Předloni 24. září oznámil Petr Fiala, že navrhne odvolání vicepremiéra Ivana Bartoše kvůli digitalizaci stavebního řízení. Šest dní nato prezident Bartoše odvolal a Piráti si v členském hlasování 709 hlasy z 894 odsouhlasili odchod z vlády. Strana to od prvního dne rámovala jako politickou likvidaci: Bartoš mluvil o podrazu premiéra a o tom, že „nás ODS vykopla z vlády“. Dva roky poté je z odstupu vidět, že to vyprávění neobstojí. Piráti nepadli kvůli intrikaření. Padli kvůli tomu, že místo přiznání zvolili popírání, které tehdy poškodilo důvěryhodnost strany i samotné digitalizace.
Připomeňme, co tehdejší koalice slibovala. V březnu 2023 ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) pod Bartošem tvrdilo, že se žádné stavební řízení nebude zbytečně protahovat a rodinný dům může mít povolení za 30 dní. V dubnu 2024, tři měsíce před ostrým startem, přišla ještě odvážnější verze: povolení stavby z mobilu, konec obíhání úřadů. Šlo o kampaňová tvrzení, která v té době neměla oporu v hotovém produktu, a ministerstvo to muselo vědět. Právě tady vznikl základní problém. Strana, jejíž hlavní politický kapitál byla kompetence v IT, komunikovala vlastní projekt jako marketing, nikoli jako komplikovaný vývoj rozsáhlého státního systému.
Varování přitom nechyběla — chybělo jejich přijetí a přiznání potíží. Svaz podnikatelů ve stavebnictví upozorňoval, že systém nikdo neviděl a nikdo na něj není připravený. Bartošova odpověď zněla, že nemá strach z ničeho. Když se v květnu 2024 pro odklad vyslovil prezident Pavel, z MMR přišla nabídka, že mu obě aplikace osobně předvedou a cvičně podají žádost. To není odpověď na věcnou obavu, to je gesto. Komora autorizovaných inženýrů poslala v červenci a srpnu 2024 dva otevřené dopisy s požadavkem na rychlou novelu a dostala zamítavou odpověď ministra. V polovině srpna 2024 označovaly stavební úřady po celém Česku systém nadále za nefunkční. Přesto ještě 25. srpna zněla obhajoba, že odložit digitalizaci nejde, protože by to způsobilo větší škody, a 8. září dokonce, že „máme co dohánět, ale systém funguje“.
Čtěte také:
Varování tajných služeb a politiků začínají připomínat období před válkou na Ukrajině
·Nechci šířit paniku ani tvrdit, že ruský útok proti NATO bezprostředně přijde. Znepokojuje mě něco jiného: západní zpravodajské služby a nejvyšší političtí představitelé začali o možnosti ruské eskalace mluvit nezvykle otevřeně.
Tohle je jádro věci. Nešlo o jedno nešťastné vyjádření, ale o půl roku systematického ujišťování veřejnosti o něčem, co lidé na úřadech i projektanti každý den zažívali úplně jinak. Můžeme si to vysvětlit jako vědomé lhaní, nebo nevídanou ztrátu kontaktu s realitou.
Souběžně běžela linka, o které se v pirátském vyprávění mluví nejméně, protože se politickým podrazem vysvětlit nedá. V květnu 2024 předseda ÚOHS potvrdil zákaz plnění smlouvy MMR na digitalizaci a v červnu k tomu přidal milionovou pokutu za jednací řízení bez uveřejnění. Řešením nebyla férová soutěž, ale konstrukce, kterou by Piráti u kterékoli jiné strany označili za obcházení pravidel. V září 2024 představilo ministerstvo nového dodavatele Servodata, tedy prostředníka, přes kterého měl zakázku dokončit původní InQool. Strana postavená na transparentnosti veřejných zakázek tedy skončila u řešení, které vypadá přesně jako to, proti čemu se profilovala.
Konec přišel na dvaadvaceti stranách. Analýza čtyř ministerstev shrnula, že projekt nemá plán, nemá definované potřeby uživatelů a opravy probíhají reaktivně. Pozdější audity to jen doplnily. Technický audit ze srpna 2025 konstatoval, že systémy neplnily potřeby uživatelů, nebylo možné je řádně otestovat a k žádnému z nich neexistovala potřebná dokumentace. Ať se s tím strana smiřuje jakkoli nerada, mezi „byli jsme vykopnuti“ a „spustili jsme do ostrého provozu nedokumentovaný a neotestovaný systém, na kterém závisí celé odvětví“ je rozdíl, který prostě „neokecá“ ani sebelepší politik.
Poctivé je dodat dvě věci. Právní audit z dubna 2025 ukázal, že zpoždění projektu začalo už za Kláry Dostálové, a tehdejší náklady vyčíslil zhruba na 215 milionů korun. A Bartoš má statistickou pravdu, když připomíná, že systém i po problémech odbavoval přes pět tisíc žádostí týdně. Ani jedno ho ale nevyviňuje. Zdědit rozjetý problém, a přesto odmítnout odklad, je vlastní rozhodnutí, ne dědictví. A počet odbavených žádostí měří průchodnost, ne funkčnost.
