Nechci šířit paniku ani tvrdit, že ruský útok proti NATO bezprostředně přijde. Znepokojuje mě něco jiného: západní zpravodajské služby a nejvyšší političtí představitelé začali o možnosti ruské eskalace mluvit nezvykle otevřeně.
Takové zveřejňování zpravodajských hodnocení není běžné a připomíná mi situaci před únorem 2022, kdy Spojené státy a Velká Británie postupně publikovaly informace o ruských přípravách k útoku na Ukrajinu. Historická podobnost samozřejmě neznamená, že dnes musí následovat stejný vývoj. Když ale vedle sebe postavíme jednání ředitele CIA v Moskvě, následné předávání informací Polsku, veřejná varování Donalda Tuska, mimořádné bezpečnostní konzultace Emmanuela Macrona, přípravu evakuace obyvatelstva v Pobaltí a ruské volby doprovázené obavami z povolávání záložníků, vzniká obraz, který bych rozhodně nepodceňoval.
Posloupnost signálů, ne jediná zpráva
Jednotlivě lze prakticky každý z těchto kroků vysvětlit jako preventivní opatření. Zajímavější je jejich časová posloupnost.
Ředitel CIA John Ratcliffe v srpnu neobvykle jednal v Moskvě s představiteli ruského bezpečnostního aparátu; obsah rozhovorů zveřejněn nebyl. Následoval polský kanál a předávání bezpečnostních informací Varšavě.
Poté vystoupil Donald Tusk před polským Sejmem s nezvykle konkrétním varováním. Podle zpravodajských informací, na které se odvolával, ruské plány zahrnují možnost hybridních útoků pomocí dronů a raket proti zemím podporujícím Ukrajinu, včetně Polska. Moskva by se přitom mohla pokusit vytvořit dojem „náhodného“ incidentu, znejistit spojence a oslabit jejich ochotu aktivovat mechanismy kolektivní obrany. Tusk současně veřejně připravuje polskou společnost na těžké podzimní a zimní měsíce — polská komunikace se tak posunula od obecné hrozby ke konkrétním scénářům.
Praha dostává podobné informace
Podle Deníku N pracují české bezpečnostní složky s podobnými informacemi, o kterých veřejně hovořil Tusk. Tři vysoce postavené zdroje listu uvedly, že totožné signály přicházejí i od dalších spojenců a zabývají se jimi služby v USA, Británii, severských zemích a Pobaltí.
Premiér Andrej Babiš potvrdil, že české zpravodajské služby hrozbu intenzivně sledují a informace sdílejí na národní i mezinárodní úrovni. Zároveň zdůraznil, že služby nemají konkrétní informace o připravovaném dronovém útoku proti České republice. I to je součást obrazu: nemáme signál, že by Rusko plánovalo útok přímo proti Česku, ale český bezpečnostní aparát pracuje se stejným širším scénářem jako spojenci.
Macron zapojil politickou reprezentaci
Emmanuel Macron svolal politické vedení země a prezidentské kandidáty k jednání, na kterém jim francouzské zpravodajské a bezpečnostní struktury předávaly informace o bezpečnostním vývoji a ruské hrozbě.
Čtěte také:
Pobaltí v rukou Rusů za tři dny? NATO zrychlilo, Česko ne
·Případný ruský útok na Pobaltí nemusí začít masivní invazí desítek divizí. Pro Moskvu může být mnohem výhodnější omezená operace několika tisíc vojáků, jejímž skutečným cílem nebude dobytí Tallinnu, ale test politické soudržnosti NATO a jeho schopnosti rychle rozhodnout.
Podstatná není jen agenda, ale samotný fakt, že vláda považovala za nutné informovat širší politickou reprezentaci. Pokud se prostředí skutečně zhoršuje, nemůže zůstat zásadní zpravodajská informace majetkem jedné vlády — musí s ní být seznámeni lidé, kteří mohou v následujících měsících převzít politickou odpovědnost.
