Markéta Malá: Zbyněk Stanjura našel peníze v jiném hrníčku. Jaká jízda přijde po volbách?

O vysávání rezerv, porušování pravidel a neudržitelném zadlužování

Nejen volební program, ale už ani realistický a transparentní státní rozpočet není potřeba. Takto zřejmě letos uvažovalo ministerstvo financí Zbyňka Stanjury. Celý návrh rozpočtu se zkrátka nestihnul dodělat a to ani když na něm Stanjura opět až do 31. srpna pracoval v utajení.

Národní rozpočtová rada k návrhu mimo jiné uvedla, že „neobsahuje všechny podkladové dokumenty (např. objem platových prostředků organizačních složek státu a příspěvkových organizací, druhové členění příjmů státního rozpočtu či výdaje na programové financování kapitol), které jsou nutné pro posouzení jeho reálnosti a úplnosti.”

Například ministerstvo dopravy má oproti letošku rozpočet skoro o čtvrtinu nižší. A vysvětlení chybí. Samozřejmě ale vláda nezapomíná vyprávět, že rozpočet tvoří „rekordní objem národních investic”. Ne zrovna pochopitelný je i více než čtvrtinový pokles v kapitole Ministerstva zdravotnictví. Naopak Ministerstvo pro místní rozvoj, které Spolu ve svém programu slibuje zrušit, má rozpočet skoro o 74 procent větší než letos.

Když už nic víc, tak ani trend v podobě o pár desítek miliard klesajících schodků se Stanjurovi nepodařil dodržet. V absolutních číslech činí deficit 286 miliard (a to nemusí být konečné číslo), je tedy o 45 miliard vyšší než letos. A dávejme si velký pozor na tvrzení, že schodek bude vlastně „jen” 237 miliard, když nezapočítáme „mimořádné” výdaje.

Těmi jsou návratná půjčka ve výši 18,3 miliardy korun na nové bloky v Dukovanech. Peníze se každoročně z kapitoly ministerstva průmyslu pošlou společnosti Dukovany II (stát v ní vlastní 80procentní podíl), která je má třicet let splácet. Doufejme, že se bude opravdu striktně dodržovat účelové vázání a peníze nezahučí jinam (viz dále). Dalších 30,7 miliard jsou o 0,35 procenta HDP zvýšené výdaje na obranu (opět viz dále). A platí, že to žádné „mimořádné” výdaje nejsou. Stanou se z nich každoroční povinné výdaje, na které si stát musí nejdříve na trzích půjčit.

Přečtěte si také: Markéta Malá: Proč ODS promlouvá k voličům jako k idiotům aneb Nesmíme ani naznačovat

Návrh rozpočtu se do konce září, než bude odeslán do Sněmovny, pravděpodobně ještě hodně změní. Až tehdy slibuje Stanjura kompletní verzi. Proto je spíše ztráta času snažit se ho nyní podrobovat velkým analýzám. Tím spíš, že ho bude schvalovat Sněmovna až v novém složení po volbách. A ať už v ní zasedne kdokoliv, téměř s jistotou můžeme počítat s tím, že rozpočet neschválí, prezident ho do konce roku nebude moct podepsat a po Novém roce skončíme na nějakou dobu v rozpočtovém provizoriu.

To nejpodstatnější je, že jakákoliv konsolidace se defacto už letos zastavila a příští rok budeme takto pokračovat. Současná vláda lidem lhala, když tvrdila, že bude konsolidovat strukturální deficit tempem jedno procento HDP ročně a řešení (tedy hlavně systémové změny) pro další roky ve svém programu nenabízí. Jenže stejně tak ho nenabízí ani žádná z dalších stran. Fiskální úsilí na nule. Připomínejme si to pořád dokola - k porušení zákona o pravidlech rozpočtové zodpovědnosti dojde už v roce 2027, protože strukturální schodek bude vyšší než zákonem povolený. Pojmenovává to i rozpočtová rada, podle níž ve strukturálním vyjádření Česko nebude na úrovni, kterou by bylo možné označit za zdravou a udržitelnou.

