Jak hluboký problém odhalila rekonstrukce ukrajinské vlády

Odvolání ministra obrany rozdělilo Ukrajinu i její armádu

Ukrajina prochází největší rekonstrukcí vlády od začátku roku 2026. Prezident Volodymyr Zelenskyj vyměnil premiéra, rozsáhle obměnil kabinet ministrů a zároveň odvolal ministra obrany Mychajla Fedorova. Přestože změny zasáhly většinu vlády, veškerou pozornost na sebe strhl právě odchod šéfa resortu obrany. Z běžné personální výměny se během několika dnů stala politická krize, která rozdělila nejen ukrajinskou politickou scénu, ale i část armády, odborné veřejnosti a společnosti.

Novým premiérem se stal bývalý generální ředitel společnosti Naftogaz Serhij Koreckyj, který nahradil Juliji Svyrydenkovou. Současně došlo k rozsáhlé obměně kabinetu. Denys Šmyhal se stal prvním místopředsedou vlády a ministrem energetiky. Tetjana Berežná převzala funkci místopředsedkyně vlády pro humanitární politiku a ministryně kultury. Vsevolod Čencov bude řídit evropskou a euroatlantickou integraci. Vitalij Bezhin se stal ministrem pro komunity, teritoria a vnitřně vysídlené osoby, Ivan Vyhovskyj ministrem vnitra, Oleksandr Kravčenko ministrem hospodářství a životního prostředí, Vitalij Kim ministrem pro záležitosti veteránů, Mykola Kalašnyk ministrem obnovy, infrastruktury a dopravy a Oksana Ferčuková ministryní digitální transformace. Ve funkcích zůstali například ministr financí Serhij Marčenko nebo ministr zdravotnictví Viktor Ljaško.

Největší pozornost však poutá ministerstvo obrany. Prezident Zelenskyj oznámil, že do jeho čela chce postavit dosavadního šéfa SBU Jevhena Chmaru. Jeho definitivní jmenování však musí proběhnout v souladu se zákonnými podmínkami a schválit jej musí Nejvyšší rada, která po schválení nové vlády přerušila své jednání. O novém ministrovi obrany i zahraničí se proto bude hlasovat později.

Spor, který Zelenskyj nedokázal vyřešit

Odvolání Mychajla Fedorova nebylo důsledkem vojenského neúspěchu ani korupční aféry. Sám bývalý ministr obrany uvedl, že hlavním důvodem byl dlouhodobý konflikt s vrchním velitelem ukrajinských ozbrojených sil Oleksandrem Syrským.

Po svém nástupu do funkce provedl audit ministerstva obrany i fungování armády. Prezidentu Zelenskému následně předložil zprávu o systémových problémech a navrhl odvolání vrchního velitele Syrského i náčelníka generálního štábu Andrije Hnatova. Prezident tento návrh odmítl.

Fedorov následně souhlasil s pokračováním spolupráce, podle jeho slov však generální štáb začal blokovat většinu připravovaných reforem. Tvrdí, že spor nakonec vyvrcholil ultimátem ze strany vrchního velitele.

Čtěte také:

Jeho nejostřejší veřejné vyjádření shrnulo celý konflikt slovy: „Když jsem převzal ministerstvo obrany a viděl problémy v armádě, navrhl jsem Syrského odvolat. Zelenskyj odmítl a já jsem souhlasil. Syrskyj ale vydal ultimátum: já, nebo on. Místo aby vymyslel, jak porazit Rusko, vymyslel, jak zemi rozdělit.“

Prezident Zelenskyj konflikt veřejně potvrdil. Uvedl, že si přál jednotu mezi ministerstvem obrany a armádním velením, ale obě strany nedokázaly spor vyřešit, a proto musel rozhodnout on sám. Zároveň zdůraznil, že si přeje, aby Fedorov zůstal součástí jeho týmu.

Syrskyj naopak zvolil smířlivý tón. Veřejně Fedorovovi poděkoval za jeho práci, popřál mu další úspěchy a vyzval ke společnému úsilí o vítězství. Na samotná obvinění z blokování reforem či vydání ultimáta veřejně nereagoval.

Jedenáct problémů ukrajinské armády

Odcházející ministr zveřejnil jedenáct systémových problémů, které podle něj dlouhodobě oslabují ukrajinské ozbrojené síly. Hovořil o armádě, která stále vede válku převážně na taktické úrovni místo operačního řízení, o nefunkčním systému armádních sborů, chaotické organizační struktuře brigád, nejasné odpovědnosti za rozhodování, neefektivním rozdělování techniky, častých personálních změnách, odporu vůči inovacím, rozhodování založeném více na osobní loajalitě než na analýze dat, přebujelé byrokracii, blokování reforem i kultuře vzájemného obviňování.

Současně prosazoval rozsáhlou modernizaci armády, větší zapojení odborníků z oblasti managementu a informačních technologií, reformu systému velení, vznik nové vojenské akademie, rozvoj domácích balistických a protibalistických technologií i výrazně větší využívání bezpilotních systémů.

Protesty napříč Ukrajinou

Odvolání ministra obrany vyvolalo mimořádně silnou reakci veřejnosti. Protesty pokračují druhý den po sobě a rozšířily se do Kyjeva, Charkova, Oděsy, Mykolajivu, Lucku, Poltavy i dalších měst.