Litva rozpracovává evakuační plány
Do stejného obrazu zapadají přípravy Litvy na masovou evakuaci obyvatelstva. Zvlášť citlivý je Vilnius, který leží nedaleko běloruské hranice; jedna z variant počítá s přesunem obyvatel do Polska, další proudy mají směřovat na sever a západ země.
Samotná existence evakuačních plánů není důkazem očekávaného útoku — právě takové scénáře musí civilní ochrana připravovat s předstihem. Zajímavé je jejich současné praktické rozpracování. Podle mých informací je přinejmenším část litevské bezpečnostní komunity přesvědčena, že možnost vážnější ruské provokace je aktuální; jeden z mých kolegů dokonce v noci obdržel soukromou zprávu od člověka, který řešil preventivní odvoz rodiny. Není to zpravodajský důkaz, je to však ilustrace toho, jak vážně situaci někteří lidé přímo v regionu vnímají.
Ruské volby a to, co přijde po nich
Do skládačky patří volby do ruské Státní dumy ve dnech 18.–20. září. Kreml opakovaně popírá, že by po nich měla následovat nová mobilizace; takové ujištění ale samo o sobě nevylučuje změnu způsobu doplňování ozbrojených sil. Ruská armáda potřebuje pokračovat v nahrazování vysokých ztrát na Ukrajině a jednou z možností je širší povolávání záložníků nebo jiný administrativní mechanismus, který zvýší počet vojáků bez politicky citlivého vyhlášení mobilizace.
Jde o možnost, nikoli o potvrzené rozhodnutí. A i kdyby Rusko začalo záložníky ve větším rozsahu povolávat, samo o sobě by to nebylo důkazem přípravy války s NATO — nejpravděpodobnějším bezprostředním důvodem by zůstávalo doplňování jednotek na Ukrajině. Vývoj bezprostředně po volbách je ale jedním z indikátorů, které bude nutné velmi pozorně sledovat.
K narušení soudržnosti NATO Rusko tankovou armádu nepotřebuje
Jak jsem zmínil ve včerejší analýze ruských konvenčních schopností, Rusko dnes nemá k dispozici volnou tankovou a mechanizovanou armádu potřebnou k rozsáhlé konvenční válce s NATO. Rozhodující část jeho použitelných pozemních sil je vázána na Ukrajině.
Čtěte také:
Dunkelflaute s drahým plynem? Připravme se na elektřinu za 1000 eur
·Německo zkrotilo vítr! Takový pocit jsem měl po minulé topné sezoně, která u našich sousedů za kopci přinesla až neuvěřitelně příznivé konstelace mezi počasím a poptávkou po elektřině. Sledoval jsem provozní data týden co týden (co taky jiného chcete dělat, když je venku hnusně?) a připadalo mi, že vítr fakt makal podle toho, co Němci zrovna v dané chví…
K útoku na soudržnost Aliance ale tankovou armádu nepotřebuje. Pokud by cílem nebylo obsadit Pobaltí nebo Polsko, ale zjistit, zda Aliance dokáže rychle a jednotně reagovat, může být mnohem účinnější omezená a záměrně nejednoznačná operace: drony a několik raket, sabotáže, kybernetické útoky, elektronický boj a rušení navigace, útoky na železniční nebo energetickou infrastrukturu, následné popření odpovědnosti, masivní informační operace a případně jaderná výhrůžka.
Vojenským cílem takové operace by nebylo území. Cílem by byl rozhodovací mechanismus NATO.
Pro Česko začíná být rozhodující HNS
Pokud by se situace na východním křídle NATO vyhrotila, Česká republika by nebyla vzdáleným týlem. Jedním z jejích klíčových úkolů by se stala Host Nation Support (HNS) — přijetí a zejména tranzit spojeneckých sil přes české území do Polska a dále na východní křídlo. Přes Česko by se mohli přesouvat vojáci, těžká technika, munice, pohonné hmoty a další logistické zabezpečení.
To by dramaticky zvýšilo význam českých železnic, dálnic, letišť, skladů, energetických sítí, komunikační infrastruktury a logistických uzlů. Právě zde se podle mě musí změnit také způsob našeho uvažování o obraně státu.
