1. To, že něco není v taxonomii, neznamená, že se to nemůže stavět. Taxonomií se řídí banky, když chtějí mít vysoké ESG, dále dotace (ale ty se na jádro stejně v posledních hodně letech nedávaly, snad jen na výzkum). Spíše bych se zamýšlel nad tím, proč ani tak bohaté a výdělečné společnosti jako je ČEZ nedokáží postavit cenově konkurenceschopnou elektrárnu v komerčním režimu.
2. Zemní plyn se dá částečně nahradit biomethanem (potenciál je tu na cca 10%, možná až 20% v optimistickém scénáři) nebo právě tím vodíkem. Čili investice do těchto zdrojů není jen na 10 let, ale na déle.
3. Emisní povolenky jsou pořád levné. Externality z těžby a pálení uhlí se odhadují konzervativně na cca 100 EUR/MWh, povolenka takové výše dosahuje jen zcela výjimečně. Musíme si vybrat, buď chceme elektřinu levnou nebo čistou. Varianta je samozřejmě i elektřina dotovaná.
4. Čímž se dostáváme k dalšímu problému. Ceny elektřiny jsou takové, že se sotva vyplatí provozovat starší elektrárny, které už jsou účetně odepsané. Nevyplatí se prakticky stavět nové, jakž takž to vychází u větrníků a FVE, ale i tam se napříč Evropou různým způsobem dotuje, provozně, kapacitně nebo investičně. Dokud nebude povolenka pokrývat ty externality, je to v principu dobře, ale ukazuje to opět, že elektřina je prostě moc levná.
5. Odchod od jádra byl hodně ideologický (a možná i trochu podporovaný z Ruska). Ne všechny země tomu podlehly, takže se pomalu připravuje a staví. Chtělo by to více a není problém zaměřit sem právě různé podpory, je to otázka jen politické shody.
6. Uhlí je v Evropě hodně. Ale ekonomicky vytěžitelného bez nutnosti bourat další obce (ba i města) málo. V ČR při současném tempu je to otázka cca 10 let, pak by se musely prolomit limity a přiblížit se s těžbou např. Bílině (už teď je tam zvýšený prach) nebo Litvínovu (zeptejte se občanů, jak se jim to líbí...), o takových "bezvýznamných" obcích jako je Horní Jiřetín nemluvě (zdravím pana starostu Buřta). To není ani udržitelné, ani ekonomické, navíc to odnese opět pár krajů, zatímco ostatní budou těžit z "levné" elektřiny (která je ve skutečnosti drahá, viz bod 3 o externalitách). Uhlí NENÍ řešení.
7. Průmysl, který obtížně dekarbonizuje, by měl i nadále dostávat povolenky zdarma. Zároveň EU může investovat i v zahraničí, kde je stále mnoho prostoru pro snižování emisí skleníkových plynů za nízké náklady. Klimaticky to vyjde nastejno, ekonomicky lépe a ještě si uděláme dobré vztahy s rozvojovými zeměmi.
Souhrnně: Evropa má Černého Petra, neboť kromě špinavého a špatně dostupného uhlí nemá skoro jiné zdroje energie. Zároveň je v začarovaném kruhu dřívějších horších rozhodnutí i poněkud pomalejších rozhodovacích procesů na národní i evropské úrovni. Jádro je dobré, dlouhodobé, udržitelné i klimaticky skoro neutrální řešení. Bohužel ale i řešení zdlouhavé na přípravu a rozhodně ne levné. Budujme tedy mix jádra a OZE, čím větší podíl budou tyto zdroje mít, tím bude mít energetika nižší emisní stopu a bude méně závislá na výchylkách ze zahraničí.
Děkuji za perfektní analýzu.
Hezká analýza. Měl bych ale pár komentářů:
1. To, že něco není v taxonomii, neznamená, že se to nemůže stavět. Taxonomií se řídí banky, když chtějí mít vysoké ESG, dále dotace (ale ty se na jádro stejně v posledních hodně letech nedávaly, snad jen na výzkum). Spíše bych se zamýšlel nad tím, proč ani tak bohaté a výdělečné společnosti jako je ČEZ nedokáží postavit cenově konkurenceschopnou elektrárnu v komerčním režimu.
2. Zemní plyn se dá částečně nahradit biomethanem (potenciál je tu na cca 10%, možná až 20% v optimistickém scénáři) nebo právě tím vodíkem. Čili investice do těchto zdrojů není jen na 10 let, ale na déle.
3. Emisní povolenky jsou pořád levné. Externality z těžby a pálení uhlí se odhadují konzervativně na cca 100 EUR/MWh, povolenka takové výše dosahuje jen zcela výjimečně. Musíme si vybrat, buď chceme elektřinu levnou nebo čistou. Varianta je samozřejmě i elektřina dotovaná.
4. Čímž se dostáváme k dalšímu problému. Ceny elektřiny jsou takové, že se sotva vyplatí provozovat starší elektrárny, které už jsou účetně odepsané. Nevyplatí se prakticky stavět nové, jakž takž to vychází u větrníků a FVE, ale i tam se napříč Evropou různým způsobem dotuje, provozně, kapacitně nebo investičně. Dokud nebude povolenka pokrývat ty externality, je to v principu dobře, ale ukazuje to opět, že elektřina je prostě moc levná.
5. Odchod od jádra byl hodně ideologický (a možná i trochu podporovaný z Ruska). Ne všechny země tomu podlehly, takže se pomalu připravuje a staví. Chtělo by to více a není problém zaměřit sem právě různé podpory, je to otázka jen politické shody.
6. Uhlí je v Evropě hodně. Ale ekonomicky vytěžitelného bez nutnosti bourat další obce (ba i města) málo. V ČR při současném tempu je to otázka cca 10 let, pak by se musely prolomit limity a přiblížit se s těžbou např. Bílině (už teď je tam zvýšený prach) nebo Litvínovu (zeptejte se občanů, jak se jim to líbí...), o takových "bezvýznamných" obcích jako je Horní Jiřetín nemluvě (zdravím pana starostu Buřta). To není ani udržitelné, ani ekonomické, navíc to odnese opět pár krajů, zatímco ostatní budou těžit z "levné" elektřiny (která je ve skutečnosti drahá, viz bod 3 o externalitách). Uhlí NENÍ řešení.
7. Průmysl, který obtížně dekarbonizuje, by měl i nadále dostávat povolenky zdarma. Zároveň EU může investovat i v zahraničí, kde je stále mnoho prostoru pro snižování emisí skleníkových plynů za nízké náklady. Klimaticky to vyjde nastejno, ekonomicky lépe a ještě si uděláme dobré vztahy s rozvojovými zeměmi.
Souhrnně: Evropa má Černého Petra, neboť kromě špinavého a špatně dostupného uhlí nemá skoro jiné zdroje energie. Zároveň je v začarovaném kruhu dřívějších horších rozhodnutí i poněkud pomalejších rozhodovacích procesů na národní i evropské úrovni. Jádro je dobré, dlouhodobé, udržitelné i klimaticky skoro neutrální řešení. Bohužel ale i řešení zdlouhavé na přípravu a rozhodně ne levné. Budujme tedy mix jádra a OZE, čím větší podíl budou tyto zdroje mít, tím bude mít energetika nižší emisní stopu a bude méně závislá na výchylkách ze zahraničí.