Demonstranti nesou transparenty s hesly „Vraťte Fedorova“, „Fedorovova rezignace je darem Rusku“, „Pokud to funguje, nesahejte na to“ nebo „Rozhodujte pro zemi, ne pro své vlastní zájmy“. Významná část protestujících zároveň požaduje rezignaci vrchního velitele Oleksandra Syrského.

Čtěte také:

Na podporu Fedorova vystoupili také někteří vojenští představitelé. Velitel Spojených sil Mychajlo Drapatyj ocenil reformní směřování ministerstva obrany a označil Fedorovův tým za první, který se po dlouhé době pokusil měnit fungování celého systému. Rezignaci následně oznámil také zástupce velitele ukrajinského letectva Pavlo Jelizarov, který označil Fedorovův odchod za významnou ztrátu pro obranyschopnost země.

Kritika se obrací proti Syrskému

Zásadní novinkou posledních dnů je, že kritika vrchního velitele již nevychází pouze z politického prostředí nebo od demonstrantů. Do veřejné debaty vstoupila i část ukrajinské vojenské analytické komunity.

Někteří analytici a bývalí důstojníci dlouhodobě upozorňují na příliš centralizovaný styl velení, pomalé přijímání technologických inovací, neochotu delegovat pravomoci a rozhodování založené více na osobní loajalitě než na výsledcích. Podle nich právě střet mezi konzervativním způsobem velení a Fedorovovou reformní vizí vyústil v současnou krizi. Současně je však třeba zdůraznit, že jde o veřejně prezentovaná hodnocení těchto expertů, nikoliv o oficiálně potvrzené závěry ukrajinských institucí.

Podle informací deníku Financial Times i dalších médií se situace stala natolik vážnou, že prezident Zelenskyj svolal na uplynulý víkend jednání s nejvyššími armádními představiteli. Financial Times s odvoláním na vysoce postaveného ukrajinského představitele uvedl, že prezident chtěl vyslechnout briefingy o situaci na frontě a jednat také o možných kandidátech pro případnou změnu ve vedení ozbrojených sil. Tyto informace však ukrajinská prezidentská kancelář oficiálně nepotvrdila.

Zelenskyj současně zveřejnil fotografie ze setkání s veliteli armádních sborů. Pozornost médií vzbudila skutečnost, že na zveřejněných snímcích nebyl vrchní velitel Oleksandr Syrskyj.

Otazníky kolem zákulisních jednání

Další otázky vyvolaly informace ukrajinských médií, podle nichž v době pokračujících protestů navštívil vrchního velitele Oleksandra Syrského bývalý šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Obsah jejich jednání nebyl zveřejněn. Samotná schůzka však vyvolala řadu spekulací vzhledem k tomu, že Jermak patří k nejvlivnějším osobnostem ukrajinské politiky a jeho jméno je spojováno s probíhajícím vyšetřováním korupční kauzy. Bez znalosti obsahu schůzky nelze vyvozovat závěry o její souvislosti s odvoláním Fedorova. Politicky však dále posílila pochybnosti části veřejnosti o transparentnosti celého rozhodovacího procesu.

Co změna znamená

Odvolání Mychajla Fedorova nelze vysvětlovat pouze odporem zkostnatělého systému proti reformátorovi. Stejně tak jej ale nelze interpretovat jako jednoduchý střet dobra a zla. Mnohem pravděpodobnější je, že se zde střetly dvě rozdílné představy o vedení moderní války.

Podle mých informací z dobře informovaného zdroje z ukrajinského obranného prostředí Fedorov prosazoval rychlou technologickou transformaci, masivní využívání dronů, datové analytiky a moderního řízení armády. V mnoha ohledech mohl mít pravdu. Válka na Ukrajině skutečně ukázala zásadní význam bezpilotních systémů, elektronického boje i umělé inteligence.

Současně ale platí, že moderní válku nelze vyhrát pouze drony. Dělostřelectvo, logistika, ženijní zabezpečení i zkušené operační velení zůstávají nenahraditelnou součástí bojiště. Právě zde se Fedorov dostal do stále ostřejšího střetu s armádním velením. Kritici mu vyčítali, že téměř na každý požadavek fronty odpovídal stejným řešením – větším počtem dronů. Otevřeně navíc kritizoval způsob vedení války a označoval armádu za příliš konzervativní.

Čtěte také:

Je ale faktem, že pětatřicetiletý civilní ministr bez vlastní zkušenosti s velením na frontě se dostal do přímého konfliktu s generály, kteří již několik let vedou největší evropskou válku od konce druhé světové války. Takový střet mohl jen obtížně skončit jinak než politickou porážkou jedné ze stran.

Stejně chybné je ale tvrdit, že jediným problémem Ukrajiny je korupce a každá personální změna představuje vítězství zkorumpovaného systému nad reformátory. Korupce zůstává významným problémem, stejně důležité jsou však rivalita mezi institucemi, vyčerpání armády po letech války, nedostatek lidí i materiálu, složité civilně-vojenské vztahy a hledání rovnováhy mezi technologickou revolucí a tradičním způsobem vedení války.

Odvolání Mychajla Fedorova se tak stalo symbolem střetu dvou představ o budoucnosti ukrajinské armády. Na jedné straně stojí důraz na technologickou transformaci, decentralizaci rozhodování a rychlé zavádění inovací. Na straně druhé snaha zachovat stabilitu velení armády, která již více než čtyři roky vede vyčerpávající opotřebovací válku proti Rusku.

---

Newsletter vznikl díky podpoře mezinárodní poradenské společnosti RSM, vašeho partnera nejen pro daně, mzdy a technologická řešení.