V Insideru byl Martin Kupka. Jak před létem vypadá česká infrastruktura? A 10:35 is back!

Je tady další newsletter pro komunitu Insideru

Ahoj! Dnes se podíváme zase do jiného soudku. Začátek prázdnin znamená tradičně čas, kdy se naplno projeví nedostatky naší české dopravní infrastruktury. I o tom bude dnešní, už pátý newsletter pro komunitu Insideru. Všechny předchozí díly newsletteru najdete tady. A pokud chcete vidět víc, přidejte se do naší komunity na Patreonu:

Co se děje v Insideru?

Jedeme bomby! Vydali jsme díl, se kterým opět propíchneme bubliny a to se šéfem KVIFFu Kryštofem Muchou jsme se podívali třeba na stav Hollywoodu v době MeToo a rozebrali ekonomiku celého festivalu. Těšíme se taky na britského politologa Matta Goodwina, s nímž rozebereme Británii a volby, které ji čekají a vydáme díl ještě předtím, než se uskuteční. Úspěšně pokračují taky naše čtvrteční cyklistické vyjížďky Ride&Breakfast, které jsme rozšířili i na úterní termín (odpoledne po práci). A kdo poslouchal Briefing #48, tak už má informace o dalším našem (staronovém) projektu, který brzo rozjedeme naplno 👀

Český dopravní skanzen

Je už trochu klišé, že česká dopravní infrastruktura je ve srovnání regionů pověstně mizerná. Vnější okruh Prahy, více než dva pruhy na Vídeň nebo vysokorychlostní vlak do Brna jsou vlastně víc materiál pro memes, než blížící se realita. Tím spíš je ale potřeba o tom vést důraznou debatu.

Tu jsme v Insideru #199 otevřeli s ministrem dopravy Martinem Kupkou, ale rozhodně nevyčerpali. A zejména tady se vyplatí podrobně se podívat na čísla a mapy.

Kdy budou hotové dálnice?

Otřepaná, zdánlivě jednoduchá otázka, ale s komplikovanou odpovědí. Je s podivem, jak jsme si už možná zvykli, že například do Vídně pořád nejezdíme po komunikaci, která by vypadala jako z 21. století. V dalších letech navíc nemůžeme čekat, že by bylo něco jinak.

Když jsme ale Martina Kupku vyzpovídali, kvůli dalším úsekům, tak zaprvé to vypadalo, že ten člověk má v hlavě nakreslenou mapu. Jména dálnic a vesnic, mezi kterými dálnice povedou, tahal z klobouku jak Pokustón. Zadruhé, ale bylo patrné, že na mnoha místech se skutečně staví, byť máme tendenci na to pořád nadávat.

Celkem slibně se vyvíjí situace třeba na D35, konkrétně obchvaty Vysokého Mýta, Litomyšle a další úseky přibývají i na jihu za Českými Budějovicemi. Zajímavou vlaštovkou je pak první PPP projekt na D4, který se otevře ještě letos. V plánu je podobných úseků celkem deset a ministerstvo je má jako prioritu. Na druhou stranu, v západní evropě se PPP stavby počítají už spíš ve stovkách.

Takhle by se dala jmenovat hromada úseků, ale zmíním hlavně klíčový rok 2033, to je podle Martina Kupky čas, kdy bude dokončená jak základní dálniční síť (tedy všechny úseky, nezávisle na barvě, z mapy výše), tak i pražský okruh. Může se to zdát jako sci-fi, ale doufejme, že s zjednodušeným stavebním řízením už nebude.

Polsko nám ukazuje záda

Plán pro české dálnice je ambiciózní, ale ne nemožný. Jak to jde udělat, nám ukazuje úctyhodný příklad Polska. Rozdíl mezi pohledem na mapu před patnácti lety a dnes mluví v podstatě za všechno. V číslech je propast mezi Českem a Polskem ještě patrnější. Mezi lety 2013 a 2022 stavěli poláci v průměru 253 kilometrů dálnic ROČNĚ. Představte si, kdyby vznikla každý rok i v Česku komunikace o délce větší než D1 mezi Prahou a Brnem…

Důležitější ale je, že vůbec nejde jen o dálnice. Obchodní cesty a na ně navazující dopravní tepny už staletí definují, které oblasti a města jsou bohaté a které skomírají. Polsko se těmito investicemi připravuje na budoucnost, kdy se stane naprostým hegemonem v našem regionu. Podle některých predikcí už bude v roce 2030 bohatší než Velká Británie.

