Myslím si, že jsem měl možnost prezidenta Petra Pavla poznat v rámci možností poměrně dobře. Možná si pamatujete tragikomedii s naším společným podcastem. Okolnosti nikdy nekomentuji a nikdy nebudu, ale dlouhodobě upozorňuji na jednu lidskou stránku prezidenta a jeho manželky, která je ve veřejné debatě dlouho opomíjena.
Veřejnost a jeho odpůrci si do něj často promítají představu jakéhosi rytíře na bílém koni, který porazí celou vládní koalici, postaví se do čela opozice a společně slavně zvítězí. To je ovšem hluboké nepochopení. Tak, jak jsem jej poznal, můžu zodpovědně prohlásit, že je to obyčejný, poměrně cool týpek, který si chce užít podzimu života a má mnohem blíž k lidem v hospodě v Černoučku než v pražské kavárně. Nejlíp se s ním pobavíte o psech či motorkách.
Nesouhlasím s tím, že nejmenoval Filipa Turka ministrem, nesouhlasím s děním kolem sms Petra Macinky a podobně. Pod tlakem těchto událostí se vžila představa, že je figurkou v rukou Petra Koláře či dalších politických hráčů. Můžu vás ujistit, že není. Jeho problém tkví často v opaku toho, co si o něm myslíte. Poslechne si názory ostatních, ale nakonec se vždy rozhodne sám, někdy dost překvapivě. Bohužel často intuitivně, což může být ke škodě věci, každopádně je to autentické a svévolné rozhodnutí.
V zákulisí jsou legendární příběhy, kdy svým spolupracovníkům oznámil, že druhý den odjíždí třeba na schůzku s Milošem Vystrčilem, o níž nikdo z týmu nevěděl. Nemám rád, když jej někdo přirovnává k Václavu Havlovi, ale v nevypočitatelnosti a překvapivosti je určitá podobnost.
Vsadil bych se, že ani on, ani jeho žena by nejraději ve funkci nepokračovali. Jsem si jistý, že vidí, že jeho radikální příznivci se chovají často stejně iracionálně jako lidé, kteří jej nenávidí. Morální majáky musí nesnášet. Musí ho to strašně otravovat. Jednou jsem ho potkal na chodbě Hradu, kde se vesele bavil s bodyguardy a litoval, že nemůže být na Harley Days. To je jeho skutečná tvář.
Nejít volit je z politického pohledu určitě chyba, stejně jako vyjádření jeho manželky. Ale strašně moc se dokážu vžít do role člověka, který raději jede na motorce do Maroka, než aby musel plnit prezidentské povinnosti a fotit se u volební urny v Černoučku. Vlastně mě těší, že zjevně zůstává stále stejným Petrem Pavlem, jakým byl, když jsem jej poznal. A to jsem u jeho rozhodnutí měl často pocit, že se změnil a že trochu podlehl důležitosti funkce.
Skoro se mi chce zakřičet: „Pusť se!“ Pak si ale budeme muset najít jiného prezidenta.
Newsletter vznikl díky podpoře mezinárodní poradenské společnosti RSM, vašeho partnera nejen pro daně, mzdy a technologická řešení.
Ano můžeme tomu věřit, že ho s manželkou "ta práce" nebaví. Můžeme věřit tomu, že někdy jedná sám na vlastní pěst a domluví si schůzku s Vystrčilem. Wov! Neskutečné... Pokud ale dostane zadání od donorů jako třeba Vohánka (eurowag) začne "na nový rok" mektat v televizi o €. Já nevím a už si nepamatuji jestli jste to tam pane Půr taky zapracoval ale když jste dělal analýzu finančních toků do eNkoče atd. tak president měl podobné donory i v předvolební kampani. Od lidí jako výše zmíněný Vohánka, pak Hájek atd. takže ještě jednou. Ano umí si zařídit schůzku s Vystrčilem, který je mimochodem absolutní kašpar ale když dostane zadání začne z ničeho nic kecat o euru, volbách od 16ti let, zbavení se práva veta (hnus), homo sňatky a dalších progresivistických tématech. Hezky se před lety odkopal u vás v Insideru kdy se mi jasně ukazáal, že nemá smysl jít do druhého kola presidentských voleb a zůstat raději doma. Nedělejte z něj normálního občana. Je to marketingový produkt, kterého práce nebaví ale dělá co se mu řekne.
Jediné oko nezůstalo suché.