Škrty v národních dotacích nepomůžou

Jaké by měly být ty reálně proveditelné systémové změny? To bychom měli slyšet od kandidujících subjektů. Pokud by na to někdo chtěl jít přes příjmovou stránku, vždy je tu návrat superhrubé mzdy. To by přes sto miliard ze schodku umazalo, jenže bez toho, že se udělají i úpravy na výdajové stránce, je to vůči daňovým poplatníkům dost necitlivé. Takto to mělo být postaveno už v roce 2020, kdy zrušení superhrubé mzdy ANO s ODS a SPD zrušila. Místo uvolňování rozpočtových pravidel měli zároveň říct, kde stát ušetří u sebe, vzhledem k tomu, o jak velkou část daňových příjmů tím rozpočet přišel. Místo dalšího navyšování pojistného (příjmy jsou už teď silně zatíženy daněmi a odvody) by měl stát dál pokračovat v parametrických změnách v důchodech (odsouvání důchodového věku, změny valorizací). V případě zdravotních pojišťoven, jejichž rezervy se vyčerpávají a letos už jejich hospodaření pravděpodobně skončí v deficitu, by měl stát nevyhnutelně umožnit vstup soukromých peněz. Takže konečně umožnit nadstandardy (připojištění) a zavést nebo zvýšit poplatky. Všechno je lepší než tahání peněz lidem z kapes na příjmových daních a nekončící valorizování dávek a platů.

Koalice tvrdí jen to, že zadlužení bude snižovat tím, že bude „efektivně využívat veřejné prostředky a zruší nesmyslné dotace”. Jak, to neví. Když je řeč o rušení dotací, nedávno vyšla zajímavá analýza o tom, jaké národní dotace vůbec máme a kam směřují. Dozvíme se, že transfery ze státního rozpočtu směrem k podnikatelům a neziskovkám v roce 2024 dosáhly necelých 83 miliard. I kdybychom škrtli všechno, pořád jsme na tom„jen” o 80 miliard líp a o žádný systémový krok se nejedná. Navíc, největší část z dotací jde na podporu OZE (dohromady šlo loni o 40 miliard, z toho 18 miliard se vyplatilo ze státního rozpočtu, zbytek platí spotřebitelé v cenách). Takže, pokud hnutí ANO tvrdí, že by na sebe stát měl vzít i těch zbývajících zhruba 20 miliard (a z Modernizačního fondu, tedy z povolenek, tento výdaj zaplatit nelze), jdeme docela opačným směrem.

Přečtěte si také: Michal Šilhánek: Babišovo těžké dilema nejen s Agrofertem. Definici zákona o střetu zájmů dokonale naplňuje

Asi nejvíce pravděpodobné je, že příští vláda neudělá nic a aby pravidla neporušila, raději si je upraví. Takže zákon o pravidlech o rozpočtové zodpovědnosti znovu přepíše, zvedání daní nebo zásadní škrty a změny nebude muset provádět a v dalším zadlužování bude moci pokračovat. Jen je tedy dobré nezapomínat, že na obsluze dluhu, tedy na úrocích věřitelům, letos zaplatíme už 100 miliard, to aktuálně znamená více než jedno procento HDP. Příští rok podle návrhu rozpočtu zaplatíme už 110 miliard a platí okřídlený výrok, že všechny dluhy jsou jenom odložené budoucí daně.

Jak se vylepšuje rozpočet

Pozornost je dobré věnovat dvěma aktuálním zprávám o hospodaření státu. Jedna od již zmíněné rozpočtové rady, druhá od Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V několika ohledech se shodují.

Začněme NKÚ, který zjistil, že loňský deficit by vláda ani nebyla schopna dodržet, kdyby nebylo jednak kladného salda peněz z EU a především podvodného zacházení s mimořádnými příjmy a rozpočtovou rezervou. Schodek státního rozpočtu byl na rok 2024 plánován ve výši 252 miliard. Kvůli povodním ho vláda navýšila o 30 miliard a letošní plánovaný schodek o dalších deset miliard, tedy na 240 miliard. Loňské hospodaření nakonec skončilo se schodkem 271 miliard, což premiér i ministr financí bizarně označili za velký úspěch, protože jsme přeci ještě skoro deset miliard ušetřili.

