Praha si zkouší záplatovací nerůst, předbíhá nás i Kodaň a Sofie. Vrátíme se k rozvoji?
Bez rychle se rozvíjející metropole bude celé Česko skanzen.
Pražská stavební situace je tragická, což dobře víme všichni, kteří jsme o naše hlavní město třeba jen zavadili. Situace, ale nabývá zoufalých kontur ve chvíli, kdy se pustíme do mezinárodního srovnání. A právě tohle téma, je obsahem dnešního newsletteru. Ještě předtím, ale pár slov k tomu, co se všechno děje v Insideru. Není toho totiž vůbec málo!
Vydali jsme velmi speciální díl Insideru. S Ondřejem Kaniou a Jaroslavem Tvrdíkem jsme probrali budoucnost českého fotbalu. Zanadávali jsme na FAČR, zdůraznili důležitost nových investorů, ale místy jsme byli i pozitivní. Úspěchy českých týmů v evropských soutěžích totiž přispěly k fanouškovskému boomu.
Už ve čtvrtek 15. 8. jdeme na pivo! 🍺 Pojďte se s námi potkat a prodiskutovat všechno, co vás zajímá. Link na RVSP i s lokalitou najdete na Patreonu.
Připravujeme také druhý výjezd do Bruselu na 1. - 3. října. Ten první měl mezi účastníky velký úspěch. Jak se přihlásit najdete taktéž na Patreonu.
Pokud nechcete o tohle všechno přijít, přidejte se do naší komunity:
Pražský stavební marasmus
Už se z toho stal trochu kolorit, se začátkem letních prázdnin se Praha zastaví. Doslova. Páteřní ulice se střídavě mění ve staveniště, která testují nervy snad všech, kteří musí cestovat po povrchu. Tohle každoroční cvičení je přitom spíš jen o látání děr než o rozvíjení města, které chce aspirovat na evropské velkoměsto 21. století.
Prosadit významnější projekt je totiž v Praze dobrodružstvím pomalu na půl generace. A je nepodstatné, jestli se bavíme o architektuře, která má nejčastěji privátní investory i uživatele, nebo infrastrukturu, kterou používáme všichni. Ať je projekt sebe kvalitnější či sebe důležitější, stejně dřív či později narazí plnou rychlostí do byrokratické zdi, kterou agilně pomáhají cementovat i odpůrci, konkurenti (a někdy i úředníci). Nebo rovnou všechny skupiny ruku v ruce.
V zimě jsme si nechali pro Insider udělat průzkum o dopravě v Praze. Z něj vyplynulo, že 56 % Pražanů vidí dopravní situaci ve městě jako špatnou. Zároveň jako jeden z největších bloků označili právě administrativní překážky a více než polovina lidí by tak přivítala zrychlení procesů, i za cenu omezení možnosti různých skupin se k věci vyjadřovat.
Poslední stavby, které reálně zlepšují pohyb po městě jsou tunelový komplex Blanka a čtyři stanice prodlužující linku metra A na západ Prahy. Od otevření obojího uplynula už téměř dekáda. Od té doby nic, jen se opravuje (třeba Barrandovský most) nebo zavírá (Libeňský most), což pohyb po metropoli dokonale zabíjí.
Pražské metro mezitím slaví 50 let provozu a je smutné, že ze 61 stanic se 36 povedlo otevřít ještě před Sametovou revolucí. Do roku 1994 se otevřelo dalších 10 stanic a je nasnadě, že práce na tomto progresu začaly ještě za minulého režimu. Jinými slovy, za posledních TŘICET let se otevřelo 15 stanic metra, méně než čtvrtina celku.
Za tu dobu dobu například v Kodani vzniklo od nuly celé metro. Včetně legislativy, projektových prací a následné stavby. Zatímco v Dánsku startovala výstavba okružní linky, u nás v roce 2011 lákal Martin Zounar v reklamním spotu na jízdu trasou metra D v roce 2020.
Střih do dnešního dne – dostavují se první dvě stanice, další etapa je i přes zdlouhavé výběrové řízení a jasného vítěze zatím v rukou právníků a úředníků, torpédovaná neúspěšným konkurentem. I kdyby ode dneška šlo všechno správně, těžko se zprovoznění “déčka” stihne před 2031. Ne, neříkám “stačilo” a nedoufám ve světlejší zítřky se soudružkou Konečnou, ale mám v ruce důkaz, že Praha se nemění jen na architektonický, ale bohužel i dopravní skanzen.
Není to samozřejmě jen o metru. Kolejové spojení s mezinárodním letištěm? Kdepak, ale máme novinku - trolejbusy! Pražský okruh, což je honosnější název pro klasický městský obchvat se staví téměř padesát let, ale zato už je skoro z poloviny hotový. I tak přiznávám, že na termín dokončení v roce 2030 bych barák spíš nevsadil.
