Dušan Vaškovic: Česká koruna jako pojistka při napadení východní hranice NATO

Jak brutální mohou být opatření ČNB a co je to izraelský scénář

Česká koruna nabízí ekonomice mnoho výhod, které by nebyly přítomny v případě, že bychom přijali společnou evropskou měnu. Jedná se zejména o autonomní monetární politiku, která může flexibilně reagovat na okamžité potřeby domácího trhu a neohlížet se příliš na makroekonomickou situaci zbylých členů Evropské unie. Příkladem je rychlá reakce ČNB na covidovou fiskální expanzi zvýšením úrokových sazeb.

Posilující koruna též nabízí plošné zvětšování bohatství obyvatelstva v důsledku růstu naší úspěšné exportní ekonomiky. V případě přijetí eura by se tento bonus rozpustil v členských státech eurozóny bez patřičného dopadu na domácího spotřebitele. V globální tržní ekonomice, kterou jsme zažili v posledních třiceti letech, byla domácí měna jednoznačným plusem.

Existují samozřejmě nevýhody tohoto nastavení. Malá exportní ekonomika je vždy náchylná ke změnám, které probíhají na globální úrovni a které nemůže aktivně ovlivnit. Příkladem je celní válka se Spojenými státy a hlavně geopolitické nebezpečí spočívající v nepříjemně blízkém válečném konfliktu, který probíhá již čtvrtým rokem na Ukrajině.

Kurz koruny vůči euru si v této atmosféře opět nevede špatně. Po panickém oslabení v roce 2020 v reakci na pandemii stabilně posiluje. Jedinou přestávku jsme zažili v době plynové krize a napadení Ukrajiny Ruskem. Tento propad byl poměrně rychle smazán a nyní se nacházíme velmi blízko historicky nejsilnějším hodnotám koruny vůči společné evropské měně vůbec. Zajímavá otázka je, jak by se česká koruna zachovala v případě eskalace ukrajinského konfliktu směrem na západ. Tato otázka je zatím velmi hypotetická, ale není v žádném případě na škodu se zamyslet nad scénáři možného vývoje.

Raketová přestřelka, nebo pozemní útok?

Předně bude záviset na způsobu, kterým by Ruská federace na své západní sousedy zaútočila. Je několik možností. Jednou z nich je napadení Polska a pobaltských zemí pozemními silami, tak jak jsme toho byli svědky na Ukrajině, druhý scénář je raketová přestřelka ve stylu Izrael-Írán. Pro oba tyto případy máme precedens, ze kterého můžeme vycházet.

Ukrajinská hřivna v reakci na útok svého souseda oslabila. Zpočátku nebyl tento pohyb nikterak prudký, ale v současné době je měna zhruba o šedesát procent levnější než v době před konfliktem. To je velmi nepříjemná realita pro domácí obyvatelstvo a střadatele. Nutno podotknout, že hřivna má od svého novodobého zrození v devadesátých letech pohnutou historii lemovanou několika masivními devalvacemi. Je proto příjemným překvapením, že její oslabení je „pouhých” šedesát procent. První omylem, kterého se člověk dopustí při úvahách o měnách válčících zemí, je pocit, že měna napadené země musí nutně oslabit, jelikož dochází k odlivu domácího i zahraničního kapitálu. Není to nutně pravda a pozice kapitálových toků může být opačná. Vojenskou mašinérii musí vždy někdo financovat a nezřídka je to zahraniční kapitál.

Čtěte také: Karel Křivan: Vládní strany si z věže morální nadřazenosti nevšimly, že volby už skončily

Při pozemním útoku Ruska na východní hranici NATO by česká koruna v první reakci oslabila na úroveň 27,50-28,00. Těžko si lze představit opak. Podobnému osudu by byl vystaven i polský zlotý a euro vůči dolaru. Důležitým faktorem pro taktické obchodní pohyby by byla signalizace útoku ze strany Ruska. V dnešní době dokonalých zpravodajských informací by se přesuny velkých počtů vojáků a techniky nedaly provést v utajení, takže trhy by na možnost propuknutí konfliktu byly připraveny a reagovaly s předstihem. Pohyb k 27,50 by proto nemusel být nutně šokový, ale mohlo by k němu docházet postupně. Aktuální propuknutí konfliktu by bylo vysoce negativní událostí, která by posunula trh skokově. Jednalo by se o jednorázový pohyb, pravděpodobně bez velkých obchodních toků.

