti. Díky umělé inteligenci a hromadě veřejně přístupných informací i jedinec či skupina jednotlivců může uplatňovat klasický OSINT přístup a vypouštět kauzy bez ohledu na to, co si o nich myslí média či nemyslí. Zažil jsem to ostatně sám s DSŘ. Stačil mi jeden účet na X, abych dokázal zdánlivě nenápadné téma přetavit v kauzu, která vedla k odchodu Pirátů z vlády. A pozor. To neříkám já, to říkají oni.

Pochybný postup Seznamu

Média samozřejmě ví, že tohle nebezpečí je velmi vážné a proto řeší Pauknerovu identitu a nikoliv informace, které přináší. Snaží se ho delegitimizovat. Můžete si říct, že to je špatně, ale tahle situace pro ně prakticky nemá dobré řešení, byť jedno existuje, ale je dlouhodobé. Pokud se jej pokusí odhalit, udělají z něj mučedníka a tím mu dodají relevanci a následně legitimitu. Pokud začnou citovat jeho materiály dodají mu opět relevanci a legitimitu. Pokud budou mlčet a nebudou si ho všímat, čím dál více čtenářů bude poukazovat na to, že zamlčují důležité informace.

Čtěte také:

Doposud je vztah médií k Pauknerovi plný takových chyb. Tou největší je bezpochyby postup Seznamu. Obecně je produkt Seznam Médium, kde Paukner začal publikovat, velmi pochybný. Tváří se jako médium, podporuje dosahy vystavováním obsahu na homepage Seznamu a tváří se, že není médiem. Samotnou kapitolou je pak předání informací o provozovateli účtu Deníku N. Naprosto rozumím, že podmínky platformy to umožňují, ale sám jsem podobné podmínky několikrát vytvářel. Děláte je prostě tak, abyste si mohli dovolit cokoliv a dělají to tak všechny technologické platformy. Uživatel je stejně 99 procentech případů nečte.

Paukner toho ovšem využil a logicky se postavil do role „disidenta“. Tvrdí, že platforma se spojila s investigativním médiem proti zdroji, což je samo o sobě pochybné. Zároveň může tvrdit, že ochrana zdrojů je de facto vyjednatelná. A v neposlední řadě je tu onen dvojí metr, který v jednom případě znamená použití nahrávek anonymního Juliuse Šumana a naopak mlčení o dokumentech, které představuje Paukner. Netuším, zda jsou závažné či nikoliv, ale pokud je média nezačnou vyvracet, těžko můžeme čekat, že situace se změní. Pokud je vyvracet nezačnou, posílí nedůvěru vůči médiím obecně. Každopádně je to nezáviděníhodná role.

Pauknerovy výhody

Netuším kdo, celý účet tvoří a píše, ale domnívám se, že zdaleka nemusí jít o sofistikovanou skupinu lidí. OSINT přístup v kombinaci s AI umožňuje i jednotlivci dosáhnout vysokých dosahů a kontroverze, která je v tomto případě benzínem dosahů na sociálních sítích a jinde. Paukner má přitom ještě jednu výhodu. Nemá inzerenty (neříkám, že nemá nějakého zadavatele), kteří dnes dokážou v tradičních médiích stopnout prakticky cokoliv, co se jim nepozdává. Nemusí se také zabývat armádou editorů, šéfredaktorů a podobně. Zkrátka lidí, kteří dokážou vydání zdržovat či stopnout články.

Není to tak, že by redakce tradičních médií neměly v souboji s anonymními účty výhody. Tyto výhody nicméně s tím, jak se horší hospodářská situace vydavatelských domů (čest výjimkám), pomalu mizí. Redakce postihly personální škrty, redaktoři se méně pohybují v terénu a celý obor trpí přepisováním dění na sociálních sítích anebo v jiných médiích. Výhodu mají samozřejmě média se solidní předplatitelskou základnou, která se nemusí účastnit krysího závodu o titulek s největší návštěvností.

Čtěte také:

Média mohou samozřejmě Pauknera vymlčet, ale to se jim s největší pravděpodobností hned tak nepodaří. Nechápou, že to není jev, ale nový standard politického boje. Ve chvíli, kdy se model anonymní účet + veřejná data + politická vyhraněnost osvědčí, bude tady co nevidět deset Pauknerů. Jejich počet se logicky bude zvyšovat s každými dalšími volbami.

Vydavatelům nezbývá než měřit všem stejně, podpořit OSINT přístupy v redakcích, přestat řešit kdo je Paukner a vyvracet jeho tvrzení. Samozřejmě ho to do určité části legitimizuje, ale pokud jsou jeho tvrzení nějakým způsobem „ohnutá“, dřív nebo později se to ukáže. Paukner se také může dopustit chyb, které ho naprosto diskreditují. Jednou z nich je nepochybně odtajnění své totožnosti. To bude jeho konec, protože pak už se stane snadným terčem.

---

Newsletter vznikl díky podpoře mezinárodní poradenské společnosti RSM, vašeho partnera nejen pro daně, mzdy a technologická řešení.