Klimatická neutralita v roce 2050? Václav Smil says "no".
Jméno Václava Smila je podporovatelům Insideru dobře známé. Tenhle česko-kanadský vědec je i oblíbeným autorem Billa Gatese a dělá pravidelně vlny ve veřejném prostoru. Má dost osobitý styl. Můžete mu vyčítat těžký pragmatismus, ale těžko ho ignorovat.
V květnu vydal další ze svých klíčových textů, kterého si ovšem v českém mediálním prostoru opět nikdo nevšiml. Nazval jej (volně přeloženo) Na půl cesty mezi Kjótským protokolem a rokem 2050. Ona dohoda z roku 1997 totiž byla první z té série, kde se průmyslové země zavázaly snižovat své emise. Rok 2050 je ten, do něž chce velká část světa dosáhnout uhlíkové neutrality. Jenže tenhle sen Václav Smil v textu de facto rozcupoval.
Text objevil Petr Jonák, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy. A napsal pro nás k němu následující shrnutí:
Lidstvo se nachází přesně v poločase svého plánu zabránit oteplení planety. V roce 1997 byl OSN přijat Kjótský protokol, čili závazek zemí omezovat emise skleníkových plynů tak, aby nezpůsobily klimatickou změnu. Toho by se mělo dosáhnout klimatickou neutralitou (do vzduchu pustíme jen tolik CO2, kolik z něho dokážeme odebrat) do roku 2050.
Kanadský multidisciplinární vědec českého původu Václav Smil vydal téměř před čtyřmi měsíci prostřednictvím Fraser Institute odbornou studii, které se česká média bohužel vůbec nevěnovala. Smil i zde dostává své pověsti. Nestraní žádnému táboru a předkládá tvrdá data a informace. Podívejme se na hlavní závěry, ale varuji - není to moc povzbudivé čtení.
After a quarter of a century of targeted energy transition, there has been no absolute global decarbonisation of energy supply. Just the opposite. The world has substantially increased its dependance on fossil carbon.
Začněme asi jediným pozitivním trendem – podíl primární energie z fosilních zdrojů začal klesat. Ale jen z 87 na 82 %. Bezemisní zdroje (obnovitelné a jádro) se tedy na mixu podílejí 18 %.
Absolutní spotřeba naopak stále roste. V roce 2022 lidstvo spotřebovávalo o 55 % více energie z fosilních paliv než v roce přijetí Kjótského protokolu. Emise CO2 také stále rostou. EU sice dosáhla poklesu o 23 % a USA o 9 %, zbytek světa jde ale masivně opačným směrem – Čína za stejnou dobu zvýšila emise CO2 3,3x a Indie 3x. Jediný moment, který přinesl globální snížení emisí, byla pandemie Covidu, která na mnoho měsíců ochromila větší část světa. A i tak byl výsledkem pokles jen o 2 %.
Odhady Mezinárodní agentury pro energii říkají, že i přes vyšší efektivitu a inovace bude svět v roce 2050 potřebovávat o zhruba 10-15 % energie více než dnes. Spotřeba elektřiny do té doby vzroste 2,5x.
Není to ale jen o snižování. Chybí i zásadní a škálovatelné inovace. Malé jaderné reaktory zůstávají i letos celosvětově pouhým snem (jediná výjimka je Čína, která již jeden provozuje). Zato ale téměř 3 miliardy lidí i v roce 2024 pořád používají na vaření dřevo, dřevěné uhlí, slámu nebo trus zvířat.
Aby se podařilo v druhém poločase vše dohnat, musel by růst energie z obnovitelných zdrojů zrychlit proti dosavadnímu tempu 6x. To by ovšem zatím naráželo na neskutečně vysoké náklady. Je to způsobené zejména tím, že ceny nových zdrojů bohužel neklesají tak rychle, jak se očekávalo. Podle údajů Mezinárodní agentury pro energii byly loni náklady na energetickou tranzici 2,2 bilionu USD – v potřebném tempu by tedy lidstvo muselo každý rok vynaložit bilionů třináct.
Odpírače klimatické změny Smil ale také nepotěší – pokládá ji za jasnou věc. Připomíná, že už v roce 1861 irský fyzik John Tyndall předpověděl, že rostoucí objem CO2 bude produkovat změny klimatu (mimochodem mezi lety 1900 a 2022 vzrostly emise CO2 19x).
Lidstvu ale trvalo dalšího jeden a čtvrt století, než to začalo brát vážně. V roce 1988 vznikl pod Spojenými národy Panel pro klimatickou změnu (IPCC), ten také zavedl v roce 2018 do veřejného diskurzu termín „net zero“. Kdy se stane realitou nevíme, ale v roce 2050 to bude jen stěží.
Co se děje v Insideru?
Už se to blíží! V sobotu 21. září ve 14:00 otevřeme ve spolupráci s Echem Volební štáb, kde na šroubky rozebereme krajské volby. Více než cokoliv jiného totiž jde o generálku na ty sněmovní, které nás čekají příští rok. Potvrdí se trend z evropských voleb a úspěch zopakují opoziční a protestní strany nebo vládní koalice zmobilizuje voliče? Křeslo obhajuje i řada výrazných senátorů.
Vstupenky jsou k dostání na GoOut. Pro aktivní podporovatele jsme připravili 50% slevu. Stačí zadat kód, který najdete na Patreonu a HeroHero.
