FILTR: Will Donald Trump Make Europe Great Again?
Trump svou politikou nastartoval evropský obranný průmysl a nahnal UK zpět do náruče EU, oproti dolaru posiluje euro.
Čau lidé,
trochu domácího úklidu v newsletteru - rubriku „Co nás chytlo” měníme na „Filtr”. Byl to dlouhý a bolestný proces, ale bude to tak lepší :) Dnešní sestava zdrojů, které nás v týmu zaujaly, podporuje naši dlouhodobou tezi: zvolení Donalda Trumpa může donutit Evropu se “probudit” - vzdát se nefunkčního idealismu jak v oblasti mezinárodních vztahů, tak klimatických cílů, a pokusit se obnovit ekonomickou sílu, která ji po staletí umožňovala udávat tón světového dění. Je ale jasné, že bude potřeba mnohem víc, než jen prvotní reakce na Trumpovy kroky - promyšlené strukturální reformy a odvaha. Jsme toho schopni?
Evropské zisky a výzvy: Energetika a obrana
Evropa vítězí nad USA. Akcie rostou napříč sektory, vzhůru letí i výnosy německých dluhopisů
Evropské akcie letos zažívají výrazný růst a v porovnání s americkými trhy si vedou podstatně lépe – index Stoxx Europe 600 si od začátku roku připsal téměř 10 %, zatímco S&P 500 naopak ztrácí 2 %. Klíčovým faktorem je strategický posun evropských vlád směrem k větší vojenské soběstačnosti, což podporuje růst zbrojařských titulů jako Rheinmetall. Zvýšené výdaje na obranu navíc přinášejí širší ekonomický impuls, který by mohl oživit stagnující hospodářství. V Německu k optimismu přispívá i rozvolnění dluhové brzdy, což podpořilo růst akcií a výnosů státních dluhopisů.
Plynový jackpot. Jak Norsko vydělává na válce v Evropě?
Před válkou pokrývalo Rusko 40 % evropské spotřeby plynu. Po sankcích se hlavním dodavatelem stalo Norsko, které v roce 2024 zajišťovalo 30 % dovozu plynu do EU. Norsko se tak stalo největším evropským dodavatelem a čtvrtým největším exportérem na světě. Příjmy z ropy a plynu, které tvoří více než polovinu norského exportu, přinesly zemi za poslední dva roky přes pět bilionů korun. Oslo čelí kritice za to, že z války profituje, ale vláda tvrdí, že zisky jsou výsledkem tržních sil a dlouhodobé energetické strategie.
Obrana Evropy bez USA: První odhady toho, co je potřeba
Pokud by Spojené státy stáhly svou vojenskou podporu, EU by musela zvýšit výdaje na obranu o 250 miliard eur ročně. Tyto náklady by mohly být rozděleny mezi unijní a národní rozpočty, což by usnadnilo společné nákupy a národní investice. Aby se předešlo problémům s morálním hazardem, země, které by nezajistily adekvátní výdaje, by měly z celkového fondu dostat méně. Kromě modernizace vybavení by bylo nutné zvýšit počet vojáků o 300 000 nebo alespoň zlepšit vojenskou koordinaci. Evropa tak stojí před klíčovou volbou: buď se rozhodne investovat do silné obrany, nebo riskuje, že se stane snadným cílem.
Rishi Sunak: Proč by Ukrajina měla získat zmrazené ruské majetky, nejen jejich úroky
Bývalý britský premiér Rishi Sunak se zasazuje o úplné zabavení zmrazených ruských státních majetků a jejich využití na obnovu Ukrajiny. Zdůrazňuje, že Rusko by mělo nést odpovědnost za škody, které svou agresí způsobilo. Zároveň varuje, že Západ musí posílit obranu a transatlantickou spolupráci, aby čelil rostoucím hrozbám autoritářských režimů. Obavy, že by tento krok způsobil finanční otřesy, považuje za přehnané – věří, že jednotný postup demokratických zemí taková rizika eliminuje. Ukrajina by získané prostředky využila nejen k obnově infrastruktury, ale i k vybudování silné armády schopné odradit budoucí ruskou agresi. Sunak proto apeluje na rychlé rozhodnutí, které by zajistilo dlouhodobou bezpečnost a stabilitu Evropy.
Švédsko posílí své zbrojní a vesmírné kapacity i bez USA
Švédský ministr obrany Pål Jonson v rozhovoru pro Financial Times zdůraznil potřebu posílit obrannou spolupráci evropských zemí v rámci NATO, a to i bez přímé podpory USA. Kromě toho apeloval na zvýšení investic do vojenských kapacit, zejména v oblasti vesmíru a satelitních technologií.
Klíčové body článku:
Autonomní schopnosti Švédska: Jonson zmínil pokroky, jako je raketová základna v Kiruně a vypuštění prvního vojenského satelitu v srpnu 2024, což odráží snahu o větší soběstačnost.
Růst vojenských výdajů: Švédsko plánuje zvýšit výdaje na obranu na 2,2 % HDP v roce 2024, čímž překročí dvouprocentní cíl NATO. Silnou obrannou průmyslovou základu považuje za klíč k odstrašení.
Role společnosti Saab: Hlavní švédská obranná firma Saab vyrábí stíhačky Gripen, průzkumná letadla GlobalEye a ponorky Blekinge. Tyto systémy jsou navrženy pro snadnou obsluhu a efektivní obranu proti ruským zbraním.
