Tykačova hra o ČEZ začíná. Jaký vzkaz vyslal Babišovi a Benešovi?

Co ve skutečnosti znamenají slova o tom, že výkupu už nevěří

Na první pohled by se zdálo, že nejvýraznější minoritní akcionář ČEZ Pavel Tykač změnil názor a na postup státu ohledně avizovaného výkupu akcií se už dívá s velkou nedůvěrou. „Já si nemyslím, že něco budou vykupovat,” prohlásil Tykač v podcastu Štěpení. Nic ale nebývá, jak se na první pohled zdá. Nepochybně je nutné jako vždy číst mezi řádky. Tak to pojďme lehce rozebrat.

Rozhovor se uskutečnil pár dní poté, co Tykač oznámil, že jedna z jím ovládaných firem Belviport Trading Limited překročila tři procenta. U veřejně obchodovaných společností existuje oznamovací povinnost vůči ČNB, která se týká právě překročení určité procentuální hranice. Firma tedy další milník oznámila a začaly spekulace o tom, proč Tykač začal přikupovat teď, jestli bude pokračovat a co to znamená.

Co se dělo po krádeži

Tykač vysvětluje, že akcie ČEZ začal znovu nakupovat před zhruba pěti lety, respektive v době, kdy se akcie pohybovala mezi 700 a 800 korunami. S tím, že to pro něj prý nebylo žádné „klíčové aktivum” a že akcie ČEZ pokládá za alternativu k indexu Standard & Poor’s, tedy k pasivnímu spravování. Cena akcií pak prudce narostla během energetické krize, kdy se díky velmi vysokým cenám energií na trhu dostala v roce 2022 nad 1200 korun.

„Pak se otevřelo okýnko (pro další nákup) tím, že tehdejší ministr financí Stanjura přišel s windfall tax a také vláda přišla s tou krádeží (Lex ČEZ). Prostě se nás pokusili okrást a výsledek byl ten, že akcie šla prudce dolů, a nám se tak otevřel prostor dál nakupovat. Tehdy jsem přikoupil hodně, protože jsem viděl kombinaci toho, co akcie ČEZ ve skutečnosti obsahuje, a toho, jak ji vláda verbální intervencí sestřelila. Takže jsem vlastně využil příležitosti a myslím, že jsem nebyl zdaleka jediný z investorů, kteří si takto svůj podíl vytvořili,” tvrdí Tykač.

Vláda Petra Fialy slibovala ovládnutí „celé sítě tuzemských klíčových elektráren” v létě 2022, v době, kdy ceny energií dosahovaly peakových hodnot, a poptávka po vlastnictví energetické infrastruktury státem byla ze strany veřejnosti tehdy rozhodně silnější než nyní. Jenže chyběl jakýkoliv plán a na jaře 2023 vláda schválila novelu zákona o přeměnách obchodních společností, jehož součástí byl i tzv. lex ČEZ. Tedy paragraf 311, podle kterého by pro rozdělení firem mělo místo dosud potřebných 90 % stačit 75 % hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě (za splnění podmínky účasti majitelů nejméně dvou třetin akcií). Stát se tedy minoritářů namísto férového odkupu podílu s prémií chtěl zbavit neférovým vytěsněním. Sněmovna nakonec loni na jaře vládní návrh neschválila. Akcie se ale kvůli tomu výrazně propadly.

Kolik peněz se z ČEZ vytáhlo jen na windfall tax

K tomu počínaje rokem 2023 začala platit daň z neočekávaných zisků, zcela nepochopitelně rovnou na tři roky (že ceny elektřiny zůstanou už stabilně vyšší, nikdo v potaz nebral). Zásadně dopadla právě jen na ČEZ a velmi brzo bylo jasné, že celá nesmyslná konstrukce daně se sazbou 60 procent nesloužila k ničemu jinému než k tomu zajistit si výhodný příjem do státního rozpočtu. Představenstvo ČEZ se samozřejmě proti tomu nikdy neozvalo.

Opravdu nevypadat jako lump?

Tolik jen k tomu, co se tu událo, a zpět k Tykačově dokupování. Už před volbami představitelé tehdy nejsilnějšího opozičního hnutí ANO začali mluvit o tom, že by v případě vládnutí společnost zestátnili. Tehdy byl Tykač s Belviportem těsně pod třemi procenty. Nová vláda slíbila vlastní výkup ČEZ v programovém prohlášení, stejně tak v Hospodářské strategii. Tam konkrétně stojí: Vlastní výkup ČEZ do roku 2029 s cílem mít pod kontrolou výrobu.