Stalo se to, že vláda si 30 miliard půjčila a poslala do rozpočtové rezervy. Z ní mohou být prostředky převáděny podle potřeby do různých rozpočtových kapitol. Jenže co se nestalo: „Na odstraňování povodňových škod ale nakonec šlo pouze 15,6 miliard z toho bylo reálně čerpáno dokonce jen 3,5 miliard. Zbylé prostředky využila vláda na jiné účely – např. na sociální služby, dávky a dotace na obnovitelné zdroje energie,” píše NKÚ. Vyplývá z toho, že celou novelizaci loňského rozpočtu a zvýšení deficitu u toho letošního Stanjura nedělal primárně kvůli povodním, ale aby nalil peníze tam, kde mu chyběly.

Konsolidaci zaplatili minoritáři ČEZ

Úřad také potvrzuje, co dávno víme. „Rozpočtu pomohly příjmy z daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax. V roce 2024 dosáhly 36,7 miliard. Velkou část těchto příjmů vláda přitom nevyužila v souladu s původním záměrem – tedy na kompenzace drahých energií,” uvádí NKÚ. Za tři roky, po které windfall tax platí, si na ní stát vezme přes 100 miliard. Škoda, že úřad nepíše ještě o tom, že Stanjura si drtivou většinu z toho stáhnul z ČEZ, čímž okradl všechny minoritní investory. Za rok 2023 30 miliard, za loňský rok opět 30 miliard, za letošní rok se čeká odvod přes 30 miliard. Vyplacení peněz skrze stoprocentní dividendu by přitom byla zcela legální cesta. Podrobně se o tom rozepisujeme v textu Řádění Zbyňka Stanjury u konce? Když nevíš kam sáhnout, jsou tu státní podniky a ČEZ.

Jestliže se celým konsolidačním balíčkem z roku 2023 deficity snížily v absolutních číslech dohromady o 150 miliard, jde valná většina na vrub zvýšení daní. A z toho největší část vládě pomohli „uspořit” právě minoritní akcionáři ČEZ, jak v posledním Insider Zoomu upozorňuje Miroslav Kalousek.

NKÚ poznamenává i to, že veřejný dluh v poměru k HDP v Česku od roku 2020 stále rostl (na rozdíl od většiny zemí EU). Loni dosáhl 43,6 procenta. Letos by se měl dostat skoro ke 45 procentům HDP. A podobně jako to dlouhodobě dělá rozpočtová rada, i NKÚ upozorňuje, že bez stanovení priorit to celé už dlouho nebude udržitelné. Jestliže tu hovoříme o pěti procentech HDP na obranu v roce 2035, bez škrtnutí jiných velkých výdajů je to nemožné. Jinak hrozí takový růst výdajů na obsluhu státního dluhu a naše neschopnost splácet popsaná výše.

V souvislosti s obranou je dobře, že NKÚ připomíná otázku, jak efektivně byly využity zvýšené výdaje na obranu. A naráží mimo jiné na prosincovou zálohu 26 miliard na F-35, která umožnila splnit dvě procenta HDP na obranu. „Ministerstvo obrany vyčerpalo přibližně 50 miliard (30 % ročních výdajů kapitoly) mj. na úhradu zálohových plateb některých zakázek, nikoliv pořízením techniky jako takové. Za celý rok 2024 dosáhl stav záloh na strategický vojenský materiál rekordních 71,3 miliard. Skutečnost, že tyto prostředky byly vynaloženy, však sama o sobě nezaručuje posílení obranných schopností ČR.” A co je ještě více vypovídající, hodnota zakázek, které loni čeští výrobci v oblasti obrany dostali, byla nízká. Většina peněz šla mimo Česko, takže slibovaný multiplikační efekt na ekonomiku zatím dost pokulhává.

