Dušan Vaškovic: Konec je v nedohlednu

Proč býčí vlna ještě nedosáhla vrcholu a jak covid změnil trh

Nedávno jsem prováděl malé matematické cvičení. Vzal jsem historická data nejpopulárnějšího akciového indexu SP500 a modeloval si na nich určitý typ obchodování. Říká se tomu zpětné testování obchodní strategie. Při této činnosti jsem narazil na jednu zvláštní věc.

Krize na akciových trzích jsou velmi exponovanou dobou a emoce dokonale překryjí jakékoliv pokusy o racionální analýzu a hodnocení situace. Nejinak tomu bylo v případě března 2020, kdy se americká burza propadla kvůli vypuknutí pandemie ve Spojených státech. Zpětný pohled prostřednictvím čísel naopak odhalí, co nám zůstalo skryto v bouři emocí a překotných událostí.

Určitý typ obchodních algoritmů v té době přestal fungovat a naopak jiný typ začal generovat velmi povzbudivé výsledky. Jako mávnutím kouzelného proutku se změnila struktura a chování cen i obchodníků. Od té doby uplynulo několik let a nový algoritmus vykazuje stejně kvalitní výsledky jako na počátku. Změna byla trvalá.

Můžeme začít přemýšlet, k čemu v březnu 2020 na finančních trzích došlo a pokusit se vyhledat konkrétního „viníka" tohoto jevu. Mohlo to být kvantitativní uvolňování, které se rozběhlo v nevídaných obrátkách, příliv nových obchodníků, platformy, kterými se zaměstnávali doma uvěznění lidé na celém světě, nebo státní peníze, které se plošně rozdávaly obyvatelstvu. S největší pravděpodobností to je kombinace všech těchto faktorů. Zarážející není ani výše popsaný jev, ale fakt, že nedošlo k reverznímu návratu trhu do starých předpandemických kolejí.

Změna chování trhů taktéž proběhla na jevové úrovni. Bylo jí možné zaznamenávat postupně a trvalo nějaký čas si uvědomit, že je trvalá. Přestaly fungovat naučené vzorce z let minulých, které dříve přinášely zisky. Nejviditelnějším jevem z tohoto období byly debakly takzvaných prodejců nakrátko. Tito obchodníci dlouhá léta vydělávali na spekulativním prodeji akcií společností, které se jevily nadhodnoceny oproti svým fundamentálním ukazatelům.

Pro investory to byla nepříjemná skutečnost, jelikož mohli připravit dlouhodobým držitelům akcií nejedno nepříjemné překvapení. Na druhou stranu, pozitivní přínos spočíval ve zdravém tržním ocenění titulů, které více či méně odrážely ekonomickou realitu společností.

Případ Tesla

Velmi hezkým případem akcie, která kompletně zlikvidovala prodejce nakrátko, je Tesla. Před rokem 2020 byla žhavým kandidátem na restrukturalizaci. Investoři byli unaveni soustavným podstřelováním výkonnostních cílů, ikona zakladatele Elona Muska dostávala povážlivé trhliny, i když stále fascinovala své skalní obdivovatele. Bankéřští supi již začínali kroužit nad problémy souženou firmou, prodejci nakrátko čekali na propad ceny na hodnotu blízkou nule.

Během pandemie však došlo k zázračnému obratu. Nejenom, že se cena nevynulovala, nýbrž začala povážlivě stoupat a životně ohrožovat prodejní spekulanty. Prodej na krátko má totiž jedno velké skryté riziko. Výplatní funkce je nesymetrická. Váš profit je limitován cenou akcie, avšak ztráta, pokud akcie začne stoupat, je potenciálně nekonečná. V okamžiku, kdy obchod nevychází podle plánovaného scénáře, pud sebezáchovy vám velí vyskočit z něj co nejrychleji bez ohledu na ztrátu.

Přečtěte si také: Markéta Malá: Zbyněk Stanjura našel peníze v jiném hrníčku. Jaká jízda přijde po volbách?

Tato dynamika má za následek nelogické přestřelování trhů, kterého jsme tu a tam svědky dnes a byli jsme i v minulosti. Poté, co se většina spekulantů zbaví prodělávajícího obchodu, cena se vrací na svou fundamentální úroveň. Staly se případy, že podobný takzvaný „short squeeze" vyhnal cenu akcie o desítky procent, aby se záhy propadla na nulu, kam spravedlivě dle svých výsledků patřila. Život prodejního spekulanta proto nikdy nebyl jednoduchý ani před pandemií. Pandemie dodala jejich utrpení vyšší intenzitu.

Akcie Tesly narostly ne o několik desítek procent, ale na své násobky. A v podstatě se nevrátily už nikdy na svou nízkou, střízlivou hodnotu. Z Elona Muska se stal nejbohatší muž planety a investoři mu nasypali do kasičky tolik akciového kapitálu, že z něj byl schopen splatit úvěry, které jej tížily v předchozí době. Výkonnost firmy se stala naprosto podružným faktorem pro vývoj ceny akcie.

Tesla je nejexponovanějším případem tohoto druhu, ale nezůstalo jenom u ní. Spousta takzvaných „meme akcií" svými nelogickými nárůsty zdevastovala komunitu prodejců nakrátko takovým způsobem, že z ní dnes téměř nic nezůstalo. Většina z nich zavřela krám, rozpustila investiční fondy a začala se věnovat jiné činnosti. Trh tak přišel o svou policii, někoho, kdo hlídá, aby se neurval do nesmyslných výšek.

