Rušení TV poplatků, návrat slev a benefitů. Sliby Babišovy vlády očima byznysu
Proč programové prohlášení není krok zpět a proč by si čeští podnikatelé zasloužili víc
Nedávno byl představen návrh programového prohlášení nové vlády. Je tedy nejvyšší čas se na něj podívat byznysovýma očima. Co se stane, když papír ožije v praxi? To vysvětluje Monika Marečková, řídící partnerka RSM CZ&SK.
Pojďme se zaměřit na klíčové otázky: Jaký dopad to bude mít na investice, český byznys a každodenní administrativu? Za zmínku rozhodně stojí fakt, že přestože jde o relativně velké věci, v současných novinových titulcích je zatím nenajdete.
Férovější obchody mezi dceřinkami a nakopnutí inovací, výzkumu i start-upů
V mnoha evropských zemích je povinná transferpricingová dokumentace v rámci skupin již standardem. Česká republika v oblasti povinné dokumentace převodních cen dosud představovala jednu z posledních výjimek. A finanční správa si toho byla dobře vědoma.
Zavedení povinné dokumentace převodních cen bude pro firmy znamenat další administrativní zátěž a náklady navíc, přestože podle našich zkušeností má řada podniků vztahy se spojenými osobami nastavené korektně i bez povinné formální dokumentace.
Na druhé straně však může tento krok pomoci vyjasnit vztahy například mezi zahraniční mateřskou společností a její lokální dcerou, kde bývá místní statutární orgán nezřídka postaven do nepříjemné pozice, aby se podepisoval pod něco, co mu nepřipadá nastavené správně.
Ulevit by se naopak mělo ve vykazování nákladů na výzkum a vývoj. To je dnes v praxi natolik složité, že si firmy často musí najímat vysoce specializované odborníky. Ti za nemalé částky posoudí, zda je řešení skutečně dostatečně nové a připraví projekt splňující zákonné požadavky. Projekty bývají komplikované, krkolomné a jejich příprava administrativně velmi náročná. Zjednodušení procesů v této oblasti proto velmi vítám. Mohlo by to vést ke skutečnému „odšpuntování“ chuti firem investovat do inovací. Větší iniciativa v této oblasti je přitom pro českou ekonomiku zásadní.
Čtěte také: Miroslav Hašek: Německý plán pohřbí český průmysl. Jaké scénáře jsou ve hře
Zajímavým a určitě pozitivním krokem je také záměr umožnit odpisy investic do start-upů. V českém prostředí jde o novinku, která by mohla podpořit příliv kapitálu do začínajících firem. Ty často zůstávají mimo zájem investorů kvůli preferenci hmotných aktiv před talenty a inovacemi. Uvidíme, jaký model vláda zvolí.
Opět platí, že ale pořád spíš doháníme. V Evropě již podobný přístup uplatňují například Španělsko, Irsko, Itálie a z našich sousedů Polsko.
Zaměstnanci mohou opatrně slavit, mzdová a HR oddělení se vrací v čase
A u start-upů ještě zůstaneme. Pozornost si určitě zaslouží ESOP, neboli akciový (opční plán). Po nepříliš zdařeném ukotvení do legislativy a následné „opravné“ novelizaci ho i nová vláda zmiňuje jako jednu z priorit. Jak, to ještě nevíme. V programovém prohlášení se dočteme, že dojde k zavedení „faktické možnosti využívat zaměstnanecké akcie.”
Pokud půjde o dokončení cesty ke „skutečnému ESOPu“, může to být pro start-upy průlom v udržení klíčových lidí. Ráda bych tomu věřila.
Návrat slev, benefitů a zrušení poplatku za ČT a ČRo
Očekávat je možné také návrat většiny slev a benefitů zrušených konsolidačním balíčkem, včetně slevy na manžele v původním znění a uvolnění stropu na zaměstnanecké benefity. Jen co si firmy své mzdové a benefitní politiky přenastavily na nový systém, vrátí se pravděpodobně zpět ten starý. Což potěší nejen zaměstnance, ale určitě i samotné firmy.
Při stále velmi nízké nezaměstnanosti a boji o kvalitní zaměstnance byly právě benefity něčím, čím se firmy mohly odlišit, pokud měly co nabídnout. Zavedený strop to významně zkomplikoval a čísla ukázala, že do rozpočtu skoro žádné peníze nepřinesl. Pro firmy to byla jen další z řady komplikací, která původní vládě ubrala body. A jistě potěší zrušení poplatků za veřejnoprávní média. Vzpomínáte na květnové registrace firem a OSVČ a tolik zbytečného šumu kolem toho?
