Pročetli jsme Draghiho zprávu, tady jsou nejzásadnější grafy
V kuloárech se mezitím diskutuje o budoucnosti vlády
Těm z vás, co pravidelně posloucháte Briefing (a není vás vůbec málo, díky za to!) neuniklo, že často diskutujeme s Michalem a Vojtou o podkladech v podobě grafů, nebo map. A jestliže nás pouze posloucháte, tak si je logicky tolik nevychutnáte. Chceme proto využít platformu Newsletteru jako místo, kde Briefing obsahově rozšíříme a doplníme. Říkáme tomu #BriefingData. V dalších vydáních pak budeme přinášet nadále i velké texty.
Piráti down
Tento týden je lemován hlavně odchodem Ivana Bartoše, resp. Pirátů z vlády (záleží koho se zeptáte) a ani v Briefingu jsme se tématu nevyhnuli. Zákulisní spekulace o dalším vývoji se začínají množit a vypadá to ještě na velké rodeo. Třeba, že prezident nepřijme případnou demisi Lipavského. Podle našich informací to ale bude spíš tak, že MMR připadne jako nestraničce Radce Vladykové, dosavadní ředitelce Svazu měst a obcí. Aktuální vývoj tomu napovídá, protože MPO přes předchozí spekulace zůstane v rukou STAN a šéfovat mu bude Lukáš Vlček.
Povolebním grafům jsme se podrobně věnovali v Briefingu speciál (a.k.a. Insider Off-line On-line) s Lucií Kubovičovou a Michalem Kormaňákem. Byla samozřejmě hodně řeč o Pirátech a byť v celostátní scéně prakticky končí, shodli jsme se, že třeba v Praze stále voliče mají. Budou to ale mít složité i finančně – Piráti totiž s volbami přišli o 24 milionů ročně. Ztratili 96 zastupitelů, přičemž za každého ze státního příspěvku inkasovali 250 tisíc korun.
Zdrcující Mario
Protože se ale blíží konference SHIFTS24, pozvali jsme si do aktuálního Briefingu Nikitu Poliakova a Lenku Zlámalovou. Probírali jsme hlavně zprávu o konkurenceschopnosti EU bývalého italského premiéra Maria Draghiho. Ta vyvolala v EU dost silné reakce. Draghi na 400 stránkách popisuje ekonomickou situaci EU naplacato a dává podrobné recepty na to, jak z ní ven. Nevidí jiné řešení, než brutální, společné zadlužení a investice. To se nelíbí ani Německu ani Švédsku, které to vidí jako riskantní strategii. Z pozice nejvyspělejších ekonomik v bloku je snadné to říct, ale jako celek prostě nemůžeme zprávu ignorovat.
Paradoxní je, že v zásadě Draghi staví na problémech, o kterých v Insideru mluvíme dlouho a opakovaně. Jenže když je dáte na jednu kopu, vytváří to opravdu děsivou mozaiku. Hned v úvodu zprávy píše, že „EU vstupuje do prvního období ve své historii, kdy ekonomický růst nebude podpořen rostoucím počtem obyvatel. Do roku 2040 se bude téměř o 2 miliony lidí ročně snižovat aktivní pracovní síla.“ Zároveň nám ale zbytek světa rychle utíká. Od roku 2000 vzrostl reálný disponibilní příjem na obyvatele v USA téměř dvakrát více než v EU. Zaostáváme stále víc i v HDP.
Disponibilní příjem bychom možná měli větší, kdybychom neplatili naprosto astronomické částky za elektřinu i plyn – 1,5x a 3,5x víc než ve Spojených státech.
To se následně propisuje do cen všeho dalšího – třeba do cen průmyslových výrobků, auta nevyjímaje. Ta evropská se stala postupem času drahou srandou, což se projevilo v prodejích i produkci. Náš podíl na světovém trhu se za 22 let snížil na polovinu! Vzhledem k velkému podílu automotivu na ekonomice je tohle pro Česko děsivá statistika.
Ale budiž. Automotiv je pořád jen jeden výsek ekonomiky a můžeme ho teoreticky nahradit. O dost horší je, že starý kontinent je patrně starý i mentálně a nejsme schopni tu dávat dostatečné investice do inovativních startupů, které by nám zajišťovaly konkurenceschopnost v příštích dekádách. Rozdíl mezi USA a námi je opět propastný, nehledě na fázi investic.
Víme, že základem mnoha oblastí ekonomiky (nejen automotivu) jsou vzácné kovy a minerály. Ale ani v tomto ohledu Evropa nemá nyní co nabídnout. V těžbě nemáme v žádném z prvků zásadní podíl a ve zpracování drtí celý svět Čína.
Drobnou útěchou je, že zrovna s tímhle se dá něco dělat. Příležitost máme doslova pod zadkem. I české zásoby lithia mohou hrát velkou roli v ekonomice, která po tomto kovu bude prahnout díky stále větší poptávce po bateriích. Otázka je, jestli na těžbu najdeme odvahu, přestože řada obcí i aktivistů bude jistě proti dolům protestovat.
Jistý potenciál značí také graf kvality univerzit. Evropa je místem pro špičkové vzdělávání, jen nesmíme usnout na vavřínech. Čínští studenti se v tuhle chvíli jezdí učit na západ, ale velmi brzy to může být naopak.
Je tedy na čem stavět a máme dokonce co nabídnout. Před sebou máme i jasná data a návod, co musíme dělat. Jenom musí mít noví evropští zákonodárci odvahu do toho jít. Znamená to výrazně změnit kurz – a teď je otázka, zda to udělají.
Dejte vědět, jak se vám newsletter líbil a zda chcete další podobné. Abyste nepřišli o ty další, stačí kliknout zde:
Za pozornost určitě stojí taky už vydané díly.
T. a tým