První fáze vývoje je jasná. Klíčová hladina 27,50 však nemusí být dogmatem, ale její přitažlivost je velmi silná z důvodů historického vývoje měny. Na této úrovni držela ČNB zafixovanou korunu od roku 2014 do roku 2017. Další pohyby kurzu by záležely na vývoji bojů. Pokud by se ukázalo, že nepřítel postupuje překvapivě rychle, podpora spojenců je slabá a geopolitická situace není příznivá, oslabování by pokračovalo dále. Zde by již do hry vstoupila centrální banka a intervencemi by oslabování brzdila. Jednoznačnou roli by hrál vývoj na kapitálovém účtu České republiky, který se dá v tomto případě velmi těžce předpovídat.

Omezená směnitelnost koruny?

Přestože je pravděpodobnost malá, nelze vyloučit, že část obyvatelstva disponující likvidními aktivy by v anticipaci konfliktu začala převádět své úspory do bezpečnějších aktiv. Nabízí se dolar, euro nebo bitcoin. Pokud by k tomu došlo v masovém měřítku, což nepředpokládám, aritmetika je velmi jednoduchá.

Vklady domácností u českých bank jsou podle posledních statistik zhruba 3,5 bilionu korun, což je velmi hrubě rovno devizovým rezervám ČNB. ČNB by tedy nutně musela přistoupit k intervenčním opatřením. Má na výběr z několika možností. Předně by zvýšila krátkodobou úrokovou sazbu na prohibiční výši, která by zabránila spekulacím, dále by intervenovala nákupem korun na měnových trzích. Pokud by ani jedna z těchto možností nezafungovala, mohla by přistoupit k administrativním opatřením a omezit směnitelnost koruny. To by bylo velmi brutální a zanechalo by to bezpochyby šrámy na její pověsti.

Výše zmíněný panický úprk se zdá jako značně přehnaný, ale v dnešní době instantních plateb a obchodních platforem je bankovní run stejně pravděpodobný jako v minulých dobách. Zažili jsme to nedávno ve Spojených státech v případě Silicon Valley Bank. Pokud by došlo k této panické vlně výprodejů české koruny, netrvala by tak jako tak příliš dlouho. Stabilizační kroky ČNB bývají velmi účinné a většina panikářů by na své kroky doplatila. Fundament České republiky pro válečné období je totiž velmi silný a tato ekonomická síla by nutně přilákala zahraniční kapitál, stabilizovala měnu i ekonomiku v dlouhodobém horizontu.

Závěr

Základním scénářem pro vývoj české koruny v případě napadení východní hranice NATO Ruskem je oslabení koruny na úroveň 27,50-28,00. Následuje stabilizace kurzu v tomto rozmezí částečně zprostředkovaná operacemi České národní banky, která bude reagovat na aktuální vývoj situace. V případě pozitivního vývoje bude následovat pozvolné posilování zapříčiněné přebytky na kapitálovém účtu.

Podobný vývoj je možno očekávat i v případě překvapivého napadení členské země NATO Ruskem taktickými vzdušnými prostředky. Jako modelová situace se zde nabízí konflikt Izrael-Írán. Zde izraelský šekel posiloval a nejevil známky slabosti. Dokonce rostla místní akciová burza. Toto chování lze připsat bezpodmínečné podpoře od Spojených států a mentalitě Izraelců, kteří nemají ve zvyku utíkat z boje ať reálného, tak měnového. Před některými problémy se totiž utéci nedá.

---

Newsletter vznikl díky podpoře mezinárodní poradenské společnosti RSM, vašeho partnera nejen pro daně, mzdy a technologická řešení.