Čtěte také:
Developer je kulak dneška. Nenávidíme ty, kteří pracují pro zisk
·Je jedno, o jaké stavbě ten článek byl. Podobných jste jich četli mnoho a mnoho ještě přečtete. Plán na výstavbu budovy, která by mohla posunout Prahu tam, kde už dávno měla a mohla být, je napadán, protože někdo z komise znal někoho od vítězů — a vůbec, cena je vysoká.
Čísla z praxe jsou tvrdší: rok 2025 skončil na 61 613 stavebních povoleních, o 14,5 procenta méně než rok předtím. V průzkumu ČKAIT z ledna 2026 mezi 709 autorizovanými osobami byly problémy s digitalizací a portálem stavebníka nejčastěji uváděným důvodem prodloužení řízení, přičemž pětina respondentů dál podávala žádosti datovou schránkou nebo papírově, tedy v rozporu se zákonem.
Nejtrvalejší škoda ale není ve statistikách povolení. Je v tom, že se z digitalizace stala toxická značka. Vláda vývoj v říjnu 2024 zastavila a rozhodla se vysoutěžit nový systém, v prosinci 2024 přišel bypass, tedy zákonné obcházení nefunkčních systémů. Provizorium přitom trvá už třetí rok. Podle dat MMR z listopadu 2025 pracovalo 429 z 652 stavebních úřadů v kombinaci centrálního ISSŘ a starších lokálních systémů přes technologický bypass, který ministerstvo samo označuje za dočasnou a nedokonalou nápravu.
Ministryně Zuzana Mrázová letos v červenci potvrdila, že „samotná digitalizace dnes funguje na takzvaném bypassu“, a Hospodářské noviny ve stejném období popsaly, že práce na původní digitalizaci se v tichosti zastavily a bypass je „finální agonií původně zamýšlené digitalizace“. Nový harmonogram počítá s vývojem v letech 2027 až 2029, ostrým provozem v roce 2030 a plnohodnotným režimem od roku 2031; zákonné přechodné období se posunulo z konce roku 2027 na 31. prosince 2030. Několik let od „rodinného domu za 30 dní“ tedy stát slibuje plný provoz a zatím nevypsal ani tendr na finální řešení. Kdo dnes navrhne ambiciózní digitální reformu, dostane jako první argument DSŘ. To je politický důsledek, za který nese odpovědnost ten, kdo projekt vedl.
Čtěte také:
Dunkelflaute s drahým plynem? Připravme se na elektřinu za 1000 eur
·Německo zkrotilo vítr! Takový pocit jsem měl po minulé topné sezoně, která u našich sousedů za kopci přinesla až neuvěřitelně příznivé konstelace mezi počasím a poptávkou po elektřině. Sledoval jsem provozní data týden co týden (co taky jiného chcete dělat, když je venku hnusně?) a připadalo mi, že vítr fakt makal podle toho, co Němci zrovna v dané chví…
Na stole zůstalo i riziko, které nikdo nezaplatil ani nezrušil. Porušení podmínek Národního plánu obnovy může přinést návazné sankce 3,2 až 13,7 miliardy korun, protože ohrožené nejsou jen peníze na systémy, ale i cíl zkrátit povolování staveb nejméně o dva roky. MMR přitom v dubnu 2025 uvádělo, že Česko dosud o žádné prostředky nepřišlo a s Komisí vyjednává nové nastavení. Jinou kategorií je škoda 14 miliard korun, kterou nefunkční digitalizaci a nepřehledné novele letos v lednu přičetla Mrázová a kterou Bartoš zpochybnil.
Politicky přitom Piráti neprohráli. V loňských volbách získali 8,97 procenta a 18 mandátů, tedy čtyřnásobek předchozího zastoupení. Odchod z vlády se jim vyplatil a role poškozeného fungovala. Jenže voličský výsledek není auditní zpráva. Dva roky poté nezaznělo od strany nic, co by připomínalo věcnou sebereflexi. Žádné přiznání, že odklad měl přijít v roce 2024, žádná vlastní analýza, proč projekt neměl plán ani dokumentaci. Zaznělo obviňování auditorů a trestní oznámení. Strana, která chtěla být v Česku zárukou digitálního státu, tak po sobě nechala ochromené povolování staveb, provizorium do roku 2031 a nevyřízený účet u Evropské komise — a ze všeho udělala příběh o tom, jak jí ODS ukřivdila.
Za rok bude relevantní jediná otázka. Bude vypsaná zakázka na cílový systém a bude platit rok 2030? Ale i kdyby ano, ta první odpovědnost tím nezmizí. Digitalizaci stavebního řízení nezabila koaliční politika. Zabila ji manažerská pýcha lidí, kteří o sobě tvrdili, že tomu rozumí nejlíp.
Newsletter vznikl díky podpoře mezinárodní poradenské společnosti RSM, vašeho partnera nejen pro daně, mzdy a technologická řešení.