🇪🇺 Co se děje v EU
Novinka! Jelikož se nám taky v plné parádě začíná rozjíždět činnost v novém Evropském parlamentu a Komisi, tak v téhle sekci se vždy v krátkosti zaměříme na novinky z EU. Aktuální téma je jasné a podrobně jsme ho probrali i v aktuálním Briefingu. Jozef Síkela má v Evropské komisi konečně své portfolio… a dopadlo to jako vždycky. Dostal totiž na starost Mezinárodní spolupráci, tedy oblast, kterou rozhodně nejde považovat za “silné ekonomické portfolio” s nímž se vláda nejdřív dušovala. Předsedkyně EK tak s Petrem Fialou patrně dost zametla a nám nakonec zbylo místo, které původně mělo připadnout Bulharům. Je pravda, že to je portfolio, které má relativně velký vliv na okolní svět, ale tím to tak končí. Navíc bude Síkela v linii v podřízenosti jiné eurokomisařky, Estonky Kaji Kallas. Více rozebírá zevrubně toto vlákno.
Také vám chceme dát příležitost z blízka zažít atmosféru evropských institucí. 1.-3. října tak opakujeme náš úspěšný výjezd do Bruselu. Potkáme se s nově zvolenými poslanci, se zkušenými českými úředníky i lidmi, kteří v EU zastupují byznys. Všechna setkání jsou off-record.
Pokud máte zájem nebo se chcete dozvědět detaily, napište na vojtech.klaus@nwcmrs.com
Data: Přehrada plánovaná už v roce 1911 by dnes zachránila Krnov
Krnov bylo jedním z měst, které uplynulé povodně zasáhly vůbec nejhůře, 80 % jeho území zaplavila voda, což už jste nejspíš ve zprávách slyšeli. Smutné ovšem je, že se tohle vůbec nemuselo stát, protože město mohla ochránit přehrada Nové Heřminovy. Ta ale nestojí, zejména kvůli byrokracii, která nabobtnala s odporem části místních, ekologů a aktivistů. Konkrétní plány jsou na stole nejméně od roku 1997, kdy trpěla povodněmi ve velkém i Opava, ale první úvahy sahají ještě do dob Rakouska-Uherska, do roku 1911!
Marek Výborný přitom po jednání Ústředního krizového štábu přišel s kalkulacemi, které říkají tak nějak všechno.
Obec Nové Heřminovy bojovala proti stavbě přehrady u Ústavního soudu a tak má teď stát v plánu přehradu stavět v letech 2027 až 2032. Celkově by stavba měla vyjít na osm miliard korun. Stát v současnosti připravuje stavbu šesti vodních nádrží - jedná se právě o Nové Heřminovy, Skaličku, Vlachovice, Kryry, Senomaty a Šanov na Rakovnicku.
Ostatně jsou to právě přehrady na Vltavě, kterým můžeme vděčit za to, že Praha nedopadla letos stejně, jako Krnov. Je škoda, že se o tom nemluví víc.
Data: Kamala vybrala 47 milionů dolarů za 24 hodin
Ještě na skok k datům z předchozího Briefingu #58. Kampaň Harrisové totiž oznámila, že v srpnu vybrala 351 milionů dolarů, což je mnohem více než 130 milionů dolarů, které vybral ve stejném měsíci Trump. Zároveň po debatě, v níž Trump pohořel, vybrala za 24 hodin 47 milionů dolarů. To jen tak pro představu, kolik ty americké kampaně vlastně stojí.
Co si stojí za to přečíst
I přes očividné problémy s infrastrukturou se ale u nás máme sakra dobře a touto story to připomíná i Financial Times. Česko popisuje jako „beacon of financial and economic equality,“ a zmiňuje celou řadu ukazatelů, které nám může závidět i západní Evropa.
Jen je teda otázka, jestli za pár let vůbec těžiště Česka bude vůbec Praze. Velkou proměnu totiž čeká Ostrava, jak shrnula nedávno E15. Asi tam nemají Klub za starou Ostravu…
Význam SpaceX, které patří do portfolia Elona Muska nám možná ještě ani pořádně nedochází, přitom už za 22 let své existence dokázalo snížit náklady na cestu do vesmíru o 90 %. Je to „klíčová společnost našeho exponenciálního věku,“ píše ve svém newsletteru Azeem Azhar.
Dost možná se dostáváme do fáze, kdy největší technologičtí obři nebudou tahouny růstu v indexu S&P500. Jak totiž ukazuje analýza Financial Times, 70 % všech firem v indexu rostlo od ATH v červenci. Naopak firmy Microsoft, Amazon, Alphabet, Tesla, Apple and Nvidia ale klesaly.
Zajímavé tweety
Ještě k povodním. Lidé často neuposlechli výzvy k evakuaci a tohle video z Polska dobře ilustruje, jak je to důležité. I z naprosto klidné ulice se může stát během pár minut řeka.
Ještě pojďme na skok k západním sousedům. Tamní ekonomické trendy nejsou vůbec dobré. Struktura české ekonomiky nám napovídá, že po téhle vlně se svezeme taky.
A tohle je taky zajímavé. Necítíte nějaký trend? :)
Dejte vědět, jak se vám newsletter líbil a zda chcete další podobné. Abyste nepřišli o ty další, stačí kliknout zde:
Za pozornost určitě stojí taky už vydané díly.
Fajn začátek podzimu!
T. a tým