Poláci jsou mistři v čerpačce a tvoří novou středoevropskou velmoc

V datech je patrné, za Polskem vlajeme jak sedmnácté vojvodství

Dzień dobry! Polsko je země, kterou v Insideru často skloňujeme. Všechno totiž naznačuje, že z našich severovýchodních sousedů se stává hegemon, přinejmenším v regionu střední Evropy. V několika ohledech mu ale můžou závidět i státy Evropy západní. Dnes se podíváme na data, která o Polsku dávají komplexnější obrázek a odpovíme, proč je na tom tak dobře.

Polsku jsme se ve velkém věnovali ve speciálu, do kterého přišel tamní bývalý český velvyslanec Jan Sechter a v Polsku podnikající Michal Jalovecký ze společnosti Ekonomické stavby. Bavili jsme se o (v Česku stále nepředstavitelné) kontinuitě vládnutí i o konsenzu na zásadních společenských otázkách.

Je toho ale mnohem více. Začněme tématem, které v souvislosti s Polskem zmiňujeme opakovaně. Tento obrázek, který ukazuje vývoj dálniční sítě v Polsku za dvacet let, už nejspíš znáte…

Polsko je přibližně 4x větší na rozlohu a 3x větší co do počtu obyvatel než Česko. V letech 2006 - 2021 investovalo do své infrastruktury pouze o dvojnásobek více než naše země, ovšem fascinující je, že za tu dobu postavilo zhruba o 20x více kilometrů dálnic než Česko. Pro srovnání,  vloni Poláci otevřeli 245 kilometrů dálnic, v Česku jsme ve stejný rok postavili 15 kilometrů.

V čem je tedy jádro pudla? Možná překvapivě v čerpání dotací.

Níže je mapa infrastrukturních projektů EU v dotačním období 2014 - 2020, je z ní naprosto patrné, že alespoň v nějaké míře EU podpořila zásadní část infrastruktury, která se v Polsku stavěla. Zbytek Evropy oproti tomu vypadá, že zeje prázdnotou. Předchozí období 2007 - 2013 nevypadá o tolik jinak.

Data navíc naznačují, že na této mapě se nezmění nic ani v dalších letech. Čtveřice podstatných strukturálních fondů (detailně popsaných zde) v dotačním období 2021 - 2027 rozdělí 368 miliard eur. Z této částky připadne Polsku 75 miliard, ale Česku jen 21 miliard.

V nedávné polské historii se dají identifikovat dva impulsy pro tak zásadní výstavbu. Prvním, byl vstup do EU v roce 2004. Hned mezi lety 2004 - 2010 se v zemi stavělo trojnásobnou rychlostí, než jaká byla před vstupem země do sedmadvacítky. Druhým, bylo pak možná překvapivě fotbalové Euro v roce 2012, kdy Poláci věděli, že budou pod drobnohledem a tak už od roku a 2008 s velkou vervou budovali základní dálniční propojení a k tomu velké fotbalové stadiony.

Jak naznačuje mapka výše, Polsku v přerozdělování dotací pomáhá i fakt, že v hrubých ukazatelích je na tom ekonomicky stále dost špatně a tak čerpá relativně dost peněz. V HDP na obyvatele je Česko pořád výše, ale trend je jasný a Poláci nás rychle dohání. Náš růst v absolutním HDP totiž oproti polským statistikám vypadá hanebně.

Proč je tedy Polsko ve výstavbě infrastruktury i v růstu HDP úspěšnější než Česko? Důvodů je pochopitelně více:

• úspěšné čerpání evropských peněz

• diverzifikovaná ekonomika, méně exportu, větší zaměření na vnitřní trh

• méně závislé na automobilovém průmyslu

• má silné a autoritativní slovo v institucích EU

• má silné zastoupení podnikatelů a silný je i jejich vliv na hospodářskou politiku země

• má jednodušší legislativu, např. ve vyvlastňování a tím kratší povolovací doby

Ani tohle všechno samozřejmě neznamená, že Polsko je automaticky lepší místo k životu než Česko. Je to země, která má problémy v oblastech, kde naopak jsme na tom lépe my. Dobře to nedávno popsal Dominik Stroukal “po ekonomické stránce se Poláci perou třeba s větším zadlužením a méně úspěšně bojují s inflací a to bychom ještě dlouze mohli hovořit třeba o nezávislosti justice, potratech nebo vlivu církve na stát.”

I tak bychom ale Polsko měli mít na radaru. My v Insideru určitě budeme.

Dejte vědět, jak se vám newsletter líbil a zda chcete další podobné. Abyste nepřišli o ty další, stačí kliknout zde:

Za pozornost určitě stojí taky už vydané díly.

T. a tým