Ministr průmyslu Karel Havlíček to opakuje skoro všude, kudy chodí. A tvrdí, že vláda už má v tuto chvíli promyšlené, jakým konkrétním způsobem výkup provede. A naznačuje, že ČEZ by se mohl rozdělit na dvě části, výrobu a distribuci, přičemž část „nestrategické” distribuce by se mohla dát zpět k obchodování na burzu. Nutné je myslet na to, že aby se vůbec jakýkoli proces mohl rozeběhnout, musí nejdřív dojít k obměně dozorčí rady, kde jsou stále členové zvolení minulou vládou. K tomu by mělo dojít na řádné červnové valné hromadě. Dodejme, že dozorčí rada ČEZ dlouhodobě rezignovala na svou kontrolní funkci, když ani jedno z míst nepatří zástupci minoritních akcionářů.

Čtěte také:

Tykač říká, že už v okamžiku, kdy ANO před volbami mluvilo o zestátnění ČEZ, přestal další akcie nakupovat, aby nevypadal jako „lump”, který se snaží vydělat na výkupu a bude chtít prémii. Tohle vyjádření, kterým ze sebe Tykač dělá altruistu a říká, že nechtěl vypadat moc hamižně, je samo o sobě docela úsměvné. Jeho vysvětlení lze chápat tak, že se vyviňuje z existujícího předpokladu, že akcie nakupuje s vidinou odkupu. Tykač se už delší dobu snaží skrývat za ostatní aktivnější minoritní akcionáře, taková pozice mu vyhovuje, protože ho nikdo nemůže přímo z ničeho obviňovat.

Když teď říká, že dospěl k závěru, že na ně „kašle”, a že už zase nakupovat může, protože vláda za tři měsíce vládnutí neudělala nic, co by naznačovalo, že k výkupu opravdu přistoupí, mělo by se to brát spíš jako vzkaz: jsem tady, posiluji pozici a budete to mít ještě dražší. Tykač v rozhovoru detailně popisuje, jak by měl výkup proběhnout, a tvrdí, že při „racionálním postupu všech stran” jde o triviální operaci, která nemůže trvat déle než pět měsíců.

Reálná hodnota je jinde

Další vzkaz, který Tykač vyslal, je ten, že nakupuje, protože věří, že opravdová, férová hodnota ČEZ je jiná, než kterou předkládá představenstvo a o jaké mluví analytici. „Ta akcie za současnou cenu je podstřelená, jinak bych ji nekupoval.” Takže v překladu vládě vzkazuje: Chcete vykupovat? Tak to budete muset s výkupní cenou přitlačit, a když ne, já jsem v klidu.

Už loni na konci roku Tykač o akcii ČEZ mluvil jako o „nevybroušeném diamantu”. „Kdyby náhodou časem řekla, že si to rozmyslela a vykupovat nechce, tak já jsem nadšený. Podle mého hlubokého přesvědčení je akcie ČEZ nevybroušený diamant. Ale jestli vláda chce akcie vykoupit a slíbila, že je vykoupí korektně, taky dobré,” uváděl. A i nyní uvedl, že akcie má našlápnuto k mimořádnému růstu. Ať už kvůli aktuálnímu dění na Blízkém východě, které zvedá ceny energií nahoru, tak kvůli rostoucímu významu distribuce.

Čtěte také: Čína jako vzor aneb Realita za zeleným mýtem

Pro představu: „Více než dvě třetiny EBITDA bude v ČEZ v následujících letech generovat výroba elektřiny ve stávajících jaderných elektrárnách a v regulované distribuci a podíl regulované distribuce na celkové EBITDA dál poroste. Při ocenění distribuce jako regulovaného byznysu se počítá s poměrem EV/EBITDA 10 až 12 a výroby elektřiny (životnost stávajících jaderných zdrojů minimálně dvacet a čtyřicet let) na úrovni EV/EBITDA 6 až 8. Při čistém dluhu ČEZ okolo 200 miliard Kč se akcie ČEZ dají bez problémů ocenit v rozmezí 1300 až 1700 Kč,” uvádí další z výrazných minoritních akcionářů Michal Šnobr v textu zde.

Zlo koncentrované ve finančním řediteli Novákovi

Zcela tvrdě šel Tykač v rozhovoru proti finančnímu řediteli ČEZ Martinu Novákovi kvůli opakovaně podhodnoceným a manipulujícím predikcím, tedy odhadům EBITDA na další rok. Výhled pro letošní rok vzbudil mezi investory obzvlášť údiv (jemně řečeno). Tykač mluví rovnou o „brutálně sprostém materiálu”. ČEZ počítá s EBITDA mezi 103 až 108 miliardami. Odhady byly zhruba mezi 115 až 120 miliardami. Mimo chápání zůstává i to, že ČEZ ignoruje zmíněný aktuální vývoj na trhu (cena plynu roste, povolenka klesá), kde se teď dá čekat všechno, jen ne „dlouhodobý pokles velkoobchodních cen elektřiny díky levnějšímu plynu”, jak se uvádí ve zveřejněné zprávě k výsledkům za rok 2025.

