Trump nebo Kamala? Walz vs. Vance? Viceprezidenti jsou si podobnější, než se zdá, píše historik Kovář

Kandidáti na viceprezidenta se utkali v první televizní debatě + aktuální data z USA!

Ahoj, dneska nemůžeme probrat nic jiného než „stav Unie“, tedy lehce se ohlédnout za posledními dny v americké prezidentské kampani. Minulý týden se JD Vance a Tim Walz utkali v první a dost možná i poslední televizní debatě.

Nejedli kočky, ani psy ani jiná domácí zvířátka, ale byla z toho kultivovaná diskuse, která podtrhuje můj dojem z nedávné účasti na All-In Summitu v Los Angeles, kde JD Vance uhranul sál. Amerika opravdu nemá personální problém ani v nejvyšších patrech politiky (na obou stranách spektra a narozdíl od nás).

O JD Vancovi jsme už mluvili v Newsletteru i v několika dílech Briefingu. Dokonce jsme teď vydali i s Honzou Kofroněm speciál podcastu 10:35 k republikánské zahraniční politice. Ale zejména Tim Walz je postava, která je u nás celkem neznámá. Požádal jsem proto historika Martina Kováře, aby nám oba kandidáty na viceprezidenta krátce popsal a jejich střet zreflektoval.

Očekávaná debata mezi americkými viceprezidentskými kandidáty nabídla docela jiný souboj, než jaký byl ten mezi Donaldem Trumpem a Kamalou Harrisovou. Oba dva muži, senátor za stát Ohio JD Vance, a guvernér Minnesoty Tim Walz se nijak nešetřili. Oba zastupují docela jinou Ameriku, jež je dnes rozpolcená vedví a jsou neochvějně věrní svým šéfům, kteří se rvou o Bílý dům. Mluvili spolu ale slušně, v zásadě věcně a snažili se o správnosti svého světonázoru přesvědčit diváky racionálními argumenty.

Každému, kdo se o americkou politiku zajímá, musely při sledování Vance a Walze přijít na mysl debaty z časů, které se zdají být mnohem vzdálenější, než ve skutečnosti jsou. Poslední taková se konala v roce 2012 mezi Barackem Obamou a jeho republikánským vyzyvatelem Mittem Romneym. 

Tehdy, před pouhými dvanácti lety (jako by to bylo sto let), byl sice Romney ve všech ohledech kompetentnější než tehdy úřadující prezident, Obama byl ovšem vynikajícím řečníkem a diskutérem, takže mu televizní debaty nakonec pomohly k obhajobě úřadu.

Vraťme se ale k Vanceovi a Walzovi. Jsou na první pohled rozdílní: první je bytostný konzervativec trumpovského střihu, byť poněkud racionálnější a předvídatelnější, druhý někdejší centrista, jenž se transformoval v liberálního demokrata. I tak ale mají oba muži leccos společného.

Za prvé, ani jeden z nich nepochází z prostředí politických a ekonomických elit. Vance jeho původ dokonce řadí na samou hranu bílé spodiny, tzv. White Trash, což skvělým způsobem popsal v autobiografické knize s názvem „Americká elegie“ (Hillbilly Elegy). 

Za druhé, oba mají za sebou vojenskou službu – Vance čtyři roky v námořní pěchotě, Walz čtyřiadvacet let v Národní gardě. Za třetí, oba navzdory skromnému původu vystudovali na univerzitě – Vance ohijskou státní a poté práva na prestižní Yale University, Walz společenské vědy na Chadron State College; následně pak pracoval jako učitel, což v Americe většinou není nijak výnosné, ale je to respektu hodné chování.

Oba vice prezidentští kandidáti mají společné i to, že nejsou protihlasem ke svým šéfům, Trumpovi a Harrisové. V případě Vance je tomu tak proto, že by Trumpovi skalní stoupenci středového či dokonce liberálního kandidáta prostě nepřijali. V případě Walze odpadl jediný reálný konkurent, Josh Shapiro. Jakožto guvernéra Pensylvánie by jej Harrisová potřebovala jako sůl, ale jeho „až příliš proizraelské postoje“ by jí mohly připravit o část voličů. 

Dnes večer si už nevzpomenu, zda to bylo v nějakém z médií nebo sociální síti, poznámka to ale byla v každém případě vtipná: Kdyby se, samozřejmě nedej bůh, s Trumpem a Harrisovou na poslední chvíli něco stalo a kdyby šli do prezidentských voleb nakonec právě J. D. Vance a Tim Walz, čekala by Spojené státy americké v obou případech lepší budoucnost. „Viceprezidentská“ debata, to ukázala, myslím, více než jasně.

Jak teď vypadají volby v datech?

Debata Walz vs. Vance tak dopadla z pohledu předvolební kampaně celkem nezajímavě a nejspíš nebude mít na výsledek, který se dozvíme už za měsíc, zásadní vliv. Přitom oba kandidáti by zásadní obrat potřebovali. Data, co jsou o předvolebních preferencích k dispozici, totiž nedávají zásadní převahu ani jednomu.

Podle sázkařského agregátoru RealClearPolitics je to aktuálně 49,1 % vs. 46,9 % ve prospěch Harrisové.

Lehký náskok Trumpovi připisuje jiný agregátor, Polymarket. Ale je to opravdu o desetinky.

Na vyrovnanou bitvu to zatím vypadá i při pohledu na jednotlivé swing states.

Harrisová má nicméně zatím zásadní výhodu v donátorech a množství prostředků, které na kampaň vybrala. Zatím…

Co sledovat

• S preferencemi totiž může ještě ve velkém zahýbat dění uplynulého víkendu. Elon Musk totiž vystoupil vedle Donalda Trumpa na jednom z předvolebních meetingů a navíc zahájil masivní kampaně. Jeho America PAC totiž chce dát za každého registrovaného voliče těžko uvěřitelných 47 dolarů (přes 1000 korun).

• Donald Trump má taky ve zvyku veřejně osočovat své nepřátele. Před prvním mandátem hojně sliboval, jak je nechá zavřít. Tyhle sliby zůstaly hojně nenaplněné, ale podruhé to může být jinak. Podrobně rozebírá Politico.

• A jedním z lakmusových papírků voleb budou dělníci. Tradičně republikánský elektorát může Harrisová strhnout z části na svoji stranu, ale nebude to mít tak lehké. Report z klíčové Pensylvánie přináší The New Yorker.

Dejte vědět, jak se vám newsletter líbil a zda chcete další podobné. Abyste nepřišli o ty další, stačí kliknout zde:

Za pozornost určitě stojí taky už vydané díly.

Fajn začátek týdne!

T.