Pejsek a kočička vařili zákon. Stát volá po solárech, ale chce k nim obří formuláře
Kvůli Lex OZE III se tisíce subjektů budou topit v byrokracii
Čau lidé. V Insideru jsme si dali předsevzetí trochu sledovat byrokratickou mašinerii. Mohli jste si přečíst o DSŘ, taky jsme hodně rozebírali kreativní chování byrokratů z RRTV, kteří po 14 letech přišli s povinnou registrací tvůrců obsahu. Ale byrokratická kreativita se skoro přelévá do administrativní anarchie, kdy si každý úřad splašeně dělá, co chce.
Už brzy zamíří do třetího čtení ve Sněmovně klíčová novela pro českou energetiku. Takzvaný Lex OZE III upravuje mnohá pravidla pro nakládání s elektřinou. V návrhu jsou hromady opatření, ale speciálně solární energetika stojí za větší pozornost. Zejména pak pozměňovací návrhy, které předložilo Ministerstvo financí.
Ale nejdřív obecně. Za poslední rok tvořila fotovoltaika 5,7 % podílu na české výrobě elektřiny.
Stát ovšem počítá s velkým rozvojem kapacit. ČEPS předpokládá, že už v roce 2030 bude (nehledě na to, zda je odhad konzervativní nebo „realistický“) množství instalovaného výkonu FVE okolo dvojnásobku oproti stavu v příštím roce. Do 2030 má být postaveno dalších 6-10 GW FVE a tyto investice v řádu stovek miliard korun se předpokládají od soukromých subjektů.
Výhled našeho energetického mixu by pak mohl vypadat takto.
Jeden by si řekl, že zájem státu tak bude soláry co nejvíce podporovat s deklarovanou snahou se relativně rychle odklánět od uhlí a plynu. Pokud to neuděláme, hrozí, že budeme muset za draho energii dovážet ještě ve větším množství.
Podle platné legislativy dokonce mají být soláry povinné na veřejných a komerčních budovách po renovaci už v roce 2027, na obytných budovách 2029 a na všech ostatních od roku 2030.
Byznysově soláry v Česku ani dnes nedávají smysl, a tak je stát dlouhá léta dotuje. Současný systém dotací přitom motivuje k výrobě elektřiny co nejlevněji při zachování kvality, což dává smysl. Díky tomu se tisíce subjektů v ČR zapojily do výstavby solárních elektráren.
Teď se ale podpora má snižovat. Tvrzení státu je, že chce kontrolovat, zda někdo nepobírá příliš vysokou podporu. Realita ale je, že s novým návrhem zákona asi 2500 subjektům hrozí velká byrokracie, pokuty až do 50 milionů korun a ztráta podpory. Požaduje, aby všichni provozovatelé elektráren nad 30 MWh každoročně vyplňovali detailní výkaz (až 400 položek s 10–100 fakturami na každou položku).
Ovlivněných entit může být ale mnohem víc. Pozměňovací návrhy od Ministerstva financí by znamenaly, že povinnosti dopadnou na víc než 12 000 solárních elektráren, včetně domácích, obecních, na školkách/školách apod. Navíc se týká všech obnovitelných zdrojů, i retroaktivně vystavěných před rokem 2012.
Vláda tak na jedné straně volá po zvyšování efektivity výroby elektřiny, na druhé straně podporuje kroky, které motivují k neefektivitě. Navíc, jsou to jen tři roky, co se celá politická reprezentace – tehdejší vláda i opozice – dohodli na systému podpory FVE, zkoumali jej a řekli, že je vše v pořádku. Teď je opět vše jinak. Co si z toho máme vzít?
Vypadá to, jako když pejsek a kočička vařili dort. Akorát v tomhle případě uvařili zákon, který bude na lokální úrovni znamenat tisíce naštvaných obcí, škol i nemocnic, které se při povinné stavbě solárů budou topit v byrokratické zátěži a platit drahé poradce.
Co víc, na makroúrovni bude LEX OZE III znamenat poškození reputace Česka. V očích investorů budeme země, která za chodu mění pravidla, což nemůže znamenat nic jiného, než arbitráže, podobné té, jejíž výsledek byl oznámený tento týden. Investoři už před nimi varují, ale ministr financí Zbyněk Stanjura je naprosto v klidu.
Co se děje v Insideru
Vydali jsme díl s Petrem Čechem. Probírali jsme, co se musí stát, aby člověk byl jedním z nejlepších brankářů na světě. Bylo fascinující slyšet, jak pečlivě se Petr Čech připravoval na klíčové zápasy, jak znal každého hráče do detailu a na hřiště tak vždycky mohl vstupovat s tím, že udělal maximum.
Data: Klimatická neutralita je sci-fi.
Aby svět splnil cíle Pařížské dohody, museli bychom mezi současností a rokem 2030 investovat do zelených řešení ročně o 6 bilionů dolarů navíc. Vychází to ze studie, kterou vypracovala A&O Shearman. Pro lepší představu, 6 bilionů dolarů je asi 6 % ročního HDP celého světa. Tenhle graf mluví tak nějak za vše.
Co si přečíst
Jedno jméno z nové Evropské komise, které bude dobré si zapamatovat: Stéphane Séjourné. Má na starost vnitřní trh, volá po „Europe first“ strategii a celkem oprávněně se obává, že se Evropa stane vedlejší obětí obchodní války mezi USA a Čínou
Financial Times nám chtějí do Evropy poslat Muska! Jejich komentátor Janan Ganesh píše, že přebujelé evropské vlády potřebují jeho revoluci efektivity mnohem více než Washington.
YouTube je king mezi platformami už léta a stále se drží. Jak rozebírá Ben Cohenl, zásadně šlápnul i do podcastů a válcuje trh.
Google ale může do budoucna dost ztratit ve svém hlavním byznysu - vyhledávání. Kdyby byl loď, byl by to Titanic v hodinách před nárazem do ledovce,“ píše Christopher Mims v The Wall Street Journal.
Nečekané vyhlášení stanného práva v Jižní Koreji vyvolalo pochopitelně hromadu reakcí. I když prezident svoje stanovisko zase rychle vrátil, krize dost možná nekončí. Analýzu nabízí ve svém newsletteru Stephen Bryen.
Planeta Twitter
Neustále říkáme, že se v Evropě musí něco změnit. A už to nejsme pouze my.
Dlouhé rozhovory v podcastech hýbou mediální scénou. Chápají to v USA, chápe to Zelenskyj a další politici ve světě. Je to budoucnost?
A za zmínku určitě také stojí Gruzie. Obyvatelé země protestují proti odklonu země od EU. Protesty trvají už pátý den.
Dejte vědět, jak se vám newsletter líbil a zda chcete další podobné. Abyste nepřišli o ty další, stačí kliknout zde:
Za pozornost určitě stojí taky už vydané díly.
T. a tým