Evropský pilíř v NATO: Jonson podpořil vytvoření silnějšího evropského pilíře v NATO, což by vyžadovalo zvýšení výdajů na obranu nad 2 % HDP. Upozornil také na možnost snížení americké vojenské přítomnosti v Evropě kvůli zaměření USA na Indo-Pacifik.
Spolupráce s USA: Navzdory důrazu na evropskou autonomii Jonson označil spolupráci s USA za „obousměrnou ulici” a potvrdil její pokračování.
Jonson rovněž odmítl kritiku závislosti Švédska na USA a zdůraznil bezpečnostní výhody členství v NATO, jako je kolektivní obranný závazek podle článku 5.
Investice a inovace z Česka, které mohou změnit Evropu
Rohlík cílí na globální úspěch. Zakladatel Tomáš Čupr věří, že technologické know-how firmy může za deset let pohánět světový retail. Zatímco konkurence teprve objevuje možnosti online doručování, Rohlík už má vlastní software, který dokáže optimalizovat sklady i doručení tak, že „prostě nemá konkurenci“. Čupr přiznává, že firma v prvních letech bojovala o přežití, ale díky zaměření na kvalitu a zákaznickou zkušenost si udržela většinu klientů i po covidu. Nyní sází na expanzi do zahraničí a prodej softwaru dalším obchodníkům. „My v Rohlíku stavíme byznys, který ti vrátí triple digits,“ slibuje investorům s odkazem na trojciferné zhodnocení.
Aby Evropa nebyla pro smích. Jaroslav Beck rozjíždí nový AI projekt s Mikolovem
Jaroslav Beck se opět hlásí o slovo, tentokrát v oblasti umělé inteligence. Společně s renomovanými experty Tomášem Mikolovem a Davidem Herelem zakládá novou firmu BottleCap AI, která má ambici přinést revoluci v oblasti jazykových modelů. Cílem je vyvinout novou generaci AI, která bude výrazně efektivnější než současné technologie. Tento projekt má být nejen odpovědí na rostoucí konkurenci z USA a Číny, ale i snahou o posílení evropské inovace. Beck investuje do startu 10 milionů dolarů a věří, že tímto krokem může Evropa znovu získat technologickou převahu.
Česká firma Braiins dosáhla významného milníku – jako první z Česka získala přístup k pokročilé výrobní technologii čipů u tchajwanského giganta TSMC. Po více než dvou letech vývoje dorazila do Prahy první testovací várka speciálních čipů určených pro těžbu kryptoměn, které mají narušit dominanci čínské firmy Bitmain. Pokud se projekt podaří, Braiins se zařadí mezi světové hráče jako Apple či Nvidia, kteří využívají stejnou 4nm technologii. Firma zároveň pracuje na širším ekosystému pro těžaře a chce pomoci s decentralizací trhu. Úspěch by mohl znamenat další rozvoj českého know-how v oblasti polovodičů.
Kulturní okénko
Surrealistické „Severance“ brilantně zachycuje realitu kancelářského života.
Seriál platformy Apple TV+ Severance brilantně ztvárňuje absurditu i realitu kancelářského života, když přetváří každodenní rozpor mezi pracovním a osobním já v doslovný neurologický experiment. Zaměstnanci tajemné korporace Lumon Industries jsou rozděleni na „innies“ a „outies“ – jejich vědomí je rozštěpeno tak, že si nepamatují svůj život mimo kancelář a naopak. Druhá série posouvá tuto bizarní premisu ještě dál, když postavy začínají nahlížet do svých vlastních životů zvenčí a zpochybňovat svou existenci. Seriál mistrně balancuje mezi satirou a dystopií, využívá surreálnost kancelářského prostředí – od nekonečných chodeb po absurdní firemní rituály – a zároveň přesně vystihuje drobné dynamiky pracovních vztahů. S hvězdným obsazením a originálním vizuálem je „Severance“ jedním z nejpřesnějších a nejprovokativnějších komentářů k moderní korporátní kultuře.
Planeta X
Aleš Rod se rozepsal o tom jak ne/investovat. Jste nadprůměrní?
Planeta Insider
Návrat k osvědčenému formátu – propichování bublin. S autorem knihy Konec prokrastinace Petrem Ludwigem, jsme se bavili o ne/rozdílnostech v názorech na Donalda Trumpa, Elona Muska, EU, mediální mainstream, Slovensko i domácí politickou situaci. Lituje některých svých výroků na Facebooku?
V druhé části rozhovoru jsme se dostali k hrozbám, které jsou spojené se vznikem obecné umělé inteligence (artificial general intelligence, AGI). Teď jde o to, kdo vytvoří „projekt Manhattan” pro 21. století jako první. Doufejme, že USA, protože na Evropu to moc nevypadá.
Nezapomeňte Insider jede do Bruselu!
Plánujeme opět výjezd do útrob evropských institucí. Vezmeme vás za těmi, kdo v EU rozhodují, od politiků, přes úředníky až po zástupce byznysu. Bavit se budeme o tom, jak se mění dynamika Evropského parlamentu, českých zájmech a evropském průmyslu.
🗓️ KDY? 8.–10. dubna
✍️Chcete jet s námi? Pište na: info@insiderpodcast.cz
Napište nám do komentářů, co si o dnešních tématech myslíte. Pokud se vám newsletter líbí, přihlaste se k odběru a pošlete ho dál přátelům, které by mohl také zajímat.
T. a tým