Smutné je, že evidentně nejde primárně o otázku peněz. Od začátku století se nominální rozpočet Prahy ztrojnásobil na aktuálních téměř 110 miliard korun. Z této částky na dopravu bylo metropolí průměrně alokováno 23 mld. Kč, nejhorším případě čtvrtina, v posledních několika letech třetina a více celého rozpočtu. Jen od otevření Blanky a posledních pár stanic linky A šlo v součtu o čtvrt bilionu korun. Nemůžu si pomoct, ale na stavu a rozvoji dopravní infrastruktury v Praze ten objem prostě vidět není.
Praha stojí, obrazně prostě pořád. Pokud chce být víc než hezkým pozadím pro fotící se turisty, ale skutečnou funkční metropolí, která slouží svým obyvatelům a je srdcem lokální ekonomiky, tak je potřeba začít něco dělat. V první řadě stavět.
O Praze a infrastruktuře jsme se bavili v detailu také v těchto dílech Insideru:
#204: Ondřej Boháč (IPR) vs. Kateřina Bečková (Klub za starou Prahu)
#188: Petr Hlaváček (náměstek primátora) a Tomáš Portlík (starosta Prahy 9)
Data: Praha spoléhá na tramvaje
U tématu ještě zůstaneme. Zajímavý obrázek na pražskou dopravní situaci nabízí ještě data, které dal do kupy Institut plánování a rozvoje (IPR) v projektu Prague in the European Context. Je to hromada zajímavých čísel, kdy za pozornost stojí třeba srovnání délky metra a tramvajových tratí na milion obyvatel. Co se tramvají týče, tak žebříčku dominujeme, ale v případě metra je situace o dost horší. Předběhli nás totiž už i Sofie (SOF) a už zmíněná Kodaň (CPH). To jsou města, která ale své první stanice metra otevřela teprve v letech 1998 a 2002.
Co si stojí za to přečíst
WOW! Podařilo se vyvinout krevní test, který dokáže s 90% přesností odhalit Alzheimerovu chorobu. Test měří pomocí hmotnostní spektrometrie hladiny specifických proteinů spojených s nemocí. Algoritmus pak analyzuje tyto údaje a vypočítá pravděpodobnost choroby. Tato metoda je méně invazivní, jednodušší a levnější než ty současné. (NY Times)
Minule jsem zmiňoval, že ruská válečná mašinérie ztrácí tempo. Totéž se dá ale také říci o tamním trhu s nemovitostmi. Není to tak známý problém, ale ceny bydlení v ruských největších městech šly za poslední tři roky nahoru o těžko představitelných 172 %. Jak tohle válečně nastavená ekonomika zvládá, vysvětluje The Economist.
Až budou historici psát dějiny lidstva, rozdělí je do dvou skupin. První pokryje tisíce let, kdy lidé byli nejvyšší formou inteligence na Zemi. Vynalézali nástroje, písmo, jaderné zbraně a internet. Druhý bude popisovat, jak jsme se vypořádali s inteligencí vyšší než vlastní. ChatGPT je jen pár let starý a odborníci diskutují, zda jeho inteligenci lze srovnat s kočkou. Připomíná to Čapkovu Válku s Mloky, kde jsme stejně podcenili nové formy inteligence, které se rychle učí a přinášejí zisk – co by se mohlo pokazit? The Economist.
Stále větší poptávka po procesorech i bateriích zvyšuje tlak okolo možností podmořské těžby niklu, kobaltu nebo mědi. A přestože se ještě mezinárodní společenství nerozhodlo, jak tuto oblast regulovat, Čína dává obrovské úsilí, aby mohla začít.
Zajímavý pohled na hlasového asistenta Alexu přináší The Wall Street Journal. Amazon ji byl schopný dostat do milionů domácností a stejně na ní ztratit miliardy dolarů. Původní use case, kdy by se z Alexy stal nákupní asistent, se totiž nenaplnil a tím ani její největší byznysový potenciál.
Zajímavé tweety
Výše byla řeč zejména o velkých infrastrukturních stavbách, ale i na detailech záleží.
Ve Francii skončila olympiáda, je po volbách, ale tuto zemi se vyplatí sledovat i nadále (jak jsme ostatně popsali i v našem newsletterovém francouzském speciálu). Vypadá to totiž, že našla recept i na klimatickou změnu.
V některých kruzích to může vypadat, že Donald Trump má stále dobře nabito, ale tahle sonda do TikToku dobře dokresluje raketový nástup Kamaly.
A tohle je možná stále nepopulární názor, ale věřím, že už snad brzy z něj bude mainstream. Čím dál, tím víc, cítím u regálů se sladkostmi akorát odpor.
Za pozornost určitě stojí taky už vydané díly newsletteru, často je v nich řada nadčasových myšlenek. Abyste nepřišli o ty další, stačí kliknout zde:
Fajn léto!
T. a tým










S těmi cukrovinkami to cítím podobně, ale není to jen věkem? 😄 Nemám děti, tak nemám měřítko…