Michal Šilhánek: Babišovo těžké dilema nejen s Agrofertem. Definici zákona o střetu zájmů dokonale naplňuje
Může Andrej Babiš obejít pravidla, přijímat dotace a vstoupit do vlády?
Text vznikl jako reakce na poslední díl Insider Briefingu. V něm mimo jiné zaznělo, že Andrej Babiš si uvědomuje svou obtížnou pozici, kdy chce jako skutečný majitel Agrofertu zároveň zastávat premiérský post (a přijímat dotace). Autor Michal Šilhánek je advokát, působí ve skupině LAWYA.
V rámci možného povolebního vývoje opět vyvstává otázka, jak je to se střetem zájmů Andreje Babiše. Za prvé, střet zájmů se týká člena vlády, nejen premiéra. A pokud nahlédneme do Evidence skutečných majitelů, najdeme u Agrofertu a SynBiolu jméno Andrej Babiš.
Co je členu vlády dle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, zakázáno?
Člen vlády nesmí:
podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,
být členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, která podniká (dále jen „podnikající právnická osoba“), pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo
být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.
Člen vlády nesmí být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku.
Obchodní společnost, ve které člen vlády nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné.
Je zakázáno poskytnout dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla nebo investiční pobídku podle právního předpisu upravujícího investiční pobídky obchodní společnosti, ve které člen vlády nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti.
Z uvedeného výčtu se pak Andreje Babiše netýká zákaz ohledně provozu médií, která prodal. Ovšem pokud jde o dotace a veřejné zakázky při současné majetkové struktuře skupiny, kdy je veden jako skutečný majitel Agrofertu (a tím pádem i dceřiných společností, pokud v nich má Agrofert více než 25 %) a jediný společník u SynBiolu, bude vstup Andreje Babiše do vlády (ať už z pozice premiéra či ministra) zásadní komplikací pro skupinu jako takovou.
Jak z toho ven? Nejjednodušší varianta je, že Andrej Babiš nebude členem vlády a svůj vliv na vládu bude vykonávat neformálním způsobem. Můžeme uvažovat o smyslu a účelu právní úpravy, o morálních aspektech, neumím si však představit, že by takový model byl reálným problémem pro Agrofert.
Uklidí zase svoje firmy do svěřenských fondů? Odpověď je v tomto bodě složitější. Z veřejně dostupných zdrojů je zřejmé, že existuje již jen AB private trust II, svěřenský fond. Ať už by byl postup jakýkoli, je nutné si odpovědět na otázku, co se rozumí ovládanou osobou. Podle § 74 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů je stanoveno: „Ovládající osobou je osoba, která může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv.“ Další bližší podmínky pro definici ovládající osoby jsou definovány v § 75 téhož zákona.
Také je nezbytné vzít v potaz zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů, a konkrétně pak § 4 odst. 1: „Korporaci v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje každá fyzická osoba, která přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání
a) má podíl v korporaci nebo podíl na hlasovacích právech větší než 25 %,
b) má právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku větší než 25 %,
c) uplatňuje rozhodující vliv v korporaci nebo korporacích, které mají v dané korporaci samostatně nebo společně podíl větší než 25 %, nebo
d) uplatňuje rozhodující vliv v korporaci jinými prostředky.“
Pokud pak jde o svěřenský fond, platí, že skutečným majitelem je vždy:
„a) zakladatel,
b) svěřenský správce,
c) osoba oprávněná k výkonu dohledu nad správou právního uspořádání a která může jmenovat nebo odvolat svěřenského správce nebo obmyšleného,
d) obmyšlený nebo
e) z okruhu osob, v jejichž hlavním zájmu bylo právní uspořádání zřízeno nebo je spravováno, není-li obmyšlený.“
Právní úprava je tak fakticky definována, že při známém uspořádání svěřenských fondů AB lze dovodit, že Andrej Babiš firmy „zaparkované“ v těchto svěřenských fondech fakticky ovládá a naplňuje tak legální definici zákona o střetu zájmů.
Samozřejmě je možné uvažovat o různých vlastnických uspořádáních ve společnostech Andreje Babiše a „pokusu“ obejít výše uvedená pravidla, kde by určitý fíkový list v pozici „skutečného majitele“ musel hrát někdo jiný. Myslím však, že jednodušším řešením je ve výsledku formální předání kormidla v čele vlády (nebo na jiném ministerském postu) loajálním kolegům ze strany a uplatňovat faktický vliv na řízení vlády přes tyto osoby, protože zákon o střetu zájmů hovoří jasně o tom, že se vztahuje na člena vlády. Pokud jím Andrej Babiš nebude, jakýkoliv neformální vliv na vládu právním předpisům zřejmě nebude odporovat.
Líbil se vám newsletter? Přečtěte si také Karel Křivan: Jak potrestat ODS a volit