Radim Ivan: Státně-veřejnoprávně-korporátní komplex chce zdanit podnikatele jako státní úředníky. Ne, děkujeme

Polemika se studií PAQ Research

V uplynulých dnech zveřejnila agentura PAQ Research další ze svých studií — tentokrát o zdanění OSVČ. Jak už se stalo dobrým zvykem, text je plný slušně vypadajících čísel, grafů a rovnostářské rétoriky. A také dvou nezpochybnitelných cílů: přesunout další miliardy korun do státního rozpočtu, přesunout velký počet podnikatelů do zaměstnaneckého poměru.

Není divu. PAQ Research, stejně jako její partneři v projektu, žijí do velké míry ze státních zakázek a grantů. Tedy z peněz daňových poplatníků. Když vám 30 % vašeho rozpočtu platí stát a část další velcí zaměstnavatelé, je celkem logické, že vaším cílem je, aby stát měl stále větší zdroje a zároveň více lidí v zaměstnaneckém poměru. Je to jen další kamínek do mozaiky budování českého státně-veřejnoprávně-korporativního komplexu.

Pojďme se ale podívat k samotné studii.

Kancelářský „ičař“ jako strašák

Studie opakovaně operuje s pojmem „kancelářský ičař“. Co to je? Není to pojem z žádné oficiální statistiky, není to žádná standardní kategorie ekonomiky. Pod tímto vágním označením PAQ Research směšuje startupisty, product developery, vývojáře, markeťáky, freelancery, finanční poradce a další — tedy velmi heterogenní skupinu lidí.

Mezi nimi jsou i ti, kdo nesou mimořádně vysoké podnikatelské riziko. Kdo investují vlastní čas, často i peníze, do projektů, které v budoucnu buď uspějí, nebo zcela skončí. Tito lidé vytvářejí novou přidanou hodnotu. Pokud právě na ně cílí PAQ svou „rovnostářskou daňovou spravedlnost“, znamená to ve skutečnosti snahu zdaňovat a brzdit inovační a technologický sektor.

Švarcsystém jako symptom, ne příčina

Dalším častým strašákem PAQ je „rozšířený švarcsystém“. Ano, OSVČ tvoří v Česku vyšší podíl pracovní síly než v jiných zemích. Ale proč? Protože v Česku je práce extrémně zdaněná. Protože zdravotnictví je neefektivní. Protože sociální systém je stále založený na socialistickém průběžném přerozdělování, kde je zcela běžné, že člověk s průměrným platem 50 000 Kč měsíčně, nechá v systému za svou pracovní kariéru pro „ostatní” 3 miliony korun.

PAQ se tváří, že kdybychom OSVČ více zdanili, švarcsystém zmizí. Omyl. Nezmizí, jen přibude frustrace, šedá ekonomika a migrace nejproduktivnějších lidí do jiných forem podnikání nebo do zahraničí.

Pokud má někdo odvahu reformovat, ať začne na straně státu: zavést poplatky za návštěvu lékaře, zefektivnit veřejné služby, umožnit samostatné spoření na důchody a snížit zdanění práce. Pak bude přirozeně méně motivace „utíkat na IČO“.

Není možné aby 8 z 10 návštěv u praktika či pediatra bylo řešitelných samoléčbou.

Regresivita zdanění OSVČ? Má to svůj důvod

PAQ kritizuje, že nízkopříjmové OSVČ odvádějí procentuálně více než vysokopříjmové. Ano, a je to tak správně. Podnikání je motivováno tím, že když vydělám více, zůstane mi z toho větší část.

Správná cesta rozhodně není „zvýšit odvody těm, co vydělávají“, jak navrhuje PAQ. Naopak: snížit minimální odvody těm s nižšími příjmy a celkově zefektivnit systém. V Británii dokonce existuje institut, kdy člověk do určitého příjmu neplatí zdravotní ani sociální pojištění. Nebál bych se toto udělat třeba do 30 000 Kč na dobu 2 let. Každá koruna, kterou si OSVČ udrží, má vyšší multiplikační efekt v ekonomice, než když ji přesuneme státu.

Rovnostářství do podnikání nepatří

Celý návrh PAQ stojí na jednom axiómu: že systém má být „rovnější“ mezi OSVČ a zaměstnanci. Mezi nízkopříjmovými a středněpříjmovými OSVČ.

