Byrokracie, kompromisy a málo exitů. Smutná pravda o evropských startupech

Vojta Roček píše o kulhajícím ekosystému startupů v EU. USA byly na stejné trajektorii, ale to se s nástupem Trumpa mění.

Čau lidé. Startupy jsou naprosto zásadní součástí každé ekonomiky, která se chce rozvíjet a posouvat. V Evropské unii se jim ale v globálním srovnání nedaří a jsou proto zásadní, systémové důvody. Zároveň máme několik málo odvětví, ve kterých můžeme stále být na světové úrovni. V čem je problém?

Příčiny trablů evropských startupů nám podrobně sepsal Vojta Roček, zakladatel startupového fondu Presto Tech Horizons. Předtím vybudoval a úspěšně prodal do Ameriky datový startup Stories a v posledních letech se soustředí investičně zejména na oblasti obrany, letectví a kyberbezpečnosti.

Ačkoli je u startupů slyšet o každé pidiinvestici, málo se mluví o tom mnohem podstatnějším – o exitech. Pokud srovnáme poslední dekádu (2015 – 2024) v Evropě a USA, náš kontinent tvořil jen 15 % celkové hodnoty exitů.

Při detailním pohledu do čísel je situace ještě o kus horší, protože z unicornů to bylo jenom 13 % a ze startupů s valuací více jak 10 miliard to bylo jenom 10 %. Aktuální čísla nerealizovaných exitů ukazují jen slabá zlepšení a nenabízí příliš nadějí, že by to mohlo být do budoucna jinak.

Přitom se do startupů v Evropě ve zmíněném období nalilo 24 % z celkového kapitálu k dispozici na obou stranách Atlantiku. Co tedy způsobuje výrazně horší produktivitu startupového kapitálu v Evropě vs. USA?

1. Byrokracie

350 milionů lidí na jednom trhu v USA vs. 500 milionů lidí v 25 různých jurisdikcích. Různé daňové režimy, přebujelá regulace, potřeba lokálních specifik každé země (jako třeba švarc systém u nás).

Startupy jsou “compound game”. Pokud v USA roste startup o 4 procenta týdně a u nás jenom o 3 procenta týdně, protože se nemůže soustředit pouze na růst, ale musí brát v potaz i regulace, tak to za celý rok pak dělá růst 350 % v EU vs. 650 % v USA. Focus je u rychle rostoucího startupu s velmi malým týmem (5 – 10 lidí) extrémně zásadní faktor.

2. Podnikatelská kultura

Schopnost zatnout zuby a obětovat několik let budování hodnoty firmy za cenu omezených sociálních vazeb a dočasně podlomeného zdraví je v EU častěji odsuzováno jako “zbytečná honba za úspěchem”, zato adorujeme vysoké školství, financování výzkumu bez vazeb na soukromý sektor, kulturu dotací, grantů a obecně přerozdělování daní mimo tržní ekonomiku.

3. Přístup ke kapitálu

Výrazně horší produktivitu startupového kapitálu způsobuje i mrzký a přeregulovaný akciový trh, nedokončené reformy důchodových systémů, které neumožňují důchodovým fondům načerpat dostatečný kapitál k částečným investicím do startupových fondů. Dále je to nedostatek bytů, který díky výnosnosti vede běžné lidi k investicím do cihel místo do mladých podnikatelů a jejich nápadů. Téměř neexistující daňové úlevy pro investice, polofunkční nebo nefunkční ESOPy.

Situace v USA

Za oceánem nebyla posledních 20 let situace o tolik lepší, ale i ten malý rozdíl stačil k tomu, aby se tam nabalilo více globálního kapitálu a lidského intelektu. Ty jdou vždy, ale spíše tam, kde mohou těžit z vyšší koncentrace. „Startups are a compound game” platí pro všechny oblasti, včetně té lidské.

Kroky Bidenovy administavy začaly výrazně nabourávat startupovou realitu v USA. Ohrozily budoucí schopnost Ameriky inovovat a narušují i přirozenou výše popsanou “compound game”, a to zejména ve dvou nových oblastech:

1. AI. Bidenova administrativa otevřeně mluvila o zestátnění některých oblastí umělé inteligence a prohlášení klíčových principů pro vývoj AI za státní tajemství stejně, jako to udělala v 60. letech s některými vzorci nutnými pro vývoj nukleárních technologií. Zástupci státu otevřeně sdělovali VCs, že nemají investovat do nových AI projektů, protože dojde ke konsolidaci do několika velkých hráčů, kteří budou plně spolupracovat s vládou na vývoji nových technologií a tím budou držet AI pod vládní kontrolou.

Budoucnost, ve které je výrazně omezeno inovovat v oblasti AI, momentálně zažíváme v EU, kde jsou nové produkty například od Applu nebo Tesly proti jejich variantám v USA výrazně omezeny a na hodnotu pro koncové zákazníky už se tu nikdo moc nesoustředí.