Strategie „Buy the Dip"

Dalším fenoménem, který vznikl v době pandemie, je takzvaná „buy the dip" strategie, neboli nákup akcií při korekčním poklesu. Vzkřísila se mantra z devadesátých let, kdy se říkalo, že akcie pouze rostou. Roztrhl se pytel s influencery, kteří se začali věnovat investování a obchodování a tuto jednoduchou, ne zcela pravdivou, ale značně nakažlivou myšlenku začali intenzivně šířit.

Lidé uvěznění ve svých bytech si začali krátit čas spekulováním. Opět se nejednalo o nic nového. K podobnému jevu došlo i na přelomu tisíciletí při takzvané dot-com bublině. Lidé v té době dávali výpovědi ve svých zaměstnáních a trávili čas online spekulacemi na akciovém trhu. Přítrž tomu učinilo prasknutí bubliny. Akcie spadly, přestaly se hýbat a online obchodníci museli opět nastoupit do svých zaměstnání.

Dalo se očekávat, že k něčemu podobnému dojde i po skončení pandemických uzávěr. Opak je pravdou. Díky mnohem pokročilejším technologickým nástrojům, než byly k dispozici na přelomu tisíciletí, jsou tito obchodníci schopni skloubit investování i práci.

Rekordní poměr k HDP

Třetím a pravděpodobně nejdůležitějším fenoménem postpandemické doby je vysoký poměr tržního ocenění akciové burzy vůči výši nominálního HDP Spojených států. V minulém roce překročilo toto číslo hodnotu dva, poprvé ve známé historii. Během dot-com bubliny byl tento poměr 1,4 a v době těsně před Velkou finanční krizí zhruba jedna.

Přečtěte si také: Karel Křivan: Co sledovat ve volební kampani

Podstatná část amerického obyvatelstva má na akciové burze investovány značné prostředky. Spokojenost s jejich životem se doslova a do písmene odvíjí od vteřinových fluktuací akciové burzy. Ekonomové a statistici sledují nejrůznější ukazatele o stavu a vývoji ekonomiky, které pak slouží správcům majetku k rozhodování o prodejích a nákupech. Těmito rozhodnutími následně ovlivňují ceny akcií.

Tato tradiční kauzalita je dnes obrácena. Při dvousetprocentní valuaci akcií vůči HDP jsou to právě jejich ceny, které ovlivňují ekonomické ukazatele. Zde je pravděpodobně zakopán pes, který způsobuje „nelogičnost" a odolnost vůči šokům dnešních akciových trhů.

Růst a limity akcií

Během pandemie se nastartoval obří trend rostoucích cen rizikových aktiv nejrůznějšího druhu. Zatím jsme se bavili o akciích, které jsou jejich vlajkovou lodí. Akcie však mají z pohledu spekulanta jednu nepříjemnou vlastnost. Přestože mohou růst do neuvěřitelných výšek, existuje pomyslný strop, který ani při sebevětší vůli nemohou překročit.

Akcie jsou, zjednodušeně řečeno, poukázky na budoucí profit firmy. Pokud je očekávaný profit malý a cena poukázky vysoká, ztrácí její držení pro investora smysl. Měřítkem tohoto stavu je takzvaný „price-earnings" poměr. Pokud začne překračovat vyšší dvouciferné hodnoty, začíná pro investora být držení akcie těžce obhajitelné. Pro naše účely si stačí uvědomit, že akcie nemohou růst soustavně do nekonečna.

Akciový trh úspěšně zlikvidoval první linii obrany, kterou jsou prodejci nakrátko. Druhou linií jsou vysoké valuace, které překročit je velký oříšek, jelikož leží v samotné finanční struktuře aktiva. Přijmeme-li tezi, že se nacházíme uprostřed gigantické býčí vlny, otázka zní, kde najdeme aktivum jiné než akcie, které nás vynese do ještě vyšších hladin. Existuje vůbec? Ano, a máme ho přímo před nosem. Je jím krypto.

Kryptoaktiva jako další vlna

Trhy s kryptoaktivy jsme ve své analýze zatím opomenuli, přestože tvořily podstatnou část pandemické spekulativní horečky. Už jen matně si vzpomínáme na NFT prodávané za nehorázné sumy, také spektakulární krachy burz a obchodníků jsou zapomenuty. Dvě nejdůležitější kryptoaktiva, Bitcoin a Ethereum, se však přesto pohybují blízko svých historických maxim.

Nová americká vláda přijala digitální aktiva jako jednu ze svých hlavních politik a největší americké banky a správci majetku připravují emise tokenizovaného dolaru a jiných instrumentů. V tichosti tak probíhá nevratná infiltrace této technologie do finančního systému. Generačně je tento obrázek ještě jasnější. Pro mladé lidi ve věku dvaceti let je krypto naprosto běžnou součástí života. Tito lidé budou za dvě desítky let ve své největší ekonomické kondici a svých zvyků z mládí se dozajista nevzdají.

Pokud jsme toho názoru, že býčí vlna ještě nedosáhla svého vrcholu, kryptoaktiva jsou poměrně jasným adeptem na další růst, který by mohl svými výkony zastínit technologické akcie.

Bubliny praskají díky přemíře kreditu. Současný růst aktiv je hnán spíše inflačním tištěním peněz, které nejsou schopny státy jakýmkoliv způsobem uřídit, než nezřízenou spekulací na úvěr. Konec je zatím v nedohlednu.

Autor je analytikem finančních a komoditních trhů, v současnosti působí ve skupině Roklen.

---

Newsletter vznikl díky podpoře mezinárodní poradenské společnosti RSM, vašeho partnera nejen pro daně, mzdy a technologická řešení.