Proč? Podnikání je z definice nerovné. Kdo riskuje více, musí mít šanci vydělat více. Rovnostářství v podnikání je cesta k šedému průměru a odchodu talentovaných lidí. Pokud budeme startupisty a technologické freelancery danit jako zaměstnance, jen je donutíme podnikat v jiných státech.

Problém nízkých daní? Dobře, ale řešme to chytře.

PAQ Research uvádí, že někteří OSVČ platí na dani z příjmu pouhých 100 Kč měsíčně. Rozumím této výtce — opticky to skutečně působí jako nespravedlnost vůči zaměstnancům. Ale co z toho plyne? Že by bylo nutné OSVČ celkově více zdaňovat? Nikoli.

Pokud chceme řešit strukturu daňového zatížení, pak je cestou přesun položek uvnitř stávajícího rámce — například snížit odvody na zdravotní a sociální pojištění a upravit daň z příjmu tak, aby byla viditelnější a přiměřenější. To by vedlo k větší transparentnosti a vnímané férovosti systému — aniž bychom celkové daňové břemeno zvyšovali.

Jenže i zde platí základní fakt: dokud nebudeme mít efektivnější zdravotní a sociální systém, je každá debata o vyšších odvodech pro OSVČ chybně postavená. Nelze chtít více peněz do systému, který sám vykazuje závažnou strukturální neefektivitu. Začněme tedy nejprve u reformy samotných systémů — a teprve pak diskutujme o daňových strukturách.

25 miliard — papírový konstrukt

Odhadovaný přínos reformy je 25 miliard korun. To je číslo hodné marketingové prezentace. Připomíná slavné 100 miliard z EET. Jako jakýsi cashback nabízí PAQ vyšší důchody pro nízkopříjmové OSVČ. Ve skutečnosti:

• v kontextu demografické krize nebude vyšší výběr znamenat vyšší důchody,
  

• vyšší odvody sníží spotřebu domácností, čímž zpomalí růst HDP,
  

• odhad je postaven na předpokladu, že lidé se nebudou daňové změně nijak přizpůsobovat — což je v realitě naprosto iluzorní.
  

Proč přecházet do zaměstnání? Kvůli akciím, ne kvůli daním

Jedním z argumentů PAQ je, že reforma OSVČ usnadní přechod do zaměstnání. Ten je ovšem možný i dnes — každý má svobodnou volbu. Co však lidi skutečně motivuje k přechodu do kvalitního zaměstnání? Ne daňové represálie a zvyšování odvodů, ale například možnost získat atraktivní zaměstnanecké akcie (ESOP) ve firmách s vysokým růstovým potenciálem. To je cesta, jak do kvalitních firem přilákat podnikavé a schopné lidi — ne tím, že budeme trestat jejich samostatné podnikání.

A teď paradox: návrh na reformu ESOPů dnes leží ve Sněmovně a blokuje jej Ministerstvo financí. A proč? Protože se prý obává nižšího výběru na zdravotní a sociální pojištění. Přitom právě tenhle nástroj by pomohl dostat podnikavé lidi do systému, který stát tolik chce „narovnávat“.

Jinými slovy — startupisté a technologičtí podnikatelé, o kterých PAQ tvrdí, že dnes platí nízké odvody, by mohli být motivováni ke vstupu do zaměstnaneckého systému právě pomocí ESOPů. Místo toho stát drží ESOPy pod zámkem — a zároveň chce OSVČ zvýšit daně. To přece vůbec nedává smysl.

Shrnutí

Studie PAQ je manifestem většího státu — a většího korporátního trhu práce. Není to neutrální akademický dokument. Je to ideologický materiál, který — jak jinak — vznikl s podporou Ministerstva práce a sociálních věcí a jehož záměr je jasný: více peněz pro stát, více zaměstnanců pro korporace, které na financování PAQ také participují. Je to zcela legitimní a transparentní, ale je fér to čtenáři přiznat. My bychom ale jako země měli usilovat spíše o podporu decentralizovaného, svobodného podnikání, nikoliv jen o budování korporátní mzdové armády.

Baví vás náš newsletter? Přihlaste se k odběru dalších a pošlete ho dál přátelům, které by mohl také zajímat.