„Zcela zjevné porušení pravidel”

A podívejme se ještě na zprávu rozpočtové rady k hospodaření a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. Ta k dosavadnímu vývoji rozpočtu uvádí, že vzhledem k oživující se ekonomice a spotřebě, má stát nad očekávání vysoké příjmy z daní a odvodů (u daně z příjmů fyzických osob je nárůst meziročně dokonce o 11,7 procenta). Tím ale z pohledu státu pozitivní výčet končí, protože rada říká, že došlo na její varování ohledně netransparentního a v některých případech až lživého rozpočtování Zbyňka Stanjury. Zaprvé jde o naprosto nadhodnocený příjem z prodeje emisních povolenek (místo 30 miliard bude výnos zřejmě ani ne 15 miliard), za druhé stále chybí peníze na podporu OZE, kde se ministr financí pokoušel neúspěšně ohýbat legislativu. A prostředky nezbyly ani na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství, kde mělo od září dojít k přehození financování na obce a kraje. Jenže nedošlo, takže chybí asi 10 miliard.

A u dotací na OZE je situace dost vážná, píše NRR. Protože i poté, co Stanjura kvůli chybějícím až 16 miliardám na podporu solárů vysál většinu rozpočtové rezervy a použil nespotřebované výdaje Ministerstva průmyslu, není výdaj pokrytý. Takže si převedl dalších 900 milionů z prostředků určených na povodně. A jsme u toho, co psal i NKÚ, rozpočtová rada Stanjurovo počínání považuje „za zcela zjevné porušení smyslu a logiky pravidel strukturálního deficitu”. Speciálně vyčleněné peníze (o které se navýšil deficit) nelze použít na krytí běžných výdajů.

Co se návrhu rozpočtu na příští rok týče, rozpočtová rada si také klade řečnickou otázku, jak chce stát vzhledem k výdajům na obranu a energetiku v dalších letech všechno ufinancovat a snižovat strukturální saldo meziročně alespoň o půl procenta HDP bez toho, aby zredukoval priority, snížil tempo růstu výdajů nebo razantně nezvýšil příjmy.

Jako poslední jmenujme silně nepochopitelnou věc. Ministerstvu dopravy sice podle aktuálního Stanjurova návrhu má rozpočet klesnout skoro o čtvrtinu, ale za to mu podezřele narostla položka týkající se výdajů na obranu - meziročně o 20 miliard. A co je na tom nepochopitelného a podezřelého? Výdaje na obranu jsou rozpočtovány ve výši 206,5 miliard. To je oněch slíbených 2,35 procenta HDP a podle nově schválených pravidel mají výdaje nad povinná dvě procenta výjimku a nezapočítávají se do povolených výdajových rámců. Takže výjimku mají výdaje ve výši 30,7 miliard (0,35 procenta HDP). A v rámci Ministerstva dopravy jsou výdaje na obranu rozpočtovány pouze ve výši 175,8. Rozpočtová rada se tedy táže, co stojí za tak velkým skokem u výdajů resortu dopravy a uvažuje nad tím, jestli nedochází k dalšímu zneužití pravidel.

Přečtěte si také: Snídaně ve škole zdarma místo koblihy od rodičů. Pohled na prevenci a nadstandardy od lékaře z praxe

„Ačkoliv si lze u některých infrastrukturních staveb představit určité navýšení ceny z důvodu zohlednění vojenských potřeb, jen těžko lze akceptovat, že by se jednalo o téměř 20 % navrženého rozpočtu Ministerstva dopravy,” uvádějí radní.

Takže dojde přesně k tomu, před čím se varovalo - „uvolněné” peníze se lehce použijí na úplně jiné účely než na obranu. A ne, nepředstavujme si pod tím, že stát najednou začne rychle investovat do infrastruktury s obranou spojené. Resort Martina Kupky může peníze použít na plánované investice do stavby silnic. Jak poznamenal Miroslav Kalousek, můžeme být kreativní a peníze na obranu použít třeba i na vyšší platy státních zaměstnanců. Stejně jsme jim přeci chtěli přidat o sedm procent a ne jen o Stanjurou navržená čtyři a půl procenta.

Stanjurovým posledním návrhem rozpočtu se nejspíše uzavře celá jeho tragická role v pozici ministra financí. Ale na to, co přijde dál, se také těšit nedá. Podle Aleny Schillerové není rozpočet a jeho deficit cíl, ale nástroj. To sice v některých ohledech platí, ale vzhledem k tomu, co hnutí ANO slibuje, nás nemůže čekat nic hezkého.

Newsletter vznikl díky podpoře mezinárodní poradenské společnosti RSM, vašeho partnera nejen pro daně, mzdy a technologická řešení.