Zuckeberg a Ek píšou Evropě, ale asi o tom nevíte. A stavební řízení prohlubuje agónii.

Utíká nám AI kvůli evropské regulaci a momentálně ani moc nejde něco postavit

Ahoj, tady Tomáš and company. Českou okurkovou sezonu si nedáme nabourat ani dopisem dvou technologických titánů. Mark Zuckerberg a Daniel Ek (foundeři Mety a Spotify) v Economistu vydali společný článek, ve kterém se docela zostra pouští do evropské regulace, její nepružnosti a varují před technologickým zaostáváním. Čeští novináři jsou spíše zvyklí nekriticky překlápět tiskovky evropských politiků (čest výjimkám!), tak se tomu krátkou notickou věnoval jen Burzovní svět a my to probereme v Insideru. Přitom je to dost zásadní čtení. Vybírám tu důležitou část:

“Podívejme se na nerovnoměrné uplatňování GDPR v Evropské unii. Tato významná směrnice měla za cíl harmonizovat používání a toky dat, avšak místo toho evropští regulátoři v zájmu ochrany soukromí tvoří zpoždění a nejistotu a nejsou schopni se mezi sebou shodnout na tom, jak by se měl zákon aplikovat.

Například společnosti Meta bylo nařízeno odložit trénování svých modelů na obsahu sdíleném dospělými uživateli na Facebooku a Instagramu – nikoliv proto, že by byl porušen nějaký zákon, ale proto, že se regulátoři nedohodli, jak postupovat. Nemožnost použití dat, která jsou běžně používána v jiných regionech, znamená, že nejvýkonnější AI modely nebudou odrážet znalosti, kulturu a jazyky Evropy a Evropané nebudou mít přístup k nejnovějším AI produktům.

Tyto obavy nejsou jen teoretické. Vzhledem k současné regulační nejistotě Meta nebude schopna uvést na trh nadcházející modely, jako je multimodální Llama, který má schopnost rozumět obrázkům. To znamená, že evropské organizace nebudou mít přístup k nejnovější open-source technologii a Evropanům zůstane AI, která byla vytvořena pro někoho jiného.”

Není to poprvé, co na adresu evropských regulátorů přichází takový apel, navíc se tu bavíme o slovech dvojice technologických titánů. Především, ale nejde jen o slova, ale dochází na reálné kroky. Je to ostatně jen pár měsíců, co Apple oznámil, že zpozdí přístup svých AI nástrojů pro Evropany. Tolik k té skvělé inovativní, první ucelené AI legislativě na světě…

Pokračující agónie

Ale zpátky do Prahy, na naší lokální politickou kauzu, ohledně digitalizace stavebního řízení.

Zopakujme si pár čísel. Celý sektor stavebnictví stojí dlouhodobě za 5-7 % českého HDP, což je opravdu hodně a to ještě před tím, než započteme jeho multiplikační efekt do celého zbytku ekonomiky. Jak vypočítal ekonom Petr Bartoň, i kdyby byla propustnost stavebního řízení teď na polovině oproti předchozímu stavu, česká ekonomika každý den přichází o 770 milionů korun.

Do oněch 770 milionů, ale Petr Bartoň nezapočítal ztráty v navazujících odvětvích. Bez stavění se zpozdí i dodávky interiérů, firmy se nebudou moci dost brzo rozrůstat do větších kanceláří a tak dále. Nemluvě o vlivu na rostoucí ceny bydlení a následné sociální problémy.

Co je tedy vlastně v zárodku problému? Dneska už víme, že celý systém se spustil dřív, než byl na to připravený. Ještě předtím, ale byl jiný problém. Právní bramboračka, která vyústila do dnešního bodu, kdy (mimo dalších otazníků) hrozí, že Informační systém stavebního řízení (ISSŘ), který tvoří backendový základ DSŘ, už za měsíc nebude mít kdo rozvíjet nebo spravovat. Klíčovou smlouvu totiž zatrhnul před časem ÚOHS a veřejná zakázka, která by smlouvu nahradila, neexistuje.

Situaci pro nás rozebral Michal Šilhánek, právník ze společnosti Lawya, který se dlouhodobě soustředí na veřejné zakázky a obchodní právo:

Jedním z hlavních obranných argumentů zastánce ministra Ivana Bartoše je skutečnost, že se jako první a jediný pustil do tak velkého a zásadního projektu (např. vyjádření Markéty Gregorové nebo Zuzany Klusové). Jaká je pravda?

