Co nás chytlo #6 + data k dostupnosti bydlení

Vojta Klaus píše o Super Bowlu, válka dronů je v plném proudu a byznysová trefa Ondry Kanii

Čau lidé. Další týden a další přehled toho, co nás za poslední dny v Insideru zaujalo. Dnes je to mix témat z mnoha oblastí (včetně sportu) a nakonec přidáme i data související s bydlením – tématem, které ve volebním roce nejspíš bude dost rezonovat.

Začneme netradičně sportovně, krátkým textem od Vojty Klause:

Na velikosti záleží. Tak by se dal shrnout nedělní Super Bowl mezi obhájci titulu Kansas City Chiefs a Philadelphia Eagles. Přes vřelé přivítání Donalda Trumpa, vypískání Taylor Swift nebo halftime show Kendricka Lamara zůstaly trochu upozaděny sportovní výkony. Eagles deklasovali Chiefs, když jim neumožnili skórovat do 45. minuty zápasu. Tou dobou bylo skóre 34-0.

Co bylo důvodem tak jednoznačného výsledku? Ofenzivní (i defenzivní) lajna Filadelfie. To jsou ti největší borci na hřišti, kteří zajišťují, aby měl quarterback čas rozehrát, nebo blokují, aby měl running back kudy proběhnout. Právě v osobních soubojích Eagles dominovali. A když říkám „největší,“ tak tím myslím nejvyšší a nejtěžší sestavu, která kdy v historii nastoupila do Super Bowlu.

Druhá, úsměvná teorie je, že Patrick Mahomes (QB Kansas City) nevyhrává, pokud je na stadionu legendární Tom Brady. A je jedno, jestli jako včera v roli komentátora nebo v roce 2021 v roli aktivního hráče. Uvidíme, zda někdy prolomí Brady-prokletí. Kdyby ne, zas tolik ho to mrzet nemusí, z předcházejících sezón má doma Mahomes už 3 tituly.

Naprosto mimo mainstream prošla zpráva o zásadním válečném milníku. Newsletter The Counteroffensive totiž přinesl zprávu o nejspíš vůbec prvním, plně dronovém útoku v historii válek. V prosinci ho podnikli Ukrajinci u vesnice Liptsi v Charkovské oblasti. Zhruba třicet pozemních i vzdušných dronů, včetně těch s připevněnými zbraněmi, vyhnalo Rusy z jejich silně opevněných pozic. Bez jediného ukrajinského vojáka v poli.

Trumpova smršť nařízení stále hodně rezonuje a důsledky teprve uvidíme. Jak ostatně k nám do newsletteru psal Michal Strnad, bude to výjimečné prezidentství. Dohru určitě bude mít zastavení financování agentury USAID, a ekonomicky zásadní jsou i 25% globální dovozní cla na ocel a hliník. Dopad to bude mít i do Česka, nicméně méně než v roce 2018, kdy Trump zavedl podobná opatření.

Zásadní je v případě Trumpa big picture, který dobře rozebírá Nate Silver. Porozumět téhle lavině nařízení totiž můžeme perspektivou teorie her. Při pokeru se často ukazuje, že hráč s větším počtem žetonů může agresivně tlačit na hráče s menším stackem, protože pro něj představuje menší riziko. S Trumpem je to stejná, ale zároveň možná riskantní strategie.

Z české podcastové scény rozhodně stojí za poslech nová epizoda DataTalk, kde se sešla pěkná technologicko-byznysová sestava: Vojta Roček z Presto Ventures (psal i text do našeho newsletteru), Pavel Doležal z Keebola a Honza Romportl z Elin.ai. Řeč byla zejména o umělé inteligenci v širších souvislostech: geopolitické AI psy-ops, AI alignment, i obecná umělá inteligence (AGI).

Pěkná, přitom relativně jednoduchá, tradingová trefa se povedla Ondrovi Kaniovi a dává do ní náhled na svém Substacku. Aneb jak za jeden den, na jednom akciovém titulu vydělat 5,5 milionu korun. Jak píše: „Občas peníze leží na zemi.“

Planeta Insider

Je tu další All-Insider! Rychle jste si oblíbili náš nový formát ve složení MP, TJ, Andy Dravecký a Ondřej Kania. Rozebrali jsme toho spoustu. Ondra vysvětluje, jak vyšší DPH ničí celý systém vzdělávání v Británii. Andy Dravecký zmínil, v čem se liší čínská AI DeepSeek od západní konkurence. Zastavili jsme se i u toho, že v Německu nebo Anglii už nepoznáte, jestli vládne „levice” (Olaf Scholz a Keir Starmer) nebo „pravice” (Angela Merkel a Rishi Sunak).

Planeta X

V Briefingu #74 jsme řešili, že společnost ztrácí schopnost identifikovat, co je důležité. Dejvická nádražka je další z řady symptomů tohoto fenoménu. Publicita kolem ní ale samozřejmě má svůj důvod.

Adopce elektromobilů Tesla v EU pokračuje vskutku výborně 🙈

A tady je zajímavá mapka a i ta naznačuje, že nás v dalších dekádách čekají obří kulturní změny. Vedle toho si postavte trend z Jižní Korei, kde doslova vymírá druhé největší město.

Dostupnost bydlení jako předvolební téma č. 1?

V předposledním dílu Insideru jsme se bavili s Janem Fidlerem, který je developerem a zakladatelem SEBRE. Někteří z vás psali, že to bylo jedno z nejdepresivnějších povídání za poslední dobu. Situace s výstavbou a bydlením je skutečně natolik zoufalá, že do situace se chce nově vložit i Zbyněk Stanjura (jak popisoval v neděli v OVM). Dobrá příležitost si trochu na datech osvěžit, jak na tom jsme.

Začneme Prahou. Jen mezi lety 2006 a 2022 se v hlavní městě akumuloval deficit více než 82 tisíc bytů, které bychom teď potřebovali.

Máme nejméně dostupné vlastnické bydlení v Evropě. Na byt o 75 m2 je potřeba víc než 25 průměrných ročních příjmů, uvedlo Politico. Mizerně vycházíme z čísel ohledně dostupnosti nájemního bydlení, jak ukazuje graf z IPR.

Částečně je to i proto, jak s prostorem zacházíme. Další data z IPRu totiž jasně ukazují, že jsme v tomto ohledu příšerně neefektivní. Máme naprosto mizivé procento výškových budov…

… a jen v širším centru brownfieldové plochy celkově velké jako 250 Václaváků (!!!)

Praha je jedno z nejřidčeji osídlených velkoměst (25 lidí/ha vs Mnichov 44 lidí/ha) a 57 % jeho rozlohy tvoří tvoří pole, louky, a lesy. Je potřeba samozřejmě říci i B: totiž, že máme zároveň extrémně zelené město a většina jeho obyvatel to má do parku 5-10 minut chůze.

Dalším dobrým zdrojem k tématu je třeba Property Index od Deloitte. Celostátní data zase shrnuje loni spuštěný web Ministerstva pro místní rozvoj. Tam je čísel opravdu hromada - od vlastnického bydlení, přes nájemní bydlení, nebo třeba poměru výdajů na bydlení k příjmům.

Pokud se vám newsletter líbí, dejte odběr pro další a klidně přepošlete přátelům a známým, které by námi řešená témata mohly zajímat.

T. a tým