Na co musí být připraveny české bezpečnostní složky a armáda
Pokud bereme spojenecká varování vážně, české bezpečnostní složky a AČR musí počítat s tím, že případná eskalace nezačne vyhlášením války, ale sérií událostí, u kterých nebude na první pohled jasné, zda spolu souvisejí.
Ochrana HNS a vojenských přesunů. Policie, armáda, zpravodajské služby, Správa železnic, ŘSD a další instituce musí umět chránit koridory, po kterých by se spojenecké jednotky přesouvaly — nejde jen o dopravu, ale o mosty, tunely, železniční uzly, překladiště, letiště, sklady pohonných hmot a místa odpočinku vojenských konvojů.
Ochrana kritické infrastruktury. Energetika, telekomunikace, datová centra, železnice, letiště a zásobování palivy by byly přirozenými cíli hybridní operace. Několik dobře zvolených sabotáží může přesuny vojsk zpomalit účinněji než rozsáhlý raketový útok.
Protivzdušná a protidronová obrana. Tusk výslovně upozorňuje na rychlé proudové drony. Česká republika musí počítat s ochranou vojenských objektů i letišť, energetických zařízení a hlavních logistických uzlů.
Kybernetická obrana. V případě vážnějšího konfliktu lze očekávat souběžné útoky proti státní správě, energetice, telekomunikacím, dopravě i systémům používaným pro mobilizaci a vojenskou logistiku. Smyslem nemusí být jejich zničení — stačí způsobit chaos právě ve chvíli, kdy stát potřebuje rychle rozhodovat.
Kontrarozvědná a protisabotážní ochrana. Současné ruské operace ukazují význam prostředníků a najímaných vykonavatelů bez přímé vazby na ruské služby. Bezpečnostní aparát proto musí hledat i logistické a finanční sítě umožňující fyzické sabotáže.
Ochrana politického rozhodování a komunikace státu. Hybridní útok by téměř jistě doprovázela informační operace, jejímž cílem by bylo zpochybnit informace vlády a služeb a vyvolat odpor proti pomoci napadenému spojenci nebo proti průjezdu aliančních vojsk přes Česko.
Civilní ochrana. Česká republika musí počítat s případným pohybem civilního obyvatelstva ze zemí východního křídla, s ochranou obyvatel, krizovým zásobováním a fungováním státu při výpadcích energetiky či komunikací.
To vše vyžaduje společné řízení. Hybridní útok nelze řešit odděleně na ministerstvu obrany, vnitra, dopravy nebo průmyslu — právě rozdělení kompetencí mezi resorty může být jedním z míst, které protivník zkusí využít.
Veřejná varování mohou být sama součástí odstrašení
To, že Tusk, Macron a další politici o těchto informacích veřejně hovoří, nemusí znamenat jen přípravu obyvatelstva na nejhorší scénář. Může jít i o záměrnou zpravodajskou komunikaci směrem k Moskvě: jestliže západní služby zjistily přípravu konkrétní operace, její veřejné odhalení Rusku zvyšuje cenu provedení. Operace založená na překvapení a možnosti popřít odpovědnost ztrácí část hodnoty ve chvíli, kdy je její základní scénář předem veřejně popsán. I v tom vidím paralelu s obdobím před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022.
Co sledovat dál
Ani součet těchto skutečností není důkazem, že Rusko zaútočí na NATO. To je potřeba říci jasně. Přesto: služby zřejmě mají informace, které vlády považují za natolik závažné, že jejich část začínají záměrně zveřejňovat.
Dnes bych sledoval především tři věci: co udělá Kreml bezprostředně po skončení voleb, zda začne ve větším rozsahu povolávat záložníky a zda budou veřejná varování západních zpravodajských služeb v následujících dnech ještě konkrétnější. Panika není na místě. Zvýšená připravenost českého státu dle mě ano.
Newsletter vznikl díky podpoře mezinárodní poradenské společnosti RSM, vašeho partnera nejen pro daně, mzdy a technologická řešení.