„Novák tu cenu vždycky podstřelil. Ani jednou za posledních osm let se do toho intervalu, který stanovil, nakonec nevešel. Pro mě ten člověk jako finanční ředitel je strašlivá ostuda. Chápu, že jsou konzervativní, ale tohle už není konzervativnost. V letošním roce už to je pro mě víc než jen držení se zpět. Je to manipulace s trhem, protože ta čísla, která dává management – pokud bych se mýlil a vláda opravdu sáhla k odkupu – se stávají podkladem pro znalce, který tu akcii oceňuje,” řekl Tykač.

Čtěte také: Modlení za dobré počasí: klíčová kompetence evropské energetiky

Proč se takhle pouští do finančního ředitele, a ne do předsedy představenstva Daniela Beneše a jeho pravé ruky, místopředsedy představenstva Pavla Cyraniho? Protože je zbytečné dělat si iluze, že výsledky a predikce nejdou za celým managementem, a věřit tomu, že finančnímu řediteli nikdo nemluví do toho, co dělá a co předkládá. Odpověď je nejspíš prostá: Tykač Beneše dobře zná a vzájemně se musí respektovat, protože to je strategické. Několikrát ho pochválil, když řekl, že Beneš a Cyrani jsou „nejlepší možní šéfové ČEZ”, kteří jsou teď k dispozici, a že dělají svou práci „hrozně dobře”. I tak lze chápat kopnutí do Nováka jako určité varování pro Beneše, že silný akcionář není spokojen.

Koalice proti násilí

Všichni alespoň trochu zasvěcení čekali, jestli zazní přiznání k tomu, že Tykač dal dohromady 10procentní nebo víceprocentní blokační akcionářskou menšinu, bez které k žádnému neférovému výkupu dojít nemůže. Podle zákona o obchodních korporacích platí, že k vytěsnění akcionářů (squeeze-out) musí hlavní akcionář vlastnit alespoň 90 procent akcií.

A ano, mezi řečí Tykač uvedl, že „z jistého úhlu pohledu možná 10 procent existuje, mnohem víc než 10 procent, řekl bych taková koalice proti nějakému násilí, jako byl právě Lex ČEZ. Tam si myslím, že se dokáže potkat mnohem víc než 10 procent akcionářů”. Asi žádné překvapení.

Čtěte také: Ti hodní hoši Kupka a Grolich

Když mluvil o tom, jak by měl proběhnout potenciální výkup, uvedl také číslo 87 procent. V kontextu toho, že kdyby nabídla vláda málo, tak akcionáři neprodají. „Prostě jí to do toho odkupu nedají, sednou si na ty akcie a vládě hrozí riziko, že tu skončí s tím, že vykoupila zahraniční osoby, zrušila veřejnou obchodovatelnost a sedí na nějakých 80, nevím kolika, sedmi procentech,” řekl. Z toho by vyplývalo, že blokační menšina dosahuje 13 procent.

Také ale dal důraz na to, že vládě věří, že když už by výkup opravdu nakonec chtěla udělat, udělala by to korektně. Takže opět je to vzkaz směrem k Andreji Babišovi a spol.: Máme víc než 10 procent a bez nás to nepůjde, ale věřím, že se zachováte správně.

Kdo je králem situace

Jenže pak taky Tykač pokládá otázku, k čemu těch 10 a více procent je, když hlavním nepřítelem zestátnění zůstává vedení ČEZ, které výkupu aktivně brání. „Myslím, že management je tady silnější než hlavní akcionář. Jim se to zestátnění moc nelíbí a upřímně, moc a výtlak těch manažerů jsou v této situaci obrovské. Stát to neumí ani vymyslet, ani provést a potřebuje tu spolupráci zevnitř. A mně se zdá, že ti manažeři to tiše blokují,” tvrdí.

Čtěte také: Zavíráme Tykačovy elektrárny. Brnkačka, ne?

Představenstvo samozřejmě výkup nechce, protože by to znamenalo přijít o dnešní odměny a celkově výhodnou pozici. Daniel Beneš má Andreje Babiše od nástupu nové vlády a od Babišova „vyřešení” střetu zájmů kvůli Agrofertu obtočeného kolem prstu. Respektive, výhodně spolupracují.

Všeříkající jsou slova Pavla Cyraniho z nedávného rozhovoru: „My to samozřejmě sledujeme (zestátnění ČEZ), viděli jsme to ve vládním programu. Uvnitř ČEZ si analyzujeme, jak by takový proces mohl vypadat, ale v tuto chvíli to není téma, o kterém bychom aktivně jednali.” I tímto na první pohled nevinným výrokem místopředseda představenstva sděluje, kdo opravdu drží otěže.

Jak tedy už bylo řečeno: Pavel Tykač svými výroky posunul hru. Jak se bude hrát a pro koho skončí nejvýhodněji, to uvidíme v následujících měsících

---

Newsletter vznikl díky podpoře mezinárodní poradenské společnosti RSM, vašeho partnera nejen pro daně, mzdy a technologická řešení.