Vláda byla jmenována 17. 12. 2021. První zakázky zadávané v řízení se soutěžním dialogem byly zahájeny už v říjnu roku 2021, tedy za předchozí vlády. Projekt digitalizace stavebního řízení nebyl tedy spuštěn Ivanem Bartošem, jak je mediálně často deklarováno.

Projekty v rámci DSŘ lze zjednodušeně rozdělit na oblast stavebního řízení a oblast územního řízení. V oblasti stavebního řízení bylo zahájeno několik veřejných zakázek a pro oblast územního řízení pak hovoříme v zásadě jen o Národním geoportálu územního řízení. 

Je zajímavé, že jediná veřejná zakázka, kterou současná vláda dotáhla do konce, byť byla zahájena ještě za předchozí vlády, je právě ta na Národní geoportál. Ani tato se neobešla bez určitých přešlapů. Uvedený soutěžní dialog byl ÚOHS přezkoumáván celkově 2x (1. řízení zde, 2. řízení zde), přičemž v obou případech ÚOHS konstatoval, že nedošlo k porušení zákona o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ). 

Přestože zakázka byla zahájena již na konci roku 2021, nebylo MMR schopno tuto zakázku zadat v dostatečném předstihu, aby bylo možno efektivně plnit projekt. Proto v jednacím řízení bez uveřejnění (JŘBU, lidově řečeno „zadáno z ruky“) MMR uzavřelo smlouvu teprve dne 15. 2. 2024 na realizaci Národním geoportálu územního řízení. Toto zadání bylo taktéž napadeno u ÚOHS (rozhodnutí zde). S ohledem na skutečnost, že se v mezidobí podařilo uzavřít smlouvu dle původní veřejné zakázky (24. 5. 2024) a smlouva zadaná v JŘBU byla tak ukončena, zastavil ÚOHS řízení bez věcného rozhodnutí. 

U stavebního řízení je příběh poněkud složitější. MMR nechalo soutěžní dialogy na zakázky „Evidence elektronických dokumentací“ a „Integrační platforma stavebního řízení a portál stavebníka“ běžet až do 26. 1. 2023, kdy byly tyto zakázky zrušeny z důvodů zásadních změn při novelizaci stavebního zákona. MMR totiž najednou  zjistilo, „že vývoj na trhu informačních technologií umožňuje dosáhnout účelu sledovaného Veřejnou zakázkou, projektu DSŘ – Digitalizace stavebního řízení, efektivnějším a výrazně finančně úspornějším způsobem“. ÚOHS obě zrušení zakázek zrušil, protože odůvodnění bylo příliš vágní a neodůvodněné (rozhodnutí zde a zde).

MMR pak 24. 3. 2023 zahájilo další řízení na „Zajištění digitalizace stavebního řízení (DSŘ)“. Toto řízení bylo z dodavatelské strany napadeno u ÚOHS, přičemž bylo rozhodnuto, že zadávací podmínky byly nastaveny netransparentně a zadávací řízení bylo tak ÚOHS zrušeno a byl vydán zákaz uzavřít smlouvu dle tohoto zadávacího řízení (rozhodnutí zde). To vše pravomocně ke dni 20. 11. 2023.

MMR nakonec na Informační systém stavebního řízení (ISSŘ, backendovou část) uzavřelo smlouvu s firmou InQool, a.s. dne 3. 11. 2023, a to s pomocí zadání z ruky (smlouva zde). Deklarovaný důvod pro tento postup ze strany MMR je skutečnost, že již není možné s ohledem na časovou tíseň a enormní veřejný zájem realizovat standardní zadávací řízení. ÚOHS ve svém rozhodnutí z 23. května (zde) konstatoval, že MMR postupovalo zcela jednoznačně v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, a vydal zákaz plnění smlouvy na tuto část projektu s čtyřměsíčním odkladem. Po 23. září 2024 nebude tak možné plnit na základě této smlouvy.

Jak je z výše uvedeného patrné, celý projekt dle mého názoru trpí několika nedostatky. Prvním evidentním problémem celého projektu je skutečnost, že po 23. 9. 2024 nebude možné plnit smlouvu na ISSŘ, přičemž i dle harmonogramu, který je součástí této smlouvy, měla být smlouva plněna výrazně déle. Rozvoj a podpora má být řešena nejméně do 30. 6. 2025. Prostým náhledem na profil zadavatele MMR lze zjistit, že není vyhlášena další zakázka na dopracování tohoto systému. Je tak otázka, jakým způsobem MMR zamýšlí postupovat dále. 

Druhým nedostatkem, který se projevuje v průběhu plnění, je zjevný nedostatek času na přípravnou fázi, kdy k reálnému plnění obou zakázek souvisejících s DSŘ došlo až na konci roku 2023, přičemž z mediálního vyjádření drtivé většiny zainteresovaných odborných skupin je zřejmé, že neproběhla v před spuštěním systému žádná odborná diskuse nad funkcionalitami systému a tento nedostatek je napravován až nyní v ostrém provozu.

---

Jednoduše řečeno, klíčovou součást Digitálního stavebního řízení, kterým ISSŘ je, nebude možné už za měsíc rozvíjet, opravovat, nebo přidávat nové funkcionality. Podle Michala Šilhánka je to trochu šedá zóna a není tak úplně jasné, co všechno se bude s ISSŘ nadále dít a co nikoliv. Na to, co Ministerstvo pro místní rozvoj hodlá dělat po 23. září, jsme se zeptali a dostali následující odpověď od mluvčí Karolíny Nové:

“Ministerstvo pro místní rozvoj bude postupovat v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. V nejbližších dnech vypíše novou soutěž. Je třeba zdůraznit, že už dodaný software nebo data v systému patří resortu. Na konci září nedojde k zastavení provozu Informačního systému stavebního řízení. Je postavený na modulární technologii, v jeho dalším vývoji i provozu je možné snadno navázat.”

Jinými slovy, ISSŘ za měsíc možná úplně nezkolabuje, ale jakýkoliv jeho další vývoj nebo rozvoj (který vzhledem k četným nefunkčnostem celého DSŘ bude bez pochyb potřeba), bude od toho okamžiku stát.

Co se děje v Insideru?

Čeká nás další našlapaná akce! V sobotu 21. září ve 14:00 otevřeme ve spolupráci s Echem Volební štáb, kde na šroubky rozebereme krajské volby. Více než cokoliv jiného totiž jde o generálku na sněmovní volby, které nás čekají už příští rok. Potvrdí se trend z evropských voleb a úspěch zopakují opoziční a protestní strany nebo vládní koalice zmobilizuje voliče? Křeslo obhajuje i řada výrazných senátorů.

Vstupenky jsou k dostání na GoOut. Pro aktivní podporovatele jsme připravili 50% slevu. Stačí zadat kód, který najdete na Patreonu a HeroHero

Data týdne

Kdyby to nebylo náhodou dosud patrné, tak české stavebnictví je v krizi a aktuální zmatky kolem DSŘ tomu rozhodně nepřidávají. Index stavební produkce ukazuje dost bledý obrázek tohoto sektoru u nás. Stavební produkce v červnu meziročně klesla o 10,2 %. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení klesla o 5,6 %.

Do kalendářů si zapište hlavně 6. září, ČSÚ ten den zveřejní data za červenec, tedy měsíc kdy už běželo digitální stavební řízení. Dostaneme tak lepší obrázek o tom, jaká je skutečná situace.

Co si stojí za to přečíst

• Maďarsko utrácí astronomické částky, 5 % svého HDP, na to, aby zvedlo porodnost. Rodiny dostávají obří granty, ale Orbánova strategie i tak nefunguje (Financial Times).

• Rusko mezitím vynakládá obří síly, aby našlo své dezertéry. Je to další zoufalý krok, jak doplnit stavy v armádě. Ukazuje se, že i tak populačně velká země může narazit na strop (The Wall Street Journal)

• Zajímavý postřeh ke Kamale Harris má Politico. V jejím případě je totiž naplno patrné, že kampaň stojí na jejím křestním jméně, nikoliv příjmení, jak je mnohdy v politice zvykem. A je to tak úmyslně.

• A na závěr něco optimistického. Hojně citovaný virolog Tomáš Cihlář má šanci udělat díru do světa. Se svým americkým týmem je totiž blízko nalezení léku na HIV (CzechCrunch).

Zajímavé tweety

Tolik analýz, komentářů a úsilí plyne do předpovědí výsledků amerických voleb… a ve finále je to podle sázkařů prakticky padesát na padesát.

Stavební řízení ještě doplníme jedním příběhem, aby ten problém dostal konkrétnější obrysy. Podobných budou nejspíš tisíce.

Ekonomická krize, kterou nám naznačují data dlouhodobě, je problém, který má základ v naší levné práci, ale sledujte na tomto grafu třeba Poláky. Není to jen o jejich super moderních silnicích a železnicích. V pozadí probíhá širší změna pracovního trhu.

Toť zatím vše. Dejte vědět, jak se vám newsletter líbil a zda chcete další podobné. Za pozornost určitě stojí také už vydané díly, často je v nich řada nadčasových myšlenek. Abyste nepřišli o ty další, stačí kliknout zde:

Fajn léto!

T. a tým