Nástupní platy absolventů? Braindrain, který může uškodit všem
Co mě naopak znervózňuje, je slibovaný nástupní plat absolventů v řadě oborů státní správy, nastavený na padesát tisíc. Chápu motivaci státu přitáhnout talenty. Ale dokáže na to běžná komerční sféra dlouhodobě reagovat, aniž by to odčerpávalo juniory z míst, kde se učí nejrychleji? Tedy v byznysu, u klientů, v produktech?
Líbivě až populisticky znějící řešení (tedy především v určitých kruzích) nemusí ve skutečnosti prospět nikomu. V RSM zpracováváme mzdy stovkám firem a jen v minimálním počtu z nich mají absolventi nástupní plat 50 tisíc.
Čtěte také: Petr Dušek: Elektřina „zdarma“ stojí Němce miliardy korun
Co bude důsledek? Firmám budou chybět lidi, protože jim takovýto plat nebudou umět nabídnout. Zdeformují se kariérní platové žebříčky. Stát dostane armádu nezkušených absolventů s nataženou rukou a výslednicí tak bude pro všechny brain-drain talentů bez výhledu na produktivitu. Škoda!
Digitalizace opět v mlze, znepokojivé opomenutí elektronické fakturace
V dokumentu má sice digitalizace svoji samostatnou kapitolu, ale bohužel jak je českým koloritem, velmi obecnou. Opět se dozvíme pravdy, které platily už v minulých dekádách. Že stále konstatujeme zjevné, není dobře. Protože tady už nám ve spoustě zcela konkrétních věcí ujíždí vlak.
Smutný příklad, který se bude týkat všech firem: e-invoicing, tedy elektronická fakturace a online komunikace s finančními úřady. O té není v prohlášení ani zmínka. Přestože v EU se již stala osvědčeným standardem. Za to je firmám vyhrožováno jakousi “Digitální daňovou kobrou”, která dohlédne na daňové úniky.
Přitom e-invoicing musí být do roku 2030 povinným standardem ve všech státech EU. Kde jsou ale priority, harmonogram, jasné milníky? Vládě bude končit mandát nejpozději v roce 2029. Nechá tedy překotné zavedení až na dalším kabinetu?
E-invoicing není nic pionýrského. Je již implementován v řadě zemí a od ledna 2026 v tomto režimu bude fungovat například Španělsko nebo Chorvatsko. A u nás zatím nevíme nic. Chceme mít moderní systém jen na papíře, nebo i v realitě? Pokud má mít tato vláda „prioritu z priorit“, tak ať je to právě srozumitelná a skutečně provedená digitalizace. Bez ní zůstanou sebelepší daňové a účetní kapitoly jen pěkně sepsaným přáním.
Přes tohle všechno není o největší evropské úpravě v komunikaci mezi firmami a finančními úřady ve vládě ani vidu, ani slechu.
Celkové hodnocení? Byznys to zvládne
Český byznys toto programové prohlášení a nastavení nové vlády dle mého nejen přežije, ale s trochou štěstí mu pomůže dokonce inovovat, investovat a lépe motivovat lidi. Body, které byly převzaté z materiálu „Hospodářská strategie“ od Karla Havlíčka, vypadají vlastně celkem rozumně a z programového prohlášení jsou to ty nejvíce propracované.
Naopak některé kapitoly jsou naopak zjevně šité vysloveně horkou jehlou. Celkově však tento kompas pro byznys komunitu na další 4 roky neukazuje směrem k apokalypse a neefektivnímu populismu. Naopak. Přestože si i nadále myslím, že český byznys už by si dávno zasloužil víc, protože svět se kolem nás posouvá rychleji a my nedržíme tempo.
Jako vždy samozřejmě rozhodne provedení: jednoduchý jazyk, metodiky, termíny. Jakmile uvidíme konkrétní paragrafové znění nových zákonů, budeme moci vynést konkrétnější soudy. Do té doby nezbývá než doufat. Velmi sporadický a opatrný optimismus je pro byznys ostatně vždy nejlepší výchozí pozice.
Newsletter vznikl díky podpoře mezinárodní poradenské společnosti RSM, vašeho partnera nejen pro daně, mzdy a technologická řešení.