2. Krypto. Podle všech indicií byla liknavost SEC a CFTC v regulaci krypta úmyslná a řízená. Docházelo k znemožnění použití bankovních služeb jednotlivcům, kteří vedli firmy aktivní v jakékoliv oblasti krypta – těm byli bez vysvětlení a možnosti odvolání zrušeny účty u všech bank a přišli o možnost si založit nový. Život bez platební karty je v 21. století poměrně dost náročný a málokterému podnikateli stojí za to jít proti proudu.

Výsledkem tlaku je, že inovace v kryptu dnes probíhají všude a úplně se nedá říci, že by v nich USA hrály vůdčí roli.

Znepokojivé trendy v těchto i dalších oblastech vedly k politické “radikalizaci” výrazných postav VC scény, nejviditelněji Marca Anderseena, Petera Thiela a Elona Muska. Ti se rozhodli promluvit do politického souboje a po rozhovorech s Donaldem Trumpem výrazně podpořit jeho kandidaturu.

Zbytek už je historie.

Po vyhraných volbách Trump okamžitě oznámil několik jmen, se kterými počítá do své budoucí administrativy - např. Davida O. Sackse jako „AI a kryptocara“, Briana Quintenze do čela CFTC (Commodity Futures Trading Commission) a Christophera Giancarla jako muže odpovědného za rozvoj krypta. Všechno to jsou lidé s úzkými vazbami na VC scénu, kteří bez pochyb budou tvrdě bojovat za deregulaci a podporu nových odvětví.

Muskův DOGE chce omezit, když ne celkový počet, tak aspoň životnost a pravomoci více než 430 vládních agentur, které často překračují své pravomoce a bez vědomí a posvěcení Kongresu. Často vydávají nařízení srovnatelné se zákony, čímž obchází debatu, demokratický proces a ztěžují podnikání v USA.

Pod Trumpovým vedením lze očekávat podporu startupů, podnikatelů a hlavně amerických inovací. Nastupující procesy nearshoringu a onshoring (tedy přesouvání výrobních kapacit zpět do USA spojené s reindustrializací) poskytnou mladým inovátorům obrovské možnosti. Očekávám, že se všechny tyto směry synergicky doplní a posunou USA k deklarovanému růstu 3 % HDP, čímž se úplně urvou zbytku světa.

Co na to EU?

Vytvořením pozice komisařky pro startupy si EU odškrtla tu jednodušší (PR) část problému. Očekávám, že vliv Ekateriny Zahariev na cokoli bude stejný, jako schopnosti ministra pro vědu a výzkum v naší vládě cokoliv změnit s vědou a výzkumem. Kdyby EK brala zadání vážně, místo vytváření nové pozice by se inovace a startupy staly základem slovníku většiny nových komisařů. To se ale nestalo a ani nestane, protože EU v roce 2025 není pro-inovační, pro-podnikatelská, ale hlavně pro-občanská.

Tolik tlačený a omílaný “28. režim” (podle něhož by třeba mohla vzniknout entita jednotné evropské firmy) může skončit jakkoliv. Všichni v Evropském VC si přejeme jen to nejlepší, ale mým osobním tipem je, že “kultura kompromisu” evropského rozhodování z toho udělá nefunkční paskvil, který se uvede v praxi, ale bez výrazné reformy nebude dostatečně používán. Budu strašně rád, když se zmýlím.

Má cenu v EU investovat do VC?

Stále existují strategie, které i přes vše výše řečené z venture kapitálu v EU dělají výdělečné řemeslo a generují portfolia s výnosem přes 30 % ročně. Obrovskou příležitostí je obrana. V této oblasti státy EU budou tlačit na vývoj a rychlé zavádění nových technologií s preferencí domácích firem.

Díky velmi silné vědecké bázi se pořád daří a bude dařit generovat zajímavé deep tech startupy, které lze rychle a výhodně exitovat větším firmám v USA. Na východě a východněji od Evropy se navíc mladí podnikatelé naučili zakládat entity rovnou v Delawaru a šít produkty přímo pro americký trh. Těží hlavně z levnější pracovní síly a nižších vstupních valuací.

O tom, jestli ale budeme se současnou strategií evropských elit hrát hlavní roli v AI, nukleárních technologiích nebo dobývání vesmíru a oblastech, které přijdou po nich, ale spíše pochybuji.

—

Dejte vědět, co si o stavu startupů EU i v US myslíte. Budeme rádi i za vaše komentáře přímo na Substacku nebo odpovědí na tento email.

Pokud se vám newsletter líbí, dejte odběr pro další a klidně přepošlete přátelům a známým, které by to mohlo zajímat.

T. a tým