Logickým krokem je pak investování do vysokorychlostních železnic (VRT). I tam má (narozdíl od Česka) už Polsko na čem stavět, protože některé úseky už jsou v provozu desítky let. Jak z jiného vesmíru pak vypadá projekt CPK (zkratka pro Centralny Port Komunikacyjny) - tedy obří dopravní hub mezi Varšavou a Lodží, který spojí letiště, napojené na dálnici i rychlovlaky.

Plány vysokorychlostních železnic v ČR. Zdroj: Správa železnic

Jestliže v případě dálnic se v Česku bavíme o jakž takž realistických termínech, tak v případě VRT stále koukáme jen na papíry. Do země se zatím nikde nekoplo. Čestnou výjimkou a prakticky jedinou vlaštovkou, budiž nádraží Praha-Bubny, které je základem pro budoucí trať na letiště. Nicméně i tady je lehký záblesk optimismu a důkaz že přípravy nějak běží, ministerstvo odhaduje, že první úseky VRT začnou stavět za dva roky.

Martin Kupka nám tak trochu zdrženlivě řekl, že mezi Prahou a Brnem se na VRT projedeme mezi lety 2035-2040, o něco rychleji pak možná bude trať mezi Brnem a Ostravou. Je to škoda a marnost, protože stejně jako v případě dálnic platí, že VRT = větší stimul ekonomiky, větší časové úspory a tím pádem i vyrovnávání rozdílu mezi Prahou a regiony ,což je něco, co potřebujeme v Česku jako sůl. O těch celkových dopadech VRT se zevrubně mluvilo třeba na konferenci v CAMPu (tři roky staré, ovšem stále pro přehled relevantní).

Nádraží v Praze Bubnech, v blízkosti budoucí filharmonie, už se staví.

Co si stojí za to přečíst

• Podzim bude hodně intenzivní ve světovém dění, americké prezidentské volby nevyjímaje. The Economist už přišel s prvními predikcemi a říká, že Donald Trump drží “malé, ale jasné” vedení nad Bidenem.

• Nvidia se tento týden taky stala nejhodnotnější firmou historie, velkou měrou kvůli boomu okolo AI. Jasně, na jednu stranu možná super zpráva, ale jak píše The Wall Street Journal, trochu to připomíná Dot Com bublinu na začátku tisíciletí.

• Ve Švýcarsku se udál dvoudenní mírový summit o Ukrajině. Cca devadesát delegací, spoust mluvení, ale zůstává víc otázek než odpovědí. Třeba v tom ohledu, jak se k celé věci postaví zásadní mocnosti jako Čína a Saudská Arábie. Poznatky shrnuje text na RadioFreeEurope.

Data týdne

Obranný průmysl se kvůli bezpečnostní situaci ve světě posouvá z pozice otloukánka k extrémně sledovanému segmentu ekonomiky. Týká se to jak českých entit jako Czechoslovak Group, České zbrojovky, nebo Aero, tak třeba zahraničních gigantů. Že si do budoucna opravdu hodně věří značí i statistiky, které zvedly Financial Times. Lockheed Martin, Northrop Grumman a General Dynamics mají skoro 6 000 volných míst. Jestli je budou mít kde vzít, je na jinou debatu.

Zajímavé tweety

Antivaxerská komunita zažila žně před pár lety a chytá druhý dech při diskuzích o černém kašli. Čísla o očkování přitom hovoří jasně.

Dost ostrá jasná a přímočará “twitterová diplomacie” od britského premiéra Rishiho Sunaka v reakci na posprejovaný Stonehenge. Tak snad mu to ve volbách pomůže :)

A tohle video zobrazujícího ruského “reportéra” v Severní Koreji je vskutku jak z Orwella. Už asi chápu, jak bizarní muselo být koukat ze západu na ČSSR za minulého režimu.

Dejte vědět, jak se vám newsletter líbí. Diskutujte, pište podněty i témata, která byste tu rádi viděli. Nebráníme se je rozvinout i v samostatných dílech.

Fajn týden

T. a tým