Začátek konce investičního příběhu jménem ČEZ. Nevratný proces započal
Valná hromada ve stínu blížících se změn
Valná hromada akcionářů energetické skupiny ČEZ historicky nepatřila k událostem, na kterých by zaznívaly kurzotvorné informace či existoval prostor pro nečekaná překvapení. Dlouhá léta šlo o rutinní formalitu, při níž zástupci ministerstva financí z pozice majoritního vlastníka (s podílem 69,8 %) bez zaváhání schválili všechny body programu navržené představenstvem. Vše ostatní kolem představovalo jen v uvozovkách nutné zlo. V posledních letech se však z této každoroční korporátní povinnosti stala psychologická bitva reflektující rostoucí napětí mezi státem a minoritními akcionáři, uvádí senior analytik J&T Banky Milan Lávička.
Delší a ještě delší
Zatímco běžné valné hromady nadnárodních korporací trvají nanejvýš jednotky hodin, setkání akcionářů ČEZ běžně atakují hranici deseti a více hodin. Tato délka přitom není důsledkem chyb při plánování a organizace valné hromady. Jde o přímý odraz velkého počtu minoritních akcionářů a jejich obav o férový přístup a ochranu investic vzhledem k asymetrickému postavení vůči státu.
Velké množství akcionářů a jejich dotazů ale zároveň vede k tomu, že se valná hromada často kromě důležitých věcí zabývá i naprosto marginálními problémy. Představenstvo ČEZ na tuto ofenzivu tradičně reaguje s chladnou, byrokratickou precizností. Zřídka improvizuje, striktně se drží formalizovaných odpovědí a v posledních letech omezuje délku a množství pokládaných dotazů, což dále eskaluje už tak napjatou atmosféru v sále.
Zdroj: ČEZ, média
Jedno téma vládlo všem
Valná hromada, konaná 1. června 2026, však přinesla zásadní posun. Hned v jejím úvodu bylo přítomno 480 akcionářů, což představuje masivní nárůst oproti 287 účastníkům z roku 2025. Tato čísla podtrhují důležitost letošní agendy. Zatímco dosavadní valné hromady byly především soubojem o to, jak se rozkrojí koláč vytvořeného zisku, tentokrát se hrálo o to, jak se naporcuje samotná firma.
Ze samotné diskuse se vytratila velká část dřívější vášně spojené s běžnou provozní agendou. Akcionáře již, až na výjimky, nezajímaly marginální detaily, do středu zájmu se dostaly důležitější témata jako znalecké posudky, metodiky valuačních modelů a také hledání záruk rovných podmínek při očekávaném vytěsnění minorit (tzv. squeeze-out).
Začátek konce
Akcionáři posvětili strategický plán na vyčlenění nevýrobních aktiv – tedy především distribuce, prodeje a služeb – do nové dceřiné společnosti, což je první krok k budoucí plné kontrole státu nad výrobními aktivy. Určitý posun byl přitom patrný i na druhé straně pomyslné barikády. Zástupci společnosti projevili v několika momentech oproti minulosti nečekanou toleranci a ochotu obsáhleji reagovat i na dotazy, které formálně překračovaly stanovená pravidla.
Tato valná hromada se zapíše do historie české ekonomiky jako moment, kdy byl oficiálně odstartován nevratný proces restrukturalizace podniku. Jde o začátek konce investičního příběhu, který započal kupónovou privatizací v roce 1993. Akcie ČEZ se tehdy staly jednou z vůbec prvních emisí obchodovaných na novodobé pražské burze a po desetiletí byly nejobchodovanějším a nejsledovanějším titulem. Existuje sice relativně velká pravděpodobnost, že jméno ČEZ na parketu pražské burzy budeme vídat v nějaké formě i nadále, nicméně to již bude jiná společnost a jiný investiční příběh.
Newsletter vznikl díky podpoře mezinárodní poradenské společnosti RSM, vašeho partnera nejen pro daně, mzdy a technologická řešení.