Bitva o severní Donbas začíná. Ruská armáda se přibližuje ke klíčové ukrajinské pevnosti

Rusko vede pomalou válku nákladnou na lidské ztráty, zatím na ní ale získává

Ač Ukrajinci vedou vcelku úspěšnou kampaň na cíle v hloubi ruského území, nikde v českém informačním prostoru jsem nečetl nic o tom, co se děje přímo na frontě. V tomto textu se to pokusím napravit. Po přečtení vám bude jasné, proč Putin nechce mír.

Ruská letní ofenzíva na Donbasu vstupuje do nové fáze. Přestože tempo postupu zůstává ve srovnání s prvními měsíci invaze pomalé, ruským silám se během června podařilo dosáhnout několika operačně významných úspěchů. Těžiště bojů se nyní přesouvá ke kramatorsko-slovjanské aglomeraci, která představuje poslední velký opěrný bod ukrajinské obrany v severní části Doněcké oblasti. Moskva se snaží tuto oblast ohrozit současně ze tří směrů, čímž vytváří tlak na ukrajinské velení, které bude muset přehodnotit dosavadní způsob obrany.

Konstantinivka: pád města otevírá cestu ke Kramatorsku

Nejdůležitější změnou posledních týdnů je situace v Konstantinivce. Boje o město probíhaly od podzimu 2025, kdy ruská armáda po dlouhých bojích ovládla Toreck a vytvořila podmínky pro další postup na sever.

Ukrajinská obrana zde několik měsíců úspěšně odolávala. Ruské pokusy pronikat městem pomocí malých útočných skupin, které byly úspěšné například při dobývání Pokrovsku, zde dlouho selhávaly. Ukrajinci dokázali izolované jednotky zásobovat a současně prováděli protiútoky, které ruský postup výrazně zpomalovaly.

Situace se začala měnit ve chvíli, kdy ruské velení změnilo taktiku. Namísto přímých útoků se zaměřilo na systematické ničení ukrajinské logistiky. Dronové útoky, klouzavé letecké pumy a dělostřelectvo postupně přerušily hlavní zásobovací trasy vedoucí z Kramatorsku a zároveň ničily infrastrukturu na řece Kryvyj Torec. Ukrajinské jednotky byly stále více odkázány pouze na zásobování pomocí bezpilotních prostředků.

Současně probíhalo obkličování města ze západu i z východu. Ruské jednotky postupně obsadily satelitní obce a dostaly se na severní okraj Konstantinivky, kde přerušily komunikace směrem na Kramatorsk. V posledních dnech se navíc výrazně snížila aktivita ukrajinských operátorů dronů přímo ve městě, což naznačuje, že jejich stanoviště byla přesunuta do větší hloubky.

Čtěte také:

Ukrajinské jednotky sice stále drží část jižních a centrálních čtvrtí, jejich obrana se však stále více podobá situaci, která předcházela pádu Pokrovsku. Obránci mohou vydržet ještě několik týdnů, avšak strategický význam města se postupně vytrácí.

Ohrožení celé obranné linie

Případný pád Konstantinivky nebude znamenat pouze ztrátu jednoho města. Otevírá především možnost dalšího ruského postupu směrem na Družkivku a následně ke Kramatorsku. Ruské síly již několik měsíců vytvářejí předmostí západně od města a současně drží pozice na obou stranách průplavu Severský Doněc–Donbas. Pokud budou schopny spojit postup z Konstantinivky s útoky od těchto předmostí, mohou ohrozit týl celé ukrajinské obrany v severní části Donbasu.

Ukrajinské velení se proto pravděpodobně pokusí vytvořit novou obrannou linii severně od města. Podobný postup již zvolilo při ústupu od Pokrovsku. Otázkou však zůstává, zda bude mít dostatek času i sil.

Lyman a Severský Donec: druhý směr ruského tlaku

Současně s boji o Konstantinivku pokračuje další významná operace v prostoru Lymanu a podél řeky Severský Donec.

Ruské velení zde usiluje o vytvoření podmínek pro budoucí útok na Slovjansk. Zatímco severní skupina útočí přímo na Lyman, jižní uskupení postupuje podél jižního břehu řeky směrem k důležitým přechodům a vodohospodářské infrastruktuře.

Ukrajinské protiútoky v okolí Lymanu sice několik měsíců úspěšně zpomalovaly ruský postup, během června však Rusko soustředilo dostatečné síly k rozsáhlejšímu útoku. Stejně jako v Konstantinivce se zde opakuje kombinace infiltrace malých jednotek a systematického ničení zásobovacích tras pomocí dronů a dělostřelectva.

Pokud Lyman padne, dostane se pod tlak zásobování celé ukrajinské skupiny operující na severním břehu Severského Donce. Současně ruské jednotky postupují i po jižním břehu směrem k Nikolajivce, kde se nachází klíčová vodohospodářská infrastruktura. Spojení těchto dvou postupů by mohlo donutit Ukrajinu opustit rozsáhlé území severně od řeky.

Dobropillja zůstává slabým místem

Dalším důležitým směrem je prostor severně od Pokrovsku. Původním ruským cílem bylo rychlé obsazení Dobropillji, které by otevřelo cestu k přerušení spojení mezi Kramatorskem a západní Ukrajinou. Tento plán se několik měsíců nedařilo realizovat, protože ukrajinské velení dokázalo oblast posílit jednotkami přesunutými z jiných úseků fronty.

Ani zde však situace nezůstává stabilní. Ruské jednotky se dostaly do prostoru obce Ševčenko, která představovala hlavní logistické zázemí obránců. Frontová linie se tak přiblížila přímo k místu, odkud byly zásobovány ukrajinské jednotky operující v okolí Bilyckého a Nového Donbasu.

Čtěte také:

Nejde zatím o rozhodující průlom, ale o další příklad toho, že Rusko stále častěji útočí na logistické uzly místo přímých frontálních útoků.

Záporoží: ukrajinské protiútoky mají strategický význam

Naopak na jihu fronty se iniciativa částečně přesunula na ukrajinskou stranu. Ukrajinské síly obnovily protiútoky severně od Huljajpole s cílem ohrozit hlavní zásobovací komunikaci ruské skupiny Vostok. Postup směrem k silnici spojující Velkou Novosilku a Huljajpole může mít významný operační dopad, protože právě po této trase proudí zásoby pro ruské jednotky operující ve východní části Záporožské oblasti i na hranici Dněpropetrovské oblasti.

Získání několika kilometrů zde samo o sobě situaci na frontě nezmění, ale může Rusko přinutit přesouvat další rezervy mimo hlavní donbaský směr.

Ruská strategie se mění

Vývoj posledních měsíců ukazuje výraznou proměnu ruského způsobu vedení operací. Namísto snahy o rychlé mechanizované průlomy Rusko systematicky izoluje jednotlivé obranné uzly. Drony dlouhého dosahu, klouzavé pumy, přesné dělostřelecké údery a infiltrace malých útočných skupin postupně ničí logistiku obránců a nutí ukrajinské jednotky ustupovat z pozic, které by při zachování zásobování mohly držet ještě velmi dlouho.

Tento způsob vedení války je sice pomalý a mimořádně nákladný na lidské ztráty, ale v posledních měsících přináší Moskvě postupné operační zisky.

Rozhodující bude schopnost Ukrajiny vytvořit novou obrannou linii

Přesto není situace pro Ukrajinu beznadějná. Ruská armáda stále nedisponuje schopností provádět hluboké mechanizované průlomy ani rychlé operační manévry. Každý větší postup je vykoupen týdny či měsíci příprav a vysokými ztrátami.

Pokud ukrajinské velení dokáže včas vybudovat novou obrannou linii severně od Konstantinivky a současně stabilizovat situaci u Lymanu, může ruský postup opět výrazně zpomalit. Současně bude klíčové zachovat schopnost ničit ruskou logistiku v operační hloubce pomocí dronů dlouhého dosahu, které se v posledních měsících ukázaly jako jeden z nejúčinnějších prostředků ukrajinské obrany.

Současná fáze války tak stále více připomíná souboj dvou vyčerpávajících strategií. Rusko postupuje metodickým rozkladem ukrajinské obrany, zatímco Ukrajina se snaží získat čas prostřednictvím pružné obrany a úderů proti ruskému týlu. O dalším vývoji rozhodne především to, zda se Moskvě podaří proměnit taktické úspěchy u Konstantinivky a Lymanu v operační průlom směrem ke Kramatorsku a Slovjansku, nebo zda Ukrajina vytvoří novou obrannou linii dříve, než ruské síly získají dostatečný prostor k pokračování ofenzivy.

---

Newsletter vznikl díky podpoře mezinárodní poradenské společnosti RSM, vašeho partnera nejen pro daně